Zpravodajství pro sebevědomé zaměstnance a firemní kulturu

Aktuálně

Jak se žije za průměrnou mzdu v zemích OECD?

V členských zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) se značně liší nejenom výše průměrné roční hrubé mzdy, ale taky ceny zboží a služeb. Kde si žijí občané za průměrnou mzdu vyjádřenou v paritě kupní síly nejlépe? Ve kterých zemích se zvyšovala mzda? Průměrná mzda v paritě kupní síly (PPP) zohledňuje rozdíly v úrovni cen v jednotlivých zemích OECD. Mzdové rozdíly mezi jednotlivými zeměmi v paritě kupní síly jsou nižší, než při porovnávání nominálních průměrných mezd, protože v zemích s nižšími mzdami jsou zboží a služby v průměru levnější.

Ve všech zemích se porovnává průměrná hrubá mzda, výpočet čisté mzdy závisí na konkrétní situaci občana (např. na počtu dětí, uplatnění daňových slev či položek snižujících základ daně). Ve všech členských zemích OECD pobírá průměrnou mzdu rok od roku méně občanů. Důvodem je zvyšování mezd a platů především zaměstnancům s nadstandardními příjmy. Průměrná mzda se tak vzdaluje představě běžného zaměstnance. Nižší mzdové rozdíly jsou v zemích Skandinávie a zemích východní Evropy. Nejvyšší mzdové rozdíly jsou v Mexiku, USA, Velké Británii, Řecku či Portugalsku.

Nejlépe se za průměrnou mzdu žije v Norsku
Průměrná mzda v paritě kupní síly byla za rok 2010 nejvyšší v Norsku (52 694 $), Lucembursku (52 321 $), Nizozemí (51 336 $), Velké Británii (51 018 $), Německu (47 882 $) a Švýcarsku (46 319 $). Nejnižší průměrná mzda v paritě kupní síly byla naopak v Mexiku (10 116 $), Slovensku (16 228 $), Polsku (17 983 $) a Maďarsku (18 285 $). Oproti roku 2005 stoupla průměrná roční mzda v paritě kupní síly ve všech členských zemích, mimo Island, jehož ekonomika byla ekonomickou krizí citelně zasažena. Na Islandu průměrná roční mzda v paritě kupní síly poklesla během posledních pěti let o 1,7 %.
Kde nejvíce průměrná mzda v PPP stoupla?
Česko patří mezi země, kde během posledních pěti let nejvíce stoupla průměrná roční mzda v paritě kupní síly, během let 2005 a 2010 se zvýšila o 23,8 procent. Dalšími zeměmi s přibližně čtvrtinovým nárůstem jsou: Maďarsko (o 29,3 %), Slovensko (o 28,0 %), Norsko (o 23,9 %) a Korea (o 23,2 %). Ve všech těchto zemích se průměrná nominální mzda zvýšila o více než 30 procent. Například v Česku byla průměrná přepočtená měsíční mzda za rok 2005 ve výši 18 334 korun a za rok 2010 ve výši 23 797 korun, což je nárůst o 29,8 procenta. Současně inflace byla v uvedeném období, v porovnání s členskými zeměmi OECD, podprůměrná.
Nejvíce se průměrná nominální roční mzda zvýšila během let 2005 až 2010 na Islandu (o 37 %), přesto se úroveň průměrné mzdy v paritě kupní síly snížila. Ceny zboží a služeb však značně stouply. Inflace za rok 2008 však dosahla 13 %, za rok 2009 potom 16 % a za rok 2010 necelých 8 procent.
Jak se zvýšila průměrná čistá mzda?
Světovým trendem v posledních letech bylo snižování přímých daní a zvyšování nepřímých daní. Zdanění průměrné mzdy proto ve většině členských zemí OECD kleslo. Nejvíce potom ve Švédsku. Průměrná hrubá roční mzda stoupla ve Švédsku během let 2005 až 2010 o 16 % (z 315 492 SKK na 365 930 SKK). Průměrná čistá roční mzda se však dokonce zvýšila o 26,9 % (z 217 069 SKK na 275 563 SKK). Dalšími zeměmi s citelným poklesem zdanění průměrné mzdy během posledních pěti let jsou: Německo, Dánsko, Maďarsko, Polsko a Turecko.
Průměrná roční mzda v paritě kupní síly (v $, v letech 2010 a 2005)

Země
  2010
  2005
   Nárůst
Norsko
  52 694
 42 545
    23,9
Lucembursko
  52 321
 44 218
    18,3
Nizozemí
  51 336
 43 185
    18,9
Velká Británie
  51 018
 47 682
     7,0
Německo
  47 882
 44 643
     7,3
Švýcarsko
  46 319
 40 962   
    13,1
Rakousko
  44 881
 40 055   
    12,0
Korea
  44 860
 36 406
    23,2
Dánsko
  44 439
 37 287
    19,2
Belgie
  43 557  
 40 766
     6,8
Austrálie
  43 284
 36 856
    17,4
Irsko
  42 461
 38 809   
     9,4
Japonsko
  42 327
 38 318
    10,5
USA
  39 923
 37 637
     6,1
Finsko
  39 582
 33 552
    18,0
Švédsko
  38 161
 33 640
    13,4
Kanada
  36 556
 32 807
    11,4
Francie
  36 068
 32 699
    10,3
Řecko
  33 994
 29 451
    15,4
Španělsko
  31 856
 26 720
    19,2
Island
  31 427
 31 975
    -1,7
Itálie
  30 808
 27 535
    11,9
Nový Zéland
  30 125
 26 568
    13,4
Portugalsko
  24 921
 20 519
    21,5
Turecko
  19 073
 18 946
     0,7
Česko
  19 061
 15 399
    23,8
Maďarsko
  18 285
 14 140
    29,3
Polsko
  17 983
 14 921
    20,5
Slovensko
  16 228
 12 679
    28,0
Mexiko
  10 166
   9 747
     4,3

 
 
kategorie: Aktuálně, esondy.cz
Komentáře k článku
:
:
:
KLVZU:
Datum: 30.7.2011 15:40:35
Nechápu proč vláda považuje za nutné snižovat dále cenu české práce, když i tak je v porovnání s vyspělými zeměmi až neuvěřitelně nízká, zatím české ceny se přibližují úrovni těchto zemí. Proč raději podstatně nezvýší daň z příjmu právnických osob, která je u nás naopak nižší než ve vyspělých zemích západní Evropy, nezavede progresivní zdanění těch tak zvaně "úspěšných" a nezvýší například daň z nemovitostí, zejména z pozemků. Snižování daní supermarketům, bynkám, telefonním operátorům je jen těžko pochopitelné. J.Obermajer

Aktuální číslo Sondy REVUE

 titul 6

Sondy REVUE 06/2016

prvnizpravy.cz

prvnizpravy.cz

26.06.2016 17:05

Žerty stranou aneb setkají se čtyři kamarádky a nemají si, co říci. Proč?

Občas zaznějí od politiků při besedách s novináři žertovné příběhy,  vzpomínky, humor, vtipy i kruté žerty,  které  glosují a komentují aktuální dění. Tady jsou některé z nich .
26.06.2016 17:04

Jaroslav Bašta: Hamižnost byla vždy nadřazena náboženství

Docela mne zajímalo kolik příkladů sebevražedného počínání podobného dnešní unijní politice můžeme od dob pádu Říše západořímské v historii Evropy zaznamenat. Píše v komentáři pro Prvnizpravy.cz Jaroslav Bašta.
26.06.2016 17:03

Starostka Calais: Tábory migrantů by se měly přesunout do Británie

Po brexitu, by se měly tábory migrantů "jungle" měly přesunout do Velké Británie, vyzývá Natacha Bouchart, starostka francouzského Calais.
26.06.2016 17:01

Před stanicí metra Vltavská je nápis na betonu: „President je debil 2015“

"Kam oko pohlédne, všude na nás, tedy i na mne, číhá opovržení vůči prezidentu České republiky. Ať otevřu kterýkoliv program veřejnoprávní televize, vyčouhne na mně jako ze skříně plivanec na Miloše Zemana nebo na Vladimíra Putina," píše publicista Zdeněk Hrabica.
Aktuální vtip
Předplatné Sondy REVUE

Paragrafy do kapsy exkluzivně

Vhodné pracovní příležitosti pro nezaměstnané

Sebeobrana zaměstnance

Náš Právní servis vás chrání v zaměstnání - adresa sondy@cmkos.cz

Ptali jste se - odpovídáme:

  • Pracovní volno na výkon odborové činnosti

    Jsem členem odborové organizace. Zajímalo by mě, jak se posuzuje doba strávená na schůzi této odborové organizace, když mám například směnu od 18.00 do 6.00 hod. a schůze odborů se koná od 14.00 do 17.00 hod...

Dolní navigace