„Pokud je dnes někdo dočasně práce neschopný, tak na to má pět formulářů. Chtěli bychom formuláře, které vystavují lékaři, tedy první a druhý díl, zelektronizovat díky Národnímu registru zdravotnických pracovníků Ministerstva zdravotnictví. V něm je 48 250 pracovníků, z toho 32 tisíc doktorů, kteří vystavují pracovní neschopnost. Jde nám o to, aby nedocházelo ke zneužití neschopenek. Chtěli bychom, aby od 1. ledna 2019 byly první dva formuláře řešeny elektronicky, aby se neschopenka nedala napsat zpětně. Následně chceme řešit propojení na zaměstnavatele a na zaměstnance,“ uvedl premiér Babiš. Dále se pozastavil nad nízkou úrovní platů zaměstnanců v ČSSZ.
Ministryně Jaroslava Němcová uvedla především na pravou míru informace o zrušení e-neschopenek: „Chci odmítnout spekulace v médiích a některých poslanců, že současné vedení resortu práce a sociálních věcí zastavilo e-neschopenku. To je lež. Naši předchůdci nám nepředali nic, co by tento projekt mohlo uvést v život a navíc bychom za to nic vyhodili stovky milionů. Platí, že neschopenky zelektronizujeme a za podstatně menší náklady.“
Zastupující ústřední ředitel Pavel Krejčí v této souvislosti ještě dodal: „Z jednání s panem premiérem vyplynulo, že od ledna 2019 může ČSSZ zaměstnavatelům poskytnout přístup k potřebným údajům o jejich nemocných zaměstnancích. “
Ředitel představil úřad jako stabilizovanou moderní instituci, která výběrem pojistného na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti v měsíčním objemu 40 miliard korun přispívá do státního rozpočtu celou jednou třetinou, přičemž úspěšnost výběru pojistného dosahuje už řadu let více než 99 procent.
„ČSSZ spravuje záležitosti bezmála devíti milionů občanů této země, z toho 2,9 milionu důchodců. Měsíčně naši zaměstnanci zpracují v průměru 28 tisíc rozhodnutí v řízení o důchodech, 326 tisíc případů výplat dávek nemocenského pojištění a zajistí výplatu 3,6 milionu důchodů,“ připomněl vybrané údaje o objemu agendy ČSSZ Pavel Krejčí.