Zpravodajství pro sebevědomé zaměstnance a firemní kulturu

Aktuálně

Musí absolventi platit pojistné na sociální zabezpečení hned po skončení studia?

Čerství absolventi středních, vyšších a vysokých škol, nebo jejich rodiče, se odborníků správ sociálního zabezpečení často ptají, zda musí hned po ukončení studia začít platit pojistné na sociální zabezpečení. Odpověď na tuto otázku není univerzální, povinnost odvádět pojistné závisí na konkrétní situaci. Na vybraných příkladech z praxe to vysvětluje Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ).

 Studium a jeho ukončení

Pokud student či absolvent nenastoupí do zaměstnání či nezačne podnikat, odvádět pojistné na sociální zabezpečení nemusí. Doba studia v období od 1. 1. 2010 ale není dobou důchodového pojištění ani tzv. dobou náhradní a nezapočítává se pro budoucí starobní důchod. Samotným ukončením studia tedy povinnost odvádět pojistné na sociální zabezpečení též nevzniká. Rozhodujícím mezníkem pro odvod pojistného na sociální zabezpečení je podle zákona zahájení výdělečné činnosti, která založí účast na pojištění.
Student si může sám dobrovolně platit důchodové pojištění
Od dovršení 18. roku má však student či absolvent možnost přihlásit se na okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) podle místa bydliště k účasti na dobrovolném důchodovém pojištění, pokud si chce zajistit, aby se mu tato doba v budoucnu počítala pro starobní důchod. Měsíční pojistné hrazené v roce 2018 u osoby dobrovolně důchodově pojištěné činí minimálně 2 099 Kč. Za období studia je možné si dobrovolné důchodové pojištění doplatit zpětně i kdykoliv v budoucnu.
Nástup do zaměstnání
Když absolvent po ukončení studia nastoupí do zaměstnání, je povinen odvádět za něj pojistné na sociální zabezpečení jeho zaměstnavatel, který za zaměstnance plní i další povinnosti v sociálním zabezpečení – např. zasílá ČSSZ a OSSZ zákonem stanovené informace a doklady (např. evidenční list důchodového pojištění či podklady pro dávky nemocenského pojištění).
Zaměstnavatel však neodvádí pojistné na sociální zabezpečení, pokud jde o tzv. zaměstnání malého rozsahu (jestliže příjem nebyl sjednán ve výši alespoň 2 500 Kč za kalendářní měsíc a ani takové výše nedosáhl), a činnost vykonávanou na základě dohody o provedení práce, pokud výše započitatelného příjmu v měsíci nepřesahuje částku 10 000 Kč. Toto období se pak nepočítá do doby potřebné pro důchod a zaměstnanec není ani účasten nemocenského pojištění.
 Zahájení podnikání
Když se absolvent po ukončení studia rozhodne podnikat, tedy zahájit samostatnou výdělečnou činnost, je třeba tuto skutečnost oznámit příslušné OSSZ podle místa bydliště, která mu sdělí i všechny potřebné informace, včetně údajů k placení pojistného a záloh na pojistné na důchodové pojištění. Pokud je podnikání hlavní činností, je placení záloh na důchodové pojištění povinné již v prvním roce podnikání. Měsíční záloha na pojistné se platí alespoň v minimální výši a pro rok 2018 je stanovena částkou 2189 Kč.
Je-li podnikání vedlejší činností, což může být např. při zaměstnání nebo při pobírání rodičovského příspěvku, je povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění závislá na výši dosažených příjmů. Takzvaná „rozhodná“ částka podmiňující povinnost platit pojistné na důchodové pojištění je proměnlivá a v roce 2018 činí 71 950 Kč při výkonu samostatné výdělečné činnosti po celý kalendářní rok.
 Vycestování do zahraničí
Studenti, kteří po ukončení studia v ČR vycestují do zahraničí, kde např. absolvují stáž či dále studují, taktéž pojistné na sociální zabezpečení neplatí. Pokud však budou v zahraničí pracovat, je třeba vědět, že v rámci EU platí pro sociální zabezpečení evropská koordinační pravidla, která určují, do kterého systému sociálního zabezpečení se z příjmu bude platit pojistné. Obvykle se platí do systému toho státu, kde je práce vykonávána. Obdobná pravidla platí při výdělečné činnosti v zemích, s nimiž má ČR uzavřenou smlouvu o sociálním zabezpečení. O povinnostech v konkrétním státě je třeba se informovat u příslušné instituce daného státu. Pokud by student s bydlištěm v ČR vykonával práci na území dvou nebo více členských států EU, má oznamovací povinnost vůči OSSZ podle svého trvalého nebo hlášeného pobytu.
 Nezaměstnanost a evidence u úřadu práce
Pokud absolvent zůstane po ukončení studia nezaměstnaný, bez ohledu na to, zda se zaeviduje či nezaeviduje na úřadu práce, pojistné na sociální zabezpečení odvádět nemusí. Doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání je náhradní dobou důchodového pojištění. Ale pozor: pro budoucí důchod (starobní, invalidní, pozůstalostní) se však započítává pouze v omezeném rozsahu. Z doby evidence bez pobírání podpory v nezaměstnanosti či rekvalifikaci před 55. rokem věku se pro potřeby důchodového pojištění započítává maximálně 1 rok. Zejména při dlouhodobé nezaměstnanosti lze doporučit přihlásit se k dobrovolné účasti na důchodovém pojištění, aby se tato doba v budoucnu mohla zohlednit při stanovení důchodu.
 Jiné situace např. dobrovolnictví či specifické druhy výdělečné činnosti
Mohou nastat i další situace, při kterých nevzniká povinnost odvádět pojistné na sociální zabezpečení. Např. výkon dlouhodobé dobrovolnické služby nebo vykonávání zvláštních druhů činnosti, které nezakládají účast na pojištění. Jde o (výše zmíněné) zaměstnání malého rozsahu, kdy příjem nebyl sjednán ve výši alespoň 2 500 Kč za kalendářní měsíc a ani takové výše nedosáhl, činnost vykonávanou na základě dohody o provedení práce, pokud odměna z ní nepřesahuje částku 10 000 Kč v měsíci, ale také např. činnost konanou v určitých případech na základě příkazní smlouvy uzavřené podle občanského zákoníku, je-li vykonávána bezúplatně (v opačném případě jde již o samostatnou výdělečnou činnost). Také v těchto uvedených případech, kdy se pojistné na sociální zabezpečení neodvádí, je možné se za splnění zákonných podmínek přihlásit k dobrovolné účasti na důchodovém pojištění. Ta sice nezajistí nárok na dávky nemocenského pojištění (v sociálních situacích jako je dočasná pracovní neschopnost, mateřství či potřeba ošetřování), ale má význam pro nárok na důchod.
 Pojistné na sociální zabezpečení není totéž co zdravotní pojištění
Lidé se mnohdy nesprávně domnívají, že stát za studenty platí jak pojistné na zdravotní pojištění, tak pojistné na sociální zabezpečení. Jde o omyl. V systému sociálního zabezpečení stát plátcem pojistného u vybraných skupin osob není, neboť jde o zcela rozdílnou koncepci zabezpečení občanů. V praxi tak může nastat, že občan v určité situaci povinnost odvádět pojistné na sociální zabezpečení nemá, zatímco ve zdravotním pojištění ano. Na povinnosti týkající se zdravotního pojištění je proto třeba se informovat u příslušné zdravotní pojišťovny.
 
 
kategorie: Aktuálně, esondy.cz
Komentáře k článku
:
:
:
PWNXB:

Aktuální číslo Sondy REVUE

Sondy REVUE 08/2018

Sondy REVUE 08/2018 

prvnizpravy.cz

prvnizpravy.cz

14.08.2018 08:04

Porošenko představil zmodernizovaný ruský tank T-72 (VIDEO)

<< VIDEO >> Na Ukrajině se testuje nový tank T-72AMT, píše na facebooku ukrajinský prezident Petro Porošenko.
14.08.2018 08:00

Olomoucký kraj přispěje na protidrogovou prevenci

Prostřednictvím pěti dotačních titulů podpořil šestnáct žadatelů, kteří usilovali o peníze na poradenské služby, terénní činnost, ambulantní léčbu nebo doléčovací programy a prevenci.
14.08.2018 08:00

Jičínské školy o prázdninách nezahálí

Velké prázdniny patří školám, ale trochu jinak, než v ostatních 10 měsících. Červenec a srpen jsou dobou, kdy v těchto budovách probíhají velké rekonstrukce a jiné stavební práce. Údržba a drobné opravy jsou v létě vlastní všem jičínským školám.
14.08.2018 08:00

Kde se dá v Brně a okolí ochladit?

Tropické počasí pokračuje. Kdo už venku nemůže vydržet, ale zároveň nechce pouze sedět doma u větráku,  může využít následující zajímavé tipy, kde v Brně a okolí najde nejen zábavu a poučení, ale i tolik žádané ochlazení.
Předplatné

Paragrafy do kapsy exkluzivně

Vhodné pracovní příležitosti pro nezaměstnané

Sebeobrana zaměstnance

Náš Právní servis vás chrání v zaměstnání - adresa sondy@cmkos.cz

Ptali jste se - odpovídáme:

  • Pracovní volno na výkon odborové činnosti

    Jsem členem odborové organizace. Zajímalo by mě, jak se posuzuje doba strávená na schůzi této odborové organizace, když mám například směnu od 18.00 do 6.00 hod. a schůze odborů se koná od 14.00 do 17.00 hod...

Dolní navigace