• Zveřejněno: 19.06.2018
  • Autor: (red, Lidové noviny)
„Nejvyšší průměrné mzdy – 105 332 korun – dosáhli v roce 2017 v České republice zaměstnanci s německým státním občanstvím. Druhou nejlépe placenou skupinou zaměstnanců s průměrnou mzdou 37 609 korun, avšak přibližně 2,8krát nižší průměrnou mzdou než nejlépe placení Němci, se stali pracovníci ze Slovenska. Více než tuzemští zaměstnanci si vydělali ještě občané Ruské federace se 36 469 korunami a Rumunska s 33 956 korunami,“ stojí ve vládní Analýze vývoje příjmů a výdajů domácností v Česku v roce 2017. Zprávu přinesly Lidové noviny.

Němci dominují v přehledech loňských zaměstnaneckých platů, ať už se zvolí jakékoli měřítko. Vítězí pohledem mediánu, v tabulce nemanuálních i manuálních profesí. U prací, které se dělají rukama, jejich předstih není tak velký, nad druhým Slovenskem s průměrnou odměnou za práci odvedenou na území České republiky ve výši 30,5 tisíce vedou o necelých pět tisíc. Češi jsou pátí, loni si v manuálních profesích přišli průměrně na 23,7 tisíce korun. Mnohem propastnější rozdíl v odměnách vykazuje tabulka, která zachycuje mzdy zaměstnanců odvádějících výkon hlavou. V tomto srovnání byli loni Češi až sedmí. Na první Němce vycházelo průměrně 111 954 korun měsíčně, na Čechy 37 104 korun.
Němečtí šéfové
„Mzdová převaha Němců je daná tím, že většina z nich pracuje v Česku na manažerských pozicích. Také pro ostatní národnosti je klíčovým faktorem struktura pracovních pozic, které zastávají. Za nízko kvalifikovanou prací přicházejí především Ukrajinci a tomu odpovídá jejich průměrná mzda. Rumuny na takovou práci podniky většinou nechtějí, protože se s nimi kvůli jazykové bariéře těžko domluví. Rumuni, kteří v Česku pracují, jsou tedy zpravidla kvalifikovaní odborníci, schopní se domluvit anglicky – proto jejich vyšší ohodnocení,“ řekl LN Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank.
Zmínění Ukrajinci si tu loni vydělali nejméně, průměrně si každý měsíc odnesli 21 288 korun. To, že Čechy ve výdělcích předběhli Slováci, vysvětluje Sobíšek počtem tamních studentů na místních vysokých školách. Řada slovenských absolventů tu pak zůstává. Specifickou skupinu tvoří Rusové, na místech s nízkou kvalifikací a lácí se téměř nevyskytují, ale hojně se v České republice uplatňují v lukrativních ICT službách.
Všechny vyjmenované národnosti často pracují ve stejných firmách, otázkou pak je, jestli vysoký mzdový standard může mít akcelerační vliv na odměny českých zaměstnanců. Takový efekt by byl žádoucí podle odborů. „Překvapuje mě pozice rumunských zaměstnanců. Odborům tato výše mezd rozhodně nevadí, zejména ty německé by se mi líbily jako stimul pro naše mzdy,“ sdělil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Zároveň však dodává, že trh funguje spíš obráceně a ukazují to i čísla – z dat vyplývá, že mezi tuzemskými podniky je jednoznačně nejvyšší poptávka po Ukrajincích, kteří berou ze všech nejméně. Pokud se tedy nějaký vliv cizineckých mezd v tuzemsku projevuje, děje se to spíš v rámci srážení odměn u nízko kvalifikovaných pozic. Obráceně to nefunguje. „V případě zaměstnanců s cizím občanstvím v čele tabulky jde často o manažery a specialisty, kteří obvykle berou výrazně nadprůměrné platy. Nemyslím, že by tohle mělo výraznější vliv na platy pro české zaměstnance,“ uvedl ekonom David Marek z Deloitte.
Jak si v Česku loni vydělávali občané jednotlivých zemí
Průměrná mzda v nemanuálních profesích
Německo 111 954 korun
Rumunsko 57 167 korun
Bulharsko 53 505 korun
Polsko 49 872 korun
Slovensko 49 233 korun
Rusko 41 492 korun
ČR 37 104 korun
Medián mzdy v roce 2017
Německo 59 734 korun
Slovensko 30 128 korun
Rumunsko 28 210 korun
Rusko 27 122 korun
ČR 26 820 korun
Průměrná mzda v manuálních profesích
Německo 30 495 korun
Slovensko 25 733 korun
Polsko 25 553 korun
Rusko 24 095 korun
ČR 23 721 korun
Zdroj: Analýza příjmů a výdajů domácností ČR v roce 2017