Propad české ekonomiky nebude letos v desetinách, ale přiblíží se pěti procentům. Vláda dostatečně neřeší dopady krize, její návrhy jsou slabé a chybí jí propočty. Takto po jednání mimořádné tripartity charakterizoval Protikrizový plán vlády Milan ŠTĚCH, předseda ČMKOS.
Váš analytický tým vypracoval návrhy, jak lze zmírnit dopady krize, a odbory je v rámci tripartity předložily vládě. V mnohém jste se shodli se zaměstnavateli. Jak byste vaše doporučení charakterizoval?
Náš tým pracuje pro odbory, které zastupují zaměstnance, je proto naprosto logické, že naše návrhy směřují hlavně k ochraně těchto lidí. Nemůžeme přece připustit, aby ti, co krizi nezavinili, ji odnesli nejkrutěji. Hlavním cílem odborů musí být, aby se zaměstnanci, kteří ztratí práci, nepropadli do bídy a sociální devastace. Současný sociální systém je kvůli tzv. reformě veřejných financí nejistý, pouze na krátké přežití. Ale doba se prudce mění, do nezaměstnanosti budou po stovkách padat lidé, kteří nikdy neuvažovali, že by se ocitli bez práce, a ta najednou pro ně nebude. Průměrná podpora v nezaměstnanosti v ČR je 5100 Kč, za to nemůžete žít! Vždyť tuto částku vydáte na bydlení a energie. Když dlouhodobá nezaměstnanost postihne třeba manžele se dvěma dětmi, dostane taková rodina životní minimum, které se už mimochodem dlouhodobě nevalorizovalo, kolem 10 000 korun. To je kruté, to je přímo skandální!
Proto také jeden z našich základních návrhů byl zvýšit podpory v nezaměstnanosti, prodloužit její pobírání a zajistit důstojné podmínky pro život při dlouhodobé nezaměstnanosti. Vláda nám ústy premiéra přímo na tripartitě odpověděla v duchu Buďte rádi, že vůbec zachováme současné dávky... Názor si prosím udělejte sami.
Navrhovali jste přijetí zákona o lichvě. Jak to zapadá do vašich záměrů ochránit lidi?
Půjčování za nestoudné úroky ve výši až 100 procent v nebankovním sektoru v žádné západní zemi v EU nenajdete, ale v Česku kvete. Stát se přece musí postarat, aby právě v době krize svízelnou situaci lidí nezneužívaly tyto z mého pohledu kriminální živly. Což nebylo nyní vidět, jak se to ve městech krachujících skláren najednou hemžilo nabídkami lichvářských firem za nestoudné úroky? Chovají se doslova jako supi. Vědí, že lidé jsou v úzkých a nemají peníze, ale mají ještě nějaký majetek, tak je připraví o to poslední.
Jak vláda naložila s vašimi návrhy?
Začnu jednou takovou perlou: náš návrh na vytvoření fondu pro mzdové vyrovnání pro zaměstnance, kteří nemohou v době krize pracovat na plný úvazek, označilo ministerstvo financí jako demoralizační. Pak se ale našlo východisko využít na to evropské peníze, brát to jako hrazenou rekvalifikaci v době, kdy lidé nebudou pracovat, ale to už demoralizační není. Jednoznačně jsme požadovali zastavit snižování daní a pojistného, což podle nás podtrhává příjmy státu. Vláda na to odpověděla zcela opačně, schválené postupné snižování daní naplánované reformou veřejných financí do roku 2010 běží dál, snížení pojistného u tzv. Nízkopříjmových zaměstnanců je ve skutečnosti plošné, bude se týkat mezd a platů až do výše 1,15násobku průměrné mzdy (necelých 28 000 Kč). Do této hranice spadne zhruba 80 procent zaměstnanců. Takže se tímto způsobem „podpoří“ jak životaschopné firmy, které by potřebovaly mnohem větší pomoc, tak firmy, kterým bohužel už není pomoci, i firmy či instituce, které tuto pomoc vůbec nepotřebují. Místo selektivního přístupu se přidá všem kousek; to my kritizujeme, to je mrhání penězi. Stát, který se v době krize takto zbavuje peněz, je nezodpovědný. Až se za pár měsíců ukáže, že toto opatření ve skutečnosti nikomu příliš nepomohlo, a bude tlak z podniků na skutečnou cílenou pomoc, budou tyto peníze chybět. A pokud jde o lichvu? Vláda, která jí nezabrání, ji vlastně podporuje.
Přišli jste také s revolučním nápadem, ať si stát půjčí od občanů formou státních dluhopisů. To myslíte vážně?
A proč ne? Je to vyzkoušeno mnohokrát, lidé si možná pamatují na dluhopisy v době povodní, mimochodem v roce 1990 Václav Klaus coby ministr financí na vyrovnání deficitního rozpočtu také využil státní dluhopisy. Miroslav Kalousek „nemůže spát“ z obav o prodejnost českých obligací, tak nám to alespoň sděluje, když požadujeme po vládě aktivní a účinná protikrizová opatření, která samozřejmě stojí peníze. Tak ať se obrátí na občany! Každý si rád koupí státní cenné papíry, pokud je vláda důvěryhodným způsobem a za rozumný úrok a dobu splatnosti nabídne občanům; vyplatí se to lidem i státu. Připomeňme si Tomáše Baťu, ten si v době krize snížil plat a na realizaci zakázky si půjčil od svých zaměstnanců. Vyplatilo se to jemu i zaměstnancům a firma přežila.
Využila vůbec vláda nějaké návrhy odborů?
Ano, ale jen v případě urychlení novely insolvenčního zákona. Doufejme, že se podaří i již zmíněné využití evropských peněz pro vzdělávání našich zaměstnanců v době, kdy nebudou moci pracovat plnou pracovní dobu. Avšak v tom hlavním, co jsme nazvali v naší analýze „napnutí sociální sítě“, jsme prozatím neuspěli. Je skandální, že jak NERV, tak vláda se touto otázkou vůbec nezabývají. Oni říkají: naším cílem je podpořit zaměstnanost. Dobrá, ale co s lidmi, kteří jsou nezaměstnaní a přes „snahu“ vlády do nezaměstnanosti už propadli, propadají se a propadat se budou? Životními podmínkami, a řeknu to bez obalu, živořením těchto lidí a jejich rodin na miniaturních sociálních dávkách se nemáme zabývat? Kdo jim promine platbu za jídlo, nájemné, energie, splátky hypoték apod.? Ono se na to hezky kouká takzvaně z makra, ale tato krize je a bude především o individuálních problémech, potížích a tragédiích zcela konkrétních lidí.
Dokončujete právě novou analýzu, která na letošek předpovídá riziko propadu české ekonomiky ve výši 5 %. Není to přehnané strašení?
Nikoho nestrašíme, ale počítáme a analyzujeme dostupné údaje z průmyslu, stavebnictví a ostatních sektorů ekonomiky a ty zatím napovídají tomuto vývoji. Pokud vláda svými kroky bude přispívat ke zhoršování situace, začnou se propadat i další sektory, služby a naše předpověď bude bohužel pravdivá.
