Jedním z originálních myslitelů je i Emmanuel Todd, historik a politolog, který pracuje v Národním institutu demografických studií (INED) ve Francii.
Již v roce 1976 na základě kritické analýzy předpověděl rozpad sovětské sféry nejpozději za deset roků. Měl pravdu. Začátek konce SSSR nastal v roce 1985. Ve Francii vyšla v roce 2002 jeho Esej o neodvratnosti rozpadu amerického systému - Po impériu. V českém překladu vyšla v roce 2004.
Vize neporazitelnosti Ameriky je falešná
Todd nastiňuje reálný obraz USA, obrovského národa, jehož moc byla nepopíratelná, ale svým způsobem zdegeneroval. Rozebírá síly, které přetvářejí planetu: demografické a kulturní, průmyslové a měnové (!), ideologické a vojenské. Dospívá k závěru, že vize neporazitelnosti USA je falešná a americké impérium přestane existovat.
Důvod? Svět je příliš rozmanitý a dynamický na to, aby akceptoval převahu jediné mocnosti. Amerika není žádná hypermocnost. V současném stavu může terorizovat pouze slabé státy. Toto tvrzení je možné doložit:
l Amerika již nemůže žít ze svého vlastního hospodářství - její trh čerpá z průmyslové výroby celé planety.
l Aby udržela úroveň spotřeby obyvatelstva a zajistila chléb a hry pro svůj imperiální „plebs“, již v roce 2002 potřebovala ze zahraničí podporu 1,2 miliardy dolarů denně.
A od té doby náklady válečných operací v Iráku a Afghánistánu tuto závislost ještě zvýšily. Uvádí se, že náklady na iráckou válku přesáhly 500 mld. dolarů. Jinak řečeno - nenasytnost vojensko-průmyslového komplexu je vedle selhání finančních regulačních mechanizmů USA hlavním faktorem vzniku současné světové finanční krize. Že se o tom nepíše, je skutečnost čistě (ne)náhodná.
Zajímavé je, že stejně pošetile se chová i vláda České republiky vysílající naše vojáky zcela zbytečně do zahraničních misí. Přitom se neohlíží na ztrátovost státního rozpočtu na rok 2009 a růst zahraničního dluhu kvůli nákupu zbraní.
Jak asi jsou rozdány karty
Na rozdíl od západoevropských a našich pravicových politiků tendenci slábnutí USA už dávno zaregistrovali politici v Rusku, Číně, Indii nebo Japonsku, kteří odmítli neoliberální ekonomickou doktrínu. Sjednáním Šanghajské dohody (2001) začal vývoj k mnohopolárnímu modelu světové ekonomiky a politiky. To byl hlavní obsah vystoupení ruského prezidenta Medveděva 15. 7. před ruskými diplomaty.
Tato diplomatická partie neskončí matem pro Ameriku, ale patem. Svět nepotřebuje Ameriku pokořit, ale musí dosáhnout, aby žila jako ostatní národy a vyrovnala své vnější účty. Bude to sice znamenat pro Američany pokles reálné životní úrovně o 15 až 20 procent, ale občané střední a východní Evropy a Ruska přetrpěli během transformace ekonomik pokles přes 50 procent.
Výsledkem má být zeslábnutí motivace k materiálnímu, peněžnímu a migračnímu toku, který dosud Ameriku posiloval. Přestane odliv mozků z Evropy, Indie, Číny a odjinud, který umožňoval, aby tržby amerického exportu ze 75 procent tvořil nehmotný vývoz: software, licenční poplatky, brakové filmy a často podivná hudba.
Pro politickou praxi je rozhodující, že zůstává zachována rovnováha nukleární hrozby. Dalším stabilizačním faktorem je skutečnost, že na kontinentu Euroasie se nachází rozhodující část zásob primárních energetických zdrojů planety - ropa a zemní plyn. To přirozenou cestou ekonomicky i politicky svazuje Rusko se zbytkem Evropy, ale i s Čínou a Japonskem.
Když Amerika pochopí, že její teatrální „boj proti terorizmu“ vlastně terorizmus vyvolává, a Evropané jí přestanou v nesmyslných válečných avantýrách posluhovat, srovnají se vztahy i s muslimským světem. Navíc Izrael bez americké podpory přestane být agresivní.
Nabízí se velká šance
Bude však nutno posílit úlohu OSN, kterou oslabovala hlavně imperiální strategie USA. Žádoucí je vznik nových mezinárodních politicko-ekonomických regulačních orgánů pro globální ekonomiku. Bude to určitě méně konfliktní než eventuální tahanice o ovládnutí Mezinárodního měnového fondu či Světové banky. Obě instituce vznikly už v roce 1944 v Bretton-Woodu jako součást americké imperiální strategie a jak dokazuje současná finanční krize, jsou dnes již téměř bezcenné.
Současná krize je přirovnávána k pádu berlínské zdi a světové ekonomické krizi v letech 1929 až 1933. Obě události znamenaly revoluční zlom ve vývoji společnosti. Lze oprávněně předpokládat, že tomu tak bude i tentokrát. Lidstvo má šanci odmítnout militarizmus a soustředit se na hospodářské, sociální a ekologické problémy. A pokud někoho dráždí slovo socializmus, lze tento směr nazvat třeba humanizmem... Podstatné je, aby se svobodná společnost nedělila na hrstku bohatých a ostatních, na kořistníky a vykořisťované, aby se spravedlivě rozděloval výnos lidské práce a lidé svou činností neohrožovali život na Zemi.
Kdo je kdo
MMF
Mezinárodní měnový fond v roce 1995 sdružoval 179 členských států, přičemž kromě jiného poskytuje zemím, jež se dostávají do obtížné platební situace (naposled Island a Maďarsko), úvěry, což je podmíněno přijetím přísných podmínek.
Světová banka
World Bank je ve vlastnictví 181 členských států a představuje odbornou organizaci OSN se sídlem ve Washingtonu.
Tvoří ji:
- Mezinárodní banka pro rekonstrukci a rozvoj - někdy je označována jako Světová banka,
- Mezinárodní finanční korporace,
- Mezinárodní sdružení pro rozvoj,
- Multilaterální organizace pro garantování investic.
ŠOS
Šanghajská organizace pro spolupráci byla založena v roce 2001 Čínou, Ruskem, Kazachstánem, Kyrgyzstánem, Tádžikistánem a Uzbekistánem, pozorovatelský status získalo v roce 2004 Mongolsko a o rok později Írán, Indie a Pákistán. Žádost USA, aby se směly summitu zúčastnit, byla odmítnuta, naopak byly vyzvány, aby vyklidily základny ve Střední Asii. Uzbekistán již smlouvu s USA vypověděl. Uskupení zahrnuje dvě světové velmoci, na jeho území je více zdrojů ropy a zemního plynu, než kontrolují země OPEC, žijí v něm téměř tři miliardy obyvatel a má ve zbrani na 6,5 milionu vojáků.
