Výplatu podpory v nezaměstnanosti až po uplynutí doby, která odpovídá vyplacenému odstupnému nebo odchodnému, zavedla vládní úsporná opatření v sociální oblasti. Velké problémy tak vznikly zaměstnancům, kterým zaměstnavatel po jejich propuštění odstupné neuhradil. Jejich rodiny se ocitly bez příjmů a dostaly se do těžko řešitelných životních situací. Podobný efekt mají všechny reformy z pera ministra práce Jaromíra Drábka (TOP 09). Před tímto nebezpečím Drábka včas varovaly odbory, ale nebyly vyslyšeny. Neuváženou reformu zkritizoval i ombudsman Pavel Varvařovský.
Zákonodárci se proto následně pokusili Drábkův zmetkovitý zákon upravit. V současné době mají propuštění lidé, kterým zaměstnavatel odstupné nevyplatí, nárok na kompenzaci ve výši 65 procent průměrného měsíčního čistého výdělku. I v tomto případě se jedná o poškození zaměstnance.
"V praxi nemůže nastat situace, že by se uchazeč o zaměstnání ocitl bez finančního zajištění," uvedl poslanec ODS Miroslav Jeník, který zamítnutí novely navrhl. Zdůraznil, že její přijetí by zvýšilo výdaje státu, což je obehraná písnička vládní koalice, protože kompenzaci vyplácí stát, takže k zvýšení výdaje státu nakonec stejně dochází. Stejná logika, či spíše nelogika charakterizuje i ostatní Drábkovy reformy.
Místopředseda Senátu a ČSSD Zdeněk Škromach za předkladatele novely uvedl, že stávající situace je nespravedlivá a platný právní stav je dokonce v rozporu s úmluvou Mezinárodní organizace práce. Odstupné určené zákoníkem práce je v prvé řadě náhrada za to, že zaměstnavatel jednostranně vypověděl pracovní smlouvu původně sjednanou na dobu neurčitou.
