"Způsob, kterým Německo vylepšuje svojí konkurenceschopnost, bych v naší zemi rozhodně zavádět nechtěl. Když srovnám mzdy v Lucembursku i Německu, tak němečtí zaměstnanci se mohli od začátku měnové unie, tedy od roku 1999, těšit z 12procentního růstu platů. Lucemburčané ale za stejnou dobu získali 41 procent. Pokud započítáme inflaci, tak příjem německých zaměstnanců klesl," uvedl Juncker.
Kritika šéfa eurozóny přitom není první. Již na jaře německou vládu vyzval, aby neprodleně zvýšila platy a přestala tak využívat "sociálního dumpingu".
Podle něj za současnou situaci, kdy německé hospodářství roste i na úkor jeho sousedů, mohou především takzvané Hartzovy reformy z let 2002 až 2005. Ty připravila odborná komise pod vedením Petera Hartze a týkaly se především pracovního trhu.
Podle Junckera ovšem vedly jen k tomu, že velká část obyvatelstva spadla do nízkopříjmové skupiny. "Milióny lidí v Německu vydělávají méně než 700 eur (zhruba 17 300 korun) měsíčně," doplnil.
Německá ekonomika v současnosti roste téměř nejrychlejším tempem v celé Evropské unii. Ve druhém čtvrtletí meziročně vzrostla dokonce o 4,1 procenta, což je trnem v oku celé řadě evropských státníků.
Mimo jiné i francouzské ministryni financí Christine Lagardeové. Jí se stejně jako Junckerovi nelíbí, že se Němci údajně obohacují na úkor jiných zemí. Podle statistik totiž němečtí vývozci získali během hospodářské krize dvě třetiny peněz v jiných zemích EU. To podle kritiků jen zvyšuje rozdíly mezi státy eurozóny, které mohou potopit společnou měnu.
