esondy - Aktuálně

Zklamání a nepříjemné překvapení. Takový je výsledek vládní politiky antisociálních reforem a škrtů. Tak to vnímají analytici poslední odhad Českého statistického úřadu ohledně vývoje HDP v letošním prvním čtvrtletí. Ekonomika proti předchozímu kvartálu propadla o 0,8 %. Meziročně česká ekonomika ubrala 1,9 procenta. Krize dopadla na Česko vážněji, než jak tvrdí vláda.   

V Domě odborových svazů se dnes koná 2. sjezd Rady seniorů ČR, kterého se zúčastní na 180 delegátů. Předseda rady seniorů Zdeněk Pernes přivítal na 180 delegátů i vzácné hosty v čele s prezidentem ČR Milošem Zemanem. Ten v krátkém vystoupení uvedl, že se důchodcům při valorizaci penzí nemělo přidávat podle procent, ale měli by dostávat pevnou částku. Kritizoval také důchodovou reformu koaliční vlády Petra Nečase.

Delegáti 7. sjezdu Odborového svazu pracovníků kultury a ochrany přírody, který se uskutečnil ve čtvrtek v Praze v sídle svazu, hodnotili, jak se dařilo plnit v uplynulém volebním období programové úkoly uložené minulým sjezdem. Předsedkyně OS Anna Machová ve zprávě o činnosti uvedla, že svazové orgány se s úkoly uloženými v Programu svazu i vyrovnávaly čestně. Řada úkolu se objeví i v novém programu, protože jejich uskutečňováním se svaz zabývá nepřetržitě.

Projekt „Udržitelnost sociálního dialogu – rozvoj kvality služeb zástupců zaměstnavatelů" umožnil zpracovat přes 30 analýz zkoumajících dopad na podnikatelskou sféru v ČR, zorganizovat více než 360 seminářů a 90 diskusních setkání, připravit e-learningové kurzy a odborné publikace či provozovat webový portál www.socialnidialog.cz.

Před devíti lety vstoupila Česká republika do Evropské unie. Ta se za tuto dobu proměnila a v současnosti prochází vážnou krizí, k jejímuž překonání bude podle některých názorů třeba dalších změn. Jak se ale během devíti let proměnilo postavení České republiky v EU a jak se bude vyvíjet dál? Nad tím se zamýšlí server Euractiv.cz. Česká republika se stala členem EU 1. května 2004. V referendu o rok dříve její vstup podpořilo 77,3 % českých občanů. O členství v Unii přitom čeští představitelé usilovali již předchozích osm let – od podání oficiální žádosti v roce 1996. Připojit se k evropské integraci bylo totiž po revoluci společným cílem stran napříč politickým spektrem.

Hospodaření českých domácností loni ovlivnil pokles výkonnosti ekonomiky a relativně vysoký nárůst cenové inflace. I při nižším růstu příjmů lidé zvýšili stav svých úspor. Kupní síla příjmů kvůli cenové inflaci klesla. Domácnosti si tak mohly v úhrnu pořídit měsíčně za 180 Kč více zboží a služeb na jednoho svého člena než před rokem. Vyplývá to z „Analýzy vývoje příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2012 a predikce na další období“ ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). Letos lze podle analýzy očekávat pouze stagnaci nebo jen slabý nárůst HDP.

Dnes je Mezinárodní den rodin. Rodina a ochrana dětí je jednou z oblastí, které ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) podporuje. Jen na rodičovském příspěvku loni vyplatilo 24,9 miliard korun, další peníze šly na pomoc pěstounům a zařízením, která pečují o děti bez rodičů. Podle údajů Českého statistického úřadu za rok 2011 žilo v ČR cca 2,7 milionů rodin, z toho bylo cca 571 tisíc neúplných. Rodiny vychovávaly 1,8 milionů dětí, z toho 1,4 milionů vyrůstalo v úplné rodině. Mezinárodní den rodin stanovilo na dnešek valné shromáždění OSN v roce 1992.

Před pár minutami zveřejnil Český statistický úřad s napětím očekávaná data o vývoji hrubého domácího produktu za první čtvrtletí. Kdo očekával, že už se česká ekonomika usazuje na dně recese a hodlá mířit vzhůru, je na omylu. Zjištění, že srovnatelný objem HDP byl oproti 4. čtvrtletí 2012 nižší o 0,8 % a ve srovnání s loňským 1. čtvrtletím dokonce o 1,9 %, může být překvapením jen pro toho, kdo nechce vnímat důsledky přehnané fiskální restrikce současné vlády, a především jejího ministra financí.

Odborová centrála, zdravotnické odbory a zástupci lázní, lázeňských obcí a měst žádají okamžité zastavení změn v českém lázeňství, protože jsou likvidační. Příčinou krize je indikační seznam, který od ledna zkrátil dobu pobytu ze čtyř na tři týdny a výrazně omezil nároky tuzemských pacientů na lázeňskou péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění. Tlak ministerstva zdravotnictví způsobil, že lékaři se začali bát lázně předepisovat i v případech, kdy mohou. Novinářům to řekla dnes na tiskové konferenci v Domě odborových svazů v Praze předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková.