Učitelům slíbil zvýšení platů o 15 procent od září. S růstem učitelských platů již počítá návrh státního rozpočtu na příští rok. Stát tak přitopil pod již přehřátým trhem práce, kdy firmy musejí zvyšovat mzdy, aby přetáhly konkurenci potřebné pracovníky. Volní lidé na řadu pracovních pozic na trhu nejsou. Nejhůře placeným zaměstnancům pomohl stát také letošním zvýšením minimální mzdy o necelých 11 procent na 12 200 korun. Nejvíce lidí s nízkými mzdami pracuje v pohostinství, kde průměrná mzda vzrostla o 6,8 procenta na 17 901 korun. „Více než růst minimální mzdy se ale u restaurací projevilo zavedení EET. To přimělo část restaurací převést do mzdy i část výplaty, kterou lidé dostávali dříve bokem v hotovosti,“ vysvětluje šéf Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek.
Rychleji rostou podle Svazu průmyslu a dopravy mzdy ve firmách, které mají zakázky s vyšší přidanou hodnotou, a tam, kde se více využívají automatizace a nové technologie. Za celý letošní rok by mzdy měly být v průměru o osm procent vyšší než loni. Se zhruba podobným růstem počítá ve své prognóze také Česká národní banka.
Při porovnávání růstu mezd se podle statistiků potvrdilo, že nejvíce rostly mzdy méně kvalifikovaným pracovníkům, pomaleji vysokoškolákům. Ekonomičtí experti se shodují, že se projevil dopad růstu minimální mzdy. Také velké obchodní řetězce i nadnárodní firmy přidávaly. Například společnost Nestlé v letech 2017 a 2018 v průměru zvýšila mzdy pracovníků ve výrobě v České republice o 23 procent. Viditelný je ale i růst platů zaměstnanců státu: učitelů, hasičů, zdravotnických a sociálních pracovníků. Například ve zdravotní a sociální péči došlo za první kvartál k navýšení o 11,8 procenta na 31 747 korun.
Mezi jednotlivými odvětvími byla nejvyšší průměrná mzda v informačních a komunikačních činnostech, kde dosáhla téměř 57 000 korun, oznámil ČSÚ. Naopak nejhůře jsou na tom pracovníci v ubytování, stravování a pohostinství, kde průměr mezd činí jen zhruba 18 000 korun. Nejvýraznější růst mezd zaznamenali statistici v kulturních, zábavních a rekreačních činnostech, a to o 13,1 procenta. Nejmenší byl růst v peněžnictví a pojišťovnictví, kde činil jen 3,5 procenta. Mzdy v prvním čtvrtletí vzrostly ve všech regionech. Nejvyšší průměr mezd měla s více než 38 000 korun jako obvykle Praha, zatímco nejnižší Karlovarský kraj jen zhruba 26 000 korun.
„Díky růstu mezd a platů se dynamicky zvyšuje také hrubý domácí produkt. Jsme spokojeni, trend ale musí pokračovat v dalším období. Tempo růstu je jednoznačně únosné, protože reálně po odečtení inflace mzdy rostou o 6,6 procenta,“ říká předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Zároveň ale upozorňuje, že 30 tisíc neberou všichni zaměstnanci. Dvě třetiny z nich na průměrnou mzdu nedosáhnou a vedle oborů, kde jsou již mzdy slušné, jsou obory, jako například pohostinství, kde jsou mzdy stále velmi nízké.
V každém případě rychlý růst mezd spolu s nízkými úrokovými sazbami nahrává spotřebě. Domácnosti budou podle expertů nadále více utrácet a potáhnou ekonomiku. Ekonomové současně upozorňují, že růst platů nemůže být nepřetržitý. Pro letošek s ním ovšem dále počítají, i když už ekonomický růst zpomaluje.