Studenti a vysokoškolští pedagogové se obávají, že změny chystané ministrem Josefem Dobešem (VV) omezí svobody škol a posílí vliv politiky a byznysu na vědu. O výhradách k věcným návrhům vysokoškolského zákona a zákona o školném dnes rektoři jednali s ministrem Dobešem, který se dlouhodobě těší Klausově podpoře.
"Chtěl bych připomenout některým našim velkým akademikům, že debata není o soukromém, ale o veřejném školství. Pokud by to byly soukromé školy, kde si studenti plně platí školné, pak ať mají akademici právo rozhodovat, jak sami uznají za vhodné. To, co předvádějí, je falešná hra na akademickou svobodu," řekl Klaus Radiožurnálu. Protože je vysoké školství placené z veřejných peněz, stát musí mít právo, aby o něm rozhodoval či spolurozhodoval, míní.
Pokud by se vysoké školy měly řídit doporučením prezidenta Klause, nebyl by zřejmě ani 17. listopad 1989, protože studenti by se řídili doporučením totalitního státu. Na tom, že Klaus přiznává pouze soukromých školám právo rozhodovat, jak uznají za vhodné, není zase až tak nic překvapivého. Jeho syn je totiž ředitelem soukromého gymnázia.
Akademici se podle Klause musejí rozhodnout a nebojovat současně na několika tématech, která jsou protikladná. "Nemohou bojovat proti školnému a současně chtít maximální akademickou svobodu a plné rozhodování o vysokých školách. Pokud školy touží po naprosté nezávislosti na státu, pak by samozřejmě musely chtít i nezávislost na penězích daňových poplatníků," uvedl Klaus. Uvedl také, že vysoké školství neprodukuje ani kvalitní vzdělávání ani vědu. Školy podle něj usilují hlavně o růst počtu studentů a množství titulů u svých učitelů.
Pokud státní vysoké školství neprodukuje kvalitní vzdělání ani vědu a usiluje o množství titulů svých učitelů, proč tedy Klaus tak lpí na svém vysokoškolském vzdělání a titulu profesora? Zřejmě proto, že je získal ještě za totality.
"Některým těm částem toho vyjádření je mi obtížné věřit, že je pan prezident takto vyslovil," uvedl Hampl v pořadu Impulsy Václava Moravce. Pro rektora jsou paušalující všechno zahrnující vyjádření "naprosto nepochopitelná záležitost". Hapmpl poznamenal, že konkrétní věcné výhrady rektorů neznamenají odmítnutí reformy. "Nejsme blažení, že jsme zavaleni počty studentů, na které nám klesá veřejné financování. My jsme první, kdo bychom chtěli přesun důrazu z kvantity na kvalitu," dodal.
Ministra Dobeše podpořil také premiér Petr Nečas (ODS). Podle něj je reakce škol nepřiměřená, protože zákony jsou zatím v podobě věcných záměrů, o kterých se bude ještě diskutovat. Měly by snad rektoři a studenti protestovat až po schválení reformy, která by legitimizovala diktaturu na vysokých školách a vyráběla ze studentů budoucí dlužníky a oběti exekutorů? Na to pan prezident ani premiér zřejmě odpověď nemají.
