Předpokládá se, že řadě rodin, zejména těm, jejichž ekonomicky aktivní členové jsou napojeni na státní rozpočet, poklesne v souvislosti s chystanou změnou tarifů příjem. Je jisté, že se současně zvýší daň z přidané hodnoty, což se promítne do vyšších cen potravin, prakticky veškerého zboží a služeb. Splatit však bude nadále třeba zhruba bilión korun, který mají čeští občané vypůjčeny u finančních institucí, bez ohledu na to, zda se příjmy domácností zvýší či poklesnou.
Vyhlídky do budoucna nejsou růžové. Postupně se začne mj. platit školné i splácet půjčky za studia. Zvláště ohroženými skupinami obyvatelů jsou mladí lidé po škole a senioři. Již teď má kupříkladu velké problémy s platbou nájmu 40 procent lidí a žádají o státní pomoc.
Pokud tento růst výdajů nebude vyvážen ekonomickým růstem, který především sníží počet současných půl milionu nezaměstnaných, životní úroveň značné části domácností se propadne. V ekonomice se to následně projeví poklesem spotřeby, tedy zájmem o zboží i služby, neochotou uzavírat nové hypotéky i neschopností splácet hypotéky předešlé. Podle ekonomu může tuto situaci zvrátit pouze ekonomický růst společnosti. Ten by měl především snížit počet nezaměstnaných, přeneseně snížit výdaje státu na podporu lidí bez práce. Zvýšení počtu zaměstnaných naopak zvýší výběr daní, tedy zlepší ekonomiku státu, zvýší spotřebu i zisky firem. Recept jak na to ale Nečas, Kalousek a další současní „kormidelníci“ ČR nehledají. Zatím se jen intenzivně zabývají problémem, kde a na kom ušetřit, aniž by alespoň brali v potaz následující bumerangový efekt celého toho nesmyslného počínání.
