esondy - Naše argumenty

Evropská odborová konfederace (EOK) očekává od českého předsednictví Evropské unii jasné iniciativy ve prospěch zaměstnanců vyloučených z trhu práce a posílení sociálních práv. Řekl to novinářům v Praze na tiskové konferenci s Mirkem TOPOLÁNKEM generální tajemník EOK John MONKS poté, kdy našemu premiérovi předal Odborové memorandum českému předsednictví EU. Představitel evropských odborů redakci Revue Sondy poskytl exkluzivní rozhovor.

Při nedávném jednání v Praze odboráři zemí Visegrádu poukázali na souběh dvou krizí - dovezené z Ameriky a vyvolané nepromyšlenými vládními reformami. V anketě pro Revue Sondy pak odhalují souvislosti, o nichž se dosud nemluvilo. Zároveň připomínají, že reformy potápějí zaměstnance bez rozdílů, a tak není dobré si hrát jen na vlastním písečku...

Výrobní pásy se zastavily nebo jedou na půl plynu, o práci přicházejí desetitisíce lidí bez ohledu na profesi, věk, pohlaví i vzdělání. Příjem najednou nemají občané, kteří se ještě včera utěšovali, že se jich krize netýká. Všechno je jinak, pohodu střídají stres a beznaděj. „Jsme na prahu hospodářské katastrofy,“ konstatoval Milan Štěch, předseda ČMKOS a místopředseda Senátu, při představování analýzy Ekonomická krize - pohled odborů. Obsahuje návrhy na zmírnění jejích dopadů. Je to pohled vybízející ke společnému postupu vládu, odboráře i zaměstnavatele - sociální partnery: Nečekejme, proti krizi postupujme společně!

Neoliberální doktrína přivedla za vlády prezidenta George W. Bushe americkou ekonomiku na pokraj katastrofy. I proto prezidentská volební kampaň v USA probíhala pod heslem ZMĚNA. Barack Obama oslovil v kampani zejména mládež, sociálně ohrožené obyvatelstvo a střední vrstvy. Jeho zvolení bylo přivítáno s podobným nadšením jako pád berlínské zdi.

Zatím si vesele svítíme, topíme, jezdíme a lítáme, vysokou spotřebu energie má i průmyslová výroba. Ale svět i my už víme, co je to blackout, kdy se pro přetížení nebo nedostatek zdrojů rozpadne elektrická síť. Zhasnou světla, přestane vysílat televize a rozhlas, nebude v činnosti lednička a další domácí spotřebiče, nepoteče voda, přestanou pracovat banky, jezdit městská doprava, vlaky, létat letadla, zastaví se průmyslová výroba, vypne se signalizační zařízení na ulicích, nebudou fungovat čerpací stanice, zavřou se supermarkety... Tohle zažil New York po několik dnů. A prezident evropské divize Microsoftu prohlásil, že internet je bez elektrické energie nemyslitelný. Ano, energie je krví udržující svět a civilizaci při životě. Uvědomujeme si to ve všech souvislostech?

Druhého prosince 2008 představil premiér České republiky Mirek Topolánek v projevu nazvaném „Informace předsedy vlády o dopadech světové finanční krize“ Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR „Strategii připravenosti a akcelerace růstu“. Šlo o první český „dlouhodobý komplexní plán reakce na světovou finanční a hospodářskou krizi“.  To  byla nesporně pozitivní zpráva. Česká vláda,  po řadě měsíců bagatelizování krizových projevů a systematické kritiky antikrizových ekonomických opatření přijímaných vyspělými státy EU konečně připustila, že se krize může dotknout i České republiky a to v míře, kterou donedávna zásadně odmítala...

V roce 2004 přijala vládní koalice vedená sociálními demokraty tzv. zelený scénář Státní energetické koncepce (SEK), která doporučuje opírat se o čtyři opěrné pilíře: dostavbu Jaderné elektrárny Temelín o další dva bloky o výkonu 1000 MW, o maximální využití všech dostupných uhelných ložisek (včetně těch dosud situovaných za tzv. ekologickými těžebními limity v podhůří Krušných hor), o zvýšené využití obnovitelných zdrojů a přiměřené doplnění energetických zdrojů a o dovoz zemního plynu a ropy. ODS tehdy ještě v opozici se k SEK přihlásila.

Naši předkové věřili v nadpřirozené síly a pomocí šamanů a kněží se je snažili získat, aby působily v jejich prospěch. Funkci šamanů, nejednou ale také šašků v takzvaně demokratické společnosti zastávají politici a různí experti. A tak někteří ekonomičtí odborníci vykládají laické veřejnosti i prosté věci způsobem, jakým věštily kněžky v Delfách. Přitom jsou politici v předvolebních slibech mocnější než bůh Perun. Ale po volbách se zpravidla přestanou zajímat o problémy obyčejných lidí a o to servilněji posluhují různým zájmovým skupinám, kterým vděčí za získání mocenských pozic. Když pak ještě najmou nezodpovědné ekonomy a všehoschopné právníky ke zpracování zákonů ekonomické povahy, je na ekonomický malér zaděláno.