Největším problémem pro uzavření nové kolektivní smlouvy v automobilce Škoda Auto nemusí být tak jako obvykle navýšení mezd. Odborům se nezamlouvá ani návrh managementu největšího českého zaměstnavatele z minulého týdne, aby se kolektivní smlouva uzavřela na celé čtyři roky. Nyní platná dohoda pro více než 33 tisíc zaměstnanců vyprší na konci tohoto března. Víceleté kolektivní smlouvy nejsou v autoprůmyslu neobvyklé, každý rok se ale stejně řeší mzdové dodatky.
Podle vyjádření odborů je návrh vedení mladoboleslavské automobilky nepřijatelný. Stejně jako nabídka na růst mezd, která se prý neblíží ani minimům, které si v závodech v Mladé Boleslavi, Kvasinách a ve Vrchlabí interně stanovili před začátkem vyjednávání 11. února.
"Naší snahou je dojednat nejvyšší možný růst mezd s využitím všech dostupných prostředků," řekl pro časopis Škodovácký odborář Jaroslav Povšík, předseda odborů a člen dozorčí rady Škody Auto. Nevylučuje tedy ani časově neomezenou stávku.
Pozici odborů posiluje hrozba neprodloužení dohody o takzvaných flexikontech, jež v případě potřeby umožňují uskutečnit ve výrobě směnu navíc. Nebo o přesunech zaměstnanců na jiné pozice, pokud naopak výroba poklesne. I tyto dohody vyprší 31. března.
Podrobnosti k jednání ani výši nárůstu mezd žádná ze stran zatím nezveřejnila. Průměrná hrubá mzda pracovníka Škody Auto, odměňovaného na základě tarifů, je přes 51 tisíc korun.
Při loňském kolektivním vyjednávání souhlasila automobilka s nárůstem tarifních mezd o 2500 korun, když odboráři žádali čtyři tisíce. Zvýšily se i odměny za směny navíc a noční směnu z pátku na sobotu. Škoda rovněž vyplatila mimořádné bonusy ve výši 65 tisíc korun.
Mnohem tvrdší byla vyjednávání před dvěma lety, kdy se obě strany dohodly až v dubnu a reálně hrozila stávka. V době konjunktury autoprůmyslu v roce 2018 si tehdy odboráři vybojovali růst mezd celkem o 12 procent.
Nyní ale vedení největší tuzemské průmyslové firmy v čele s Bernhardem Maierem argumentuje, že firmu čekají v příštích letech těžké časy. Od roku 2021 musí plnit přísné regulace EU na snižování emisí oxidu uhličitého u nových aut. To vyžaduje investice do elektromobility, protože jinak je firma nemá šanci splnit, a hrozily by jí tak velké pokuty.
V případě Škody Auto to znamená investice ve výši přes 50 miliard korun do rozvoje elektroaut. Podle dřívějších vyjádření Maiera potřebuje mladoboleslavská automobilka ročně ušetřit 500 milionů eur (zhruba 13 miliard korun).
Koncern Volkswagen, jehož je Škoda Auto součástí, musí také vydělat další desítky miliard na pokuty a finanční vyrovnání spojené s aférou Dieselgate, kdy se v USA provalilo, že firma do 11 milionů naftových aut po celém světě nainstalovala software, který umožňoval manipulovat s testy emisí.
Dalším sporným bodem vyjednávání je otázka nového výrobního závodu, protože kapacity v Česku jsou na hraně. Odboráři žádají, aby s nimi vedení automobilky jednalo o tom, kde se v příštích letech budou vyrábět nejlukrativnější modely. Jde hlavně o novou verzi nejziskovějšího modelu Superb. Pokud by se vyráběl v jiné koncernové továrně, Škodě by se snížily zisky z prodeje. Problém měla řešit nová továrna v Turecku, kde se počítalo s výrobou modelů Škoda Karoq a Seat Ateca, jež se nyní montují spolu se Superbem v Kvasinách. Díky tomu se měly uvolnit další kapacity pro výrobu nových Superbů. Nyní je podle Povšíka naopak ve hře přesunutí výroby Superbů do závodu v Bratislavě.
Škoda Auto loni vyrobila v Česku přes 900 tisíc vozů, celosvětové to bylo 1,24 milionu aut.