Občanům ve veřejných službách a správě s platem pohybujícím se kolem průměrné hrubé měsíční mzdy, která v letošním prvním čtvrtletí dosáhla 22 748 korun, by pak garantovaný měsíční příjem klesl v závislosti na počtu odpracovaných let a platové třídě až o devět tisíc korun.
Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek navrhuje dvě varianty změn dosavadního tarifního systému, vedle toho také možnost zvýšit zaměstnancům osobní příplatek ze současných 50 procent platu do výše 100 procent, mimořádně 200 procent. Má to však jeden háček. Pohyblivou složku mzdy totiž nikdo zaměstnancům negarantuje.
Podíl tarifní složky má výrazně klesnout, což by ale podle Drábka umožnilo nesnižovat plat těm zaměstnancům, kteří odvádějí kvalitní práci, což je obezlička, která se v slovníku pravicových politiků stala velmi frekventovanou frází, aniž by naznačili, kdo a jak chce oddělovat příslovečné zrno od plev.
ČMKOS upozorňuje, že zatímco nyní je podíl tarifní složky na celkovém platu asi 60 – 70 %, podle nových pravidel by se snížil přibližně na polovinu, maximálně však 50 % v příznivější, druhé variantě.
První varianta počítá se stejným platovým tarifem v příslušné tarifní třídě pro všechny bez ohledu na počet odpracovaných let. Zvyšování platu by se potom dělo formou osobního příplatku podle schopností a práce zaměstnance.
Druhá varianta MPSV by stanovila maximální dobu, po kterou se platové tarify mohou zvyšovat. Automatické zvyšování platových tarifů po odpracování určitého počtu let totiž není podle ministerských úředníků motivací k rozšiřování schopností, ale motivací k setrvání v úřadu. Ve druhé variantě by se platové tarify zvyšovaly maximálně do 15 let praxe.
„Oba návrhy však znamenají extrémní pokles platů, proti kterému by se zaměstnanci měli ve vlastním zájmu masově postavit,“ konstatuje předsedkyně Odborového svazu státních orgánů a organizací Alena Vondrová a dodává: „Odbory trvají na zachování současného systému odměňování, a nesouhlasí proto s navrženými změnami zákoníku práce!“
