Kritici z opozice, kteří mají v Senátu většinu, vládnímu návrhu vyčítají, že způsobí neústavní nerovnost mezi restituenty, neboť církvím umožní vrátit prakticky všechen majetek v držení státu. Náhrady za ostatní nemovitosti jsou podle ČSSD nadhodnocené až o 54 miliard korun. Cena zemědělské půdy byla nadhodnocena čtyřnásobně, cena lesů až desetinásobně, uvedl místopředseda ČSSD Jiří Dienstbier.
Opozice rovněž zpochybňuje rozsah vydávaného majetku. Varuje, že přijetím zákona hrozí prolomení restituční hranice 25. února 1948. ČSSD také vadí, že že majetek má dostat i sedm církví, které před rokem 1990 v Česku neexistovaly. Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) požadoval dojednání nového normy.
Proti stávající podobě vládního zákon neprotestuje pouze opozice. Například podle Věcí veřejných by se schvalování zákona mělo odložit a celá norma by měla být přepracována po diskusi napříč politickým spektrem. Předseda VV Radek John řekl, že ministerstva financí a kultury tají seznam majetku, který se má navracet. Uvedl, že zákon církve oproti jiným restituentům osvobozuje od daně z příjmu a z převodu nemovitostí. Kritizoval také, že vláda odmítla návrh na zavedení promlčecí dvacetileté lhůty. "Ta by eliminovala pokusy o majetkové spekulace a tunelování," je přesvědčený John. Podle veřejných průzkumů církevní restituce ve stávající podobě odmítá 80 procent občanů.
Proti zákonu nakonec po více než osmihodinové debatě hlasovali kromě sociálních demokratů oba zástupci Severočechů.cz, komunistka Marta Bayerová a bývalí sociální demokraté Vladimír Dryml a Jiřina Rippelová. O schválení zákona se pokusili senátoři ODS včetně jejich bývalého člena Petra Pakosty spolu s klubem TOP 09 a STAN a s lidovci, pět hlasů jim ale chybělo.
