Už od příštího ledna by zaměstnanci měli na výplatních páskách najít pár stovek navíc, i když jim zaměstnavatel nepřidá ani korunu. Peníze navíc by jim mělo přinést zrušení superhrubé mzdy. Dlouhodobě jej prosazuje hnutí ANO, nyní se k němu přidal i jejich koaliční partner ČSSD. HN to potvrdil první místopředseda sociálních demokratů Roman Onderka.
"Česku by zrušení superhrubé mzdy prospělo," řekl Onderka. O novince budou vládní strany podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) jednat na jaře během přípravy rozpočtu na příští rok.
Superhrubou mzdu zavedla vláda Mirka Topolánka (ODS) v roce 2008. Smyslem bylo zvýšit příjmy státu v době ekonomické krize. K hrubé mzdě se připočítává ještě pojistné, které za zaměstnance odvádí firma, a až z této superhrubé mzdy se vypočítá daň. Nově se má daň z příjmů počítat opět jen z hrubé mzdy. To ovšem sníží příjmy státního rozpočtu.
Ministryně financí Schillerová HN sdělila, že podle nejnovějších propočtů kalkuluje s výpadkem přes 33 miliard korun ročně. Uvedená suma je ovšem výsledkem nejen zrušení superhrubé mzdy, ale i zavedení dalších dvou daňových změn.
V první řadě Schillerová hodlá zvýšit daň z příjmů na 19 procent. Pokud by sazba zůstala na současných 15 procentech, stát by každý rok přišel přibližně o 80 miliard korun. Růst sazby je ale spočítán tak, aby zaměstnanci na změně i tak ušetřili zmíněných několik set korun. Například pracovníkovi s aktuální průměrnou hrubou mzdou 33 697 korun vzroste čistý měsíční výdělek o 371 korun.
Zrušení superhrubé mzdy a nárůst daně z příjmů na 19 procent by však dopadly na většinu živnostníků. Schillerová jim proto chce vyšší sazbu daně vynahradit tím, že si budou moci od základu daně odečíst 75 procent částky, kterou odvedli na sociální a zdravotní pojištění. "Cílem tedy je, aby zrušení superhrubé mzdy snížilo odvodovou zátěž a zpřehlednilo daňový systém,"uvedl Tomáš Weiss z tiskového odboru ministerstva financí.
Ředitel legislativního odboru Hospodářské komory ČR Ladislav Minčič tvrdí, že takový návrh by opravdu ulevil živnostníkům, kteří platí pojistné. V případě lidí, kteří si při zaměstnání přivydělávají třeba pronájmem bytu, by ale došlo ke zvýšení daňové zátěže. "Je tam několik úskalí, není jednoduché udělat návrh tak, aby nebyli žádní poražení a všichni byli jen vítězové," řekl Minčič.
Růst sazby daně z příjmů se nemá týkat živnostníků s příjmy do milionu korun ročně, kteří využijí chystané paušální daně. Jedinou platbou tak vyřeší daň z příjmů i odvody na zdravotní a sociální pojištění.
Právě návrh paušální daně přiměl ČSSD, aby zrušení superhrubé mzdy podpořila. "Řešili jsme to i s ekonomickými odborníky a došli jsme k závěru, že pokud ministryně prosazuje zavedení paušální daně pro živnostníky, sociální demokracie je připravena podpořit zrušení superhrubé mzdy," uvedl místopředseda Onderka.
Výpadek zmíněných více než 33 miliard, který způsobí zrušení superhrubé mzdy v kombinaci s kompenzacemi pro živnostníky a růstem sazby daně z příjmu, musí podle Onderky řešit Schillerová s premiérem Andrejem Babišem (ANO). "Oni tuto záležitost do koaliční smlouvy dali. Tím pádem předpokládám, že znají i zdroje, jakými v rozpočtu tyto peníze nahradí,"prohlásil.
Schillerová upřesnila, že se chce o tom se sociálními demokraty bavit v příštích měsících. "Je proto nutné, aby kolegové z jednotlivých resortů předložili návrh příslušných zdrojů a úspor," upozornila, že ministři budou muset stejně jako vloni škrtat.
Zrušení superhrubé mzdy mají v programu i opoziční strany: ODS, hovoří o něm TOP 09 i Piráti. Občanští demokraté se o to už v tomto volebním období pokusili. "Určitě bychom superhrubou mzdu zrušili. Druhá věc ovšem je, že ministryně chce na rozdíl od nás zvýšit daň z příjmů. My ji chceme nechat na patnácti procentech, což budeme prosazovat," reagoval ekonomický expert ODS, poslanec Jan Skopeček.