esondy - Archiv  /  Archiv čísel Revue Sondy  /  Ročník 2009  /  6/2009

Odbory v České republice se obávají, že hrozí zneužití krize vůči zaměstnancům a občanům ČR. Mimořádný sněm ČMKOS proto rozhodl o svolání celostátní demonstrace odborů, která se uskuteční 16. května na Hradčanském námětí v Praze. Jakým způsobem demonstraci podpoří kováci, o tom jsme hovořili s předsedou OS KOVO Josefem STŘEDULOU.

Světové účetní „ztráty finančního bohatství“ v loňském roce údajně tvořily 4 biliony dolarů, což by v Česku byl HDP vytvořený za 20 let. Říkají to renomované instituce. Jakkoli jsou jimi uváděná čísla pozoruhodná, lidem, kteří se drží při zemi, příliš neřeknou. Většinu zajímá vlastní příjem a vlastní ztráty, jak budou fungovat jejich rodinné rozpočty. Bohužel rodinné finance početných skupin zaměstnanců jsou právě nyní v ohrožení, ačkoli na tom nenesou žádnou vinu. Nezaměstnanost se má letos vyšplhat až na 10 %. Lidé, kteří se živili výhradně svým zaměstnáním a teď o práci přijdou, dostanou podporu v nezaměstnanosti - v průměru 5500 Kč. To je také číslo, kterému člověk nerozumí. Ale má prý za ty peníze žít, neboť tak „funguje“ český sociální systém. Ten byl Topolánkovou vládou upraven tak, aby údajně motivoval lidi k práci. Odbory varují, že krize, na kterou se teď všechno svádí, má být dokonce skrytě zneužita. Lidé se o tom z médií ale nic nedozvědí. Proč tedy odbory bijí na poplach? Na tuto otázku odpovídá v našem rozhovoru předseda Českomoravské konfederace odborových svazů a místopředseda Senátu Milan ŠTĚCH.

Již třetí rok máme v družstvu stejný problém: nikdo nechce kandidovat do představenstva. Nyní zase končí další funkční období a stávající členové už odmítají ve výboru pracovat. Co nastane, když se na členské schůzi nepodaří zvolit jiné členy do představenstva?

Troufám si tvrdit, že i Švejk by kroutil hlavou nad tím, jak lze úsporami dospět ke zdražování. Tomuto ekonomickému paradoxu se u nás nebývale daří. Nespočívá v ničem jiném než ve zbavování se a přenášení činností neboli v tzv. outsourcingu. To umožňuje statisticky vykazovat ekonomický růst, aniž by vznikla reálná přidaná hodnota. Jde jen o růst cen. Kdo na tom tratí a kdo vydělává?

Zaměstnavatel nám snížil normy o 50 %. Nikdo nás předem neinformoval, nic jsme nepodepsali - má na to zaměstnavatel právo? Jestliže s tím nesouhlasím, můžu odejít ze zaměstnání takříkajíc na hodinu, nebo musím dodržet dvouměsíční výpovědní lhůtu a pracovat za polovinu mzdy?

Dne 16. 3. 2009 jsem ukončil pracovní poměr okamžitým zrušením podle § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, protože mi zaměstnavatel dlužil výplatu. Bohužel jsem si nebyl vědom počítání lhůt, které se v tomto případě provádí, a tak 15denní lhůta v tomto případě nekončila v neděli 15. 3., ale až v pondělí 16. 3. Zaměstnavatel se mnou pracovní poměr ukončil. Podotýkám, že oznámení o okamžitém zrušení bylo doručeno ještě 16. března. V následujících dnech proběhly všechny formality, obdržel jsem výstupní list a nastoupil u dalšího zaměstnavatele. Po týdnu ovšem bývalý zaměstnavatel začal poukazovat na to, že lhůta pro uplatnění ustanovení § 56 odst. 1 písm. b) nebyla dodržena, a požaduje, abych se neprodleně dostavil na pracoviště a ukončil pracovní poměr dohodou, neboť považuje zrušení pracovního poměru za neplatné. Současně dne 18. 3. došlo k vyplacení dlužné mzdy, a tak již aktuálně nemůžu důvod k okamžitému ukončení pracovního poměru opětovně uplatnit. Může zaměstnavatel zpětně poté, co fakticky došlo k ukončení pracovního poměru (a to v podstatě i z jeho strany), poukázat na neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru?

Jestliže zaměstnanec přijde o chvíli později do práce, protože kupříkladu zaspal, musí napracovat jen tuto dobu (např. 7 minut), anebo musí napracovat třeba 30 minut, protože elektronická sněmovnice tak krátký interval jako sedm minut nezná?