esondy - Aktuálně

Za "odstávkovanou" pracovní dobu přitom nenáleží zaměstnanci mzda ani její náhrada. "Jména stávkujících hlásíme zpětně," komentoval současný stav předseda Odborového svazu dopravy Luboš Pomajbík.

Věcný záměr zákona má upravovat pouze stávky týkající se kolektivních sporů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. "Nadále tak zůstane prostor pro stávky, které nebudou zákonem upraveny," uvádí se v materiálu MPSV. Tedy pro ty, které jsou protestem proti sociálním a hospodářským dopadům různých reforem a nesměřují proti zaměstnavateli, a pro ty, jejichž organizátorem nebude odborová organizace, ale někdo jiný.

Rozhodnutí o legálnosti protestů podobných celostátní stávce v dopravě, která se uskutečnila loni v červnu a byla zaměřená proti sociální politice vlády, tak budou stejně jako v současnosti nadále záviset na soudu.

„Na první pohled se jedná o zákon, který nesměřuje k plnění toho, o co vláda požádala, když reagovala na stávku v dopravě, která se uskutečnila loni v červnu. Paradoxem je, že je to právě ten typ stávky, který nový zákon neupravuje, řekl Esondám vedoucí pracovněprávního oddělení ČMKOS JUDr. Vít Samek. „Z našeho hlediska je nová norma MPSV zcela zbytečná. Odbory jsou pro variantu jedna věcného záměru návrhu zákona o stávce, která navrhuje zachování dosavadního právního stavu, a my si nic jiného nepřejeme, říká Samek. „Nový zákon nás neposune dál, protože stávek, které zákon vymezuje, se v Česku uskuteční minimálně, jestli vůbec nějaké, alespoň v návrhu zákona není jediné číslo nebo údaj, který by to dokládal. Pokud se vláda rozhodne, že zákon přijme, budeme ho kritizovat,“ říká Samek. Podle Samka vláda v podstatě navrhuje ze stávajícího zákona o kolektivním vyjednávání vytáhnout část jeho ustanovení a udělat z nich samostatný zákon. „Takže tam, kde dosud stačil jeden zákon, měly by být zákony dva,“ podivuje se Samek.  

Záměr zákona navrženého MPSV přesně specifikuje skupiny, u kterých se omezuje právo na stávku, pokud by došlo k ohrožení života nebo zdraví. Nově mezi ně přibyli ti, kdo pracují na dráze. Pokud se rozhodnou stávkovat, budou muset po dobu stávky zabezpečit minimální služby.

Věcný záměr zákona dále stanovuje, že návrh na určení nezákonnosti stávky lze podat do 15 dnů od jejího vyhlášení, a také to, že od oznámení stávky až do jejího ukončení nesmí zaměstnavatel přijímat náhradu za stávkující zaměstnance. Podle současné legislativy tak nesmí učinit pouze v jejím průběhu. Upravují se také podmínky, za kterých může zaměstnavatel kvůli stávce částečně nebo úplně zastavit práci na pracovišti.

Nový zákon má podle předkladatele ministra Jaromíra Drábka zaplnit mezeru, která údajně dosud v legislativě existuje. Návrh jde nyní do připomínkového řízení, kde se k němu mohou vyjádřit například i zástupci odborů nebo zaměstnavatelské svazy. Teprve poté jej projedná vláda. Ministerstvo zatím předpokládá, že by nová úprava začala platit od 1. července 2013.

Hlavní změny návrhu zákona oproti dosavadní úpravě:
- Organizátor bude muset oznámit stávku zaměstnavateli pět pracovních dnů předem (dosud tři).
- Odbory by měly předat zaměstnavateli jmenný seznam účastníků stávky, a to nejpozději 24 hodin před zahájením stávky (dosud stačilo předat jen počet stávkujících).
- Zákon upraví i pravidla pro jiné stávky zaměstnanců vůči zaměstnavatelům, nejen ohledně kolektivních smluv.
- Stávkovat budou moci také zaměstnavatelé, zákon jim dá možnost takzvané výluky. Tu dosud měli jen při sporech o kolektivní smlouvu.

- Stávku vyhlašuje a o jejím zahájení rozhoduje (jen) odborová organizace. Ministerstvo to zdůvodňuje takto:
„Pokud by jiné sdružení chtělo jednat za zaměstnance či organizovat a vyhlašovat stávku, muselo by ve stanovách tento cíl mít, a tím by se fakticky transformovalo na odborovou organizaci. Lze si jen těžko představit, že budou kvůli organizování stávek složitě vznikat právnické osoby (např. s.r.o., a.s.), jejichž jediným cílem bude zastupování zaměstnanců a nikoli výdělečná činnost, když tuto možnost dnes umožňuje zákon o sdružování podle oznamovacího principu.
Odborová organizace má navíc definovanou působnost a oprávnění se zaměstnavatelem jednat, výslovně upravenou v zákoníku práce. Vzhledem k odpovědnosti za škodu se neumožňuje organizovat a vyhlašovat stávku entitám bez právní subjektivity, jako například radě zaměstnanců.“

Předseda opoziční ČSSD Bohuslav Sobotka uvedl, že pokud vláda zákon omezující právo na stávku předloží, jeho strana vyvolá ve sněmovně hlasování o nedůvěře vládě. „Jde o základní demokratickou svobodu získanou v roce 1989, a jejímu případnému nedemokratickému omezování budeme bránit všemi parlamentními prostředky,“ prohlásil Sobotka.

„Přímo ústava říká, že právo na stávku je upravené prováděcím zákonem. Nerozumím tomu, proč chce opozice něco takového udělat, když pouze naplňujeme dikci ústavy, mlží jako obvykle ministr Drábek. Přitom je zjevné, že úprava zákona o stávce je odvetou za celostátní stávku, kterou uspořádaly loni v létě odbory v dopravě. Během stávky nejezdily vlaky ani pražské metro.