V posledních desetiletích se změnila hlavně skladba samotných nemocí, které zaměstnance postihují. „Když to srovnáme třeba s rokem 1975, tak tehdy převažovaly nemoci plic, bylo tam spousta závažných plicních nemocí, na které lidi umírali. Bylo tam deset procent otrav. Teď je nejvíc syndromu karpálního tunelu,“ vypočítává Daniela Pelcová z Kliniky pracovního lékařství 1. LF UK a VFN.
Právě jednostranné zatěžování a zvedání těžkých břemen vede i k přetěžování bederní páteře. I to by se mělo nově dostat na seznam nemocí z povolání. Návrh už přes rok řeší ministerstvo práce. Podle jeho mluvčího Vladimíra Řepky se to bude týkat především lidi, kteří těžce fyzicky pracují, ne lidí z kanceláří.
Seznam nemocí z povolání se rozšiřuje pravidelně už od 30. let minulého století. Za tu dobu z něj naopak zmizelo jen několik chorob. Například ta, která postihovala horníky. „Jsou to takové kmitavé pohyby očí, které byly popisované u horníků, kteří vyšli z těch temných slojí na světlo. To už teď nemáme, protože ty podmínky jsou lepší,“ uvedla Pelcová.
Chorobami z povolání jsou rovnocenně ohrožena obě pohlaví. Loni bylo z 1117 hlášených pracovníků s profesionálním onemocněním 551 žen.
Bez rukavic a s nimi
Bezpečnostní experti se stále setkávají i s tím, že zaměstnanci nemají k dispozici kvalitní rukavice. Ty přitom neslouží jen jako ochrana před poraněním, ale i jako prevence před vibracemi nebo jednou z nejčastějších chorob z povolání – dermatóz – neboli kožních onemocnění.
„Dá se perfektně chránit, když člověk nosí bariérové rukavice proti oleji. Tím se výskyt této nemoci z povolání naprosto eliminuje,“ řekl expert na bezpečnost práce ve společnosti Ardon Safety Ondřej Švadlenka.
Řada firem a institucí musí zaměstnance chránit taky před chemikáliemi nebo zářením. I takové nemoci z povolání se totiž stále objevují.