Kolařík vodu a elektřinu odpojil s vysvětlením, že nevyhovující technický stav instalací ohrožuje životy a zdraví nájemníků. Na rekonstrukci prý neměl dost peněz kvůli státem určené výši nájemného. Brněnské soudy to ale hodnotily jako "šikanózní" postup, který kvalifikovaly jako trestný čin neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo nebytovému prostoru.
"Jednal přitom vždy zcela svévolně a typicky šikanózním způsobem, když takto 'v zájmu poškozených' postupoval pouze v případě bytů s regulovaným nájemným, a nikoliv v případě bytů, kde nájemníci platili neregulované nájemné," uvedli ústavní soudci s odvoláním na zjištění obecných soudů.
V kauze, kterou ÚS uzavřel v červenci, dostal Kolařík trest deset měsíců s odkladem na 24 měsíců a peněžitý trest 50 000 korun. V srpnu pak soudci odmítli další Kolaříkovu stížnost, tentokrát proti trestu sedm měsíců vězení s odkladem na 30 měsíců. V druhé stížnosti Kolařík zopakoval obhajobu, podle níž elektřinu odpojil s ohledem na bezpečnost nájemníků. Stěžoval si na "obecně přijímanou preferenci zájmů nájemníků" a "kriminalizaci pronajímatele".
Soudci jeho argumenty neuznali. Na problémy majitelů domů s nízkými regulovanými nájmy nemohou doplácet nájemníci. "Argumentace nevyváženým vztahem mezi vlastníky domů s byty s regulovaným nájemným a nájemci těchto bytů v těchto domech je s ohledem na konkrétní okolnosti daného případu zcela nepřípadná," stojí v rozhodnutí senátu se zpravodajem Jiřím Nykodýmem.
Předloni Nejvyšší soud potvrdil trest pro majitele domu v Praze, který na více než rok odpojil nájemnici vodovodní přípojku do bytu. Odpojení vody muž zdůvodňoval tím, že důchodkyně neměla platnou nájemní smlouvu a v bytě byla závadná elektroinstalace. Dostal za to půl roku vězení nepodmíněně. Neoprávněný zásah do práva k bytu spočívá podle tehdejšího vyjádření NS v jakémkoli postupu, který nájemníkovi znemožňuje nebo ztěžuje užívat byt obvyklým způsobem.
