Odhady vývoje inflace pravidelně zpracovávají i makroekonomové Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). Potvrdilo se, že jejich prognózy jsou velice přesné. I to je jeden z důvodů, proč každoročně dochází k pracovnímu setkání vedení centrální banky a ČMKOS. Předmětem jednání je právě porovnání odhadu vývoje inflace a ekonomiky.

Letos v srpnu projednala rada ČMKOS novou zprávu o vývoji inflace v roce 2013 a její prognózu na rok 2014. Sondy Revue odborové makroekonomy požádaly o stručné shrnutí inflačních očekávání.

„Bylo by dobré začít vývojem inflace v roce 2012, protože navazuje na rok následující,“ říká vedoucí makroekonomického oddělení ČMKOS Martin Fassmann. „Průměrná inflace v roce 2012 činila 3,3 %, což bylo o 1,4 % více než v roce 2011, a byla tak nejvyšší od roku 2008,“ upozorňuje Fassmann.

„Silně protiinflačně působila na míru inflace nepříznivá ekonomická situace, která byla spojena se slabou domácí poptávkou. Bylo to zapříčiněno z velké části Nečasovou vládou, která prosadila růst snížené sazby DPH z 10 na 14 %. Tím došlo ke zvýšení spotřební daně u tabáku a tabákových výrobků, regulovaného nájemného, cen elektřiny, zemního plynu, tepla a teplé vody, vodného, stočného atd. Nejvíce však loni vzrostly ceny potravin a nealkoholických nápojů, nájemného a také ceny ve zdravotnictví. Nejvýrazněji tedy vzrostly ceny základních potřeb. Míra inflace v roce 2012 převýšila toleranční pásmo inflačního cíle centrální banky,“ uzavírá Martin Fassmann příčiny rekordního růstu inflace.

„Na růst cenové hladiny v prvních sedmi měsících letošního roku mělo vliv další zvýšení obou sazeb DPH o procentní bod, celkově na 15 a 21 % a další administrativní úpravy cen. Proinflačně působil zejména prudký růst cen potravin. Přetrvávající nepříznivá ekonomická situace Česka byla naopak překážkou rychlejšího růstu cen,“ vysvětluje makroekonom Tomáš Pavelka, spoluautor zprávy ČMKOS, a pokračuje ve výčtu: „Mezi klíčové vlivy na letošní inflaci lze zařadit zvýšení obou sazeb DPH a úpravy regulovaných cen. Naopak dopad zvýšení DPH na tabák a tabákové výrobky nebyl velký, protože prodejci se stačili předzásobit. U regulovaných cen došlo ke zvýšení zejména cen elektřiny, vodného a stočného. Rovněž zemní plyn v prvních čtyřech měsících roku podražil. V průměru činila za prvních sedm měsíců meziroční míra inflace 1,6 % měsíčně,“ uzavírá Pavelka.

Pro zbývající část letošního roku se očekává, že míru inflace ovlivní zejména tyto faktory:

> stále bude působit zvýšení obou sazeb DPH,

> bude se projevovat zvýšení DPH na tabák a tabákové výrobky z ledna letošního roku. Ceny cigaret se přizpůsobí vyšší dani, efekt předzásobení již prakticky vypršel,

> nadále se bude promítat zvýšení cen elektřiny z počátku letošního roku. Na druhou stranu se neočekává opětovný nárůst cen plynu,

> u některých potravin by mohlo dojít k dalšímu růstu cen,

> stále budou působit úpravy ostatních regulovaných cen z prvního pololetí roku (zejména vodného a stočného) a nově také zdražení poštovních služeb,

> předpokládá se mírný nárůst cen pohonných hmot (případně stabilizace na současných vyšších cenách). Vliv bude mít světová cena ropy ovlivněná zejména celosvětovou situací a vývojem české koruny,

> silně protiinflačně bude působit slabá výkonnost domácí ekonomiky i přes oznámené mírné oživení ve druhém čtvrtletí letošního roku.

S vědomím uvedených trendů a tendencí odboroví makroekonomové předpokládají, že průměrná míra inflace v roce 2013, měřeno průměrem roku 2013 na průměr roku 2012, se bude pohybovat v intervalu 1,7 až 2,2 %.

„V září 2012 jsme pro letošní rok prognózovali míru inflace ve výši 2,0 až 2,5 %. Letošní míra inflace tak bude mírně pod naší prognózou. Příčinou je neočekávané snížení cen telekomunikačních služeb (tarifů za volání) a výraznější snížení cen zemního plynu. Na rozdíl od ministerstva financí a ČNB zveřejňujeme prognózu jednou ročně, a to vždy v září na příští rok, kdežto vedené instituce aktualizují prognózy inflace čtvrtletně,“ vysvětluje Fassmann.

Z přiloženého grafu je patrné, že v červenci letošního roku v Evropské unii vzrostla cenová hladina v průměru o 2,1 %. Míra inflace se tak ve srovnání s červencem minulého roku snížila o 0,8 %. Na její snížení měla vliv slabá výkonnost evropské ekonomiky, odeznění dopadů zvýšení nepřímých daní v některých členských státech a posilování eura, které tak tlumilo zvýšení světových cen komodit. Česká republika v červenci letošního roku vykazovala čtrnáctou nejvyšší míru inflace v Evropské unii.

„Inflace v roce 2014 bude ovlivněna několika faktory. Některé administrativní úpravy cen, například elektřiny, budou záležet na legislativě, jejich schválení může být ohroženo současnou politickou krizí. Mezi další faktory lze zahrnout ceny potravin, pohonných hmot a makroekonomickou situaci Česka. V blízké budoucnosti neočekáváme výraznější zlepšení české ekonomiky. Její vývoj bude spíše charakterizován stagnačním trendem. Klíčový vliv bude mít zejména vývoj v zahraničí, který ovlivní exportní výkonnost naší ekonomiky. Minulé pravicové vlády přehnaně restriktivní politikou silně podkopaly budoucí vývoj ekonomiky. Pro dlouhodobou prosperitu Česka je třeba zásadně změnit hospodářskou politiku vlády.

Pro letošní rok proto nemáme důvod nic měnit na našem odhadu ze září 2012 – očekáváme meziroční pokles HDP o 1,5 %. Pro rok 2014 očekáváme stagnaci hrubého domácího produktu,“ píše se ve zprávě ČMKOS.

„Nepříznivá ekonomická situace Česka se samozřejmě odráží i na trhu práce. Oproti loňskému roku se zvýšil počet nezaměstnaných, v červenci meziročně o více než 65 000 osob. Kvůli stagnaci ekonomiky neočekáváme výraznější zlepšení na českém trhu práce,“ navazuje na neradostné předpovědi Tomáš Pavelka a pokračuje: „V posledním čtvrtletí loňského roku došlo k výraznějšímu růstu nominálních mezd v podnikatelské sféře, které jsou nově od letošního ledna zdaňovány dodatečnými 7 procenty. Firmy zejména vysokopříjmovým zaměstnancům proto vyplatily odměny již na konci loňského roku. To je důvod poklesu průměrné nominální mzdy v podnikatelském sektoru v prvním čtvrtletí letošního roku. V nepodnikatelském sektoru sice nedošlo k poklesu, ale reálné platy zde padají již dlouhodobě.“

Stagnující ekonomika dovolí pouze mírný růst nominálních mezd v podnikatelském sektoru v roce 2014. Inflace pravděpodobně způsobí stagnaci reálných mezd. Platy v nepodnikatelském sektoru budou záviset na politickém rozhodnutí vlády, která vzejde z předčasných parlamentních voleb.

„V příštím roce neočekáváme silnější proinflační tlaky. Ty budou tlumeny stagnující ekonomikou. Nabídkové tlaky budou nízké kvůli poklesu či stagnaci cen některých zdrojů energie, stabilního měnového kurzu a mírného nárůstu reálných mezd. S vědomím výše uvedených trendů a tendencí předpokládáme, že se průměrná míra inflace v roce 2014 (měřeno průměrem roku 2014 na průměr roku 2013) bude pohybovat v rozmezí 1,3 až 1,8 %.

Odhad průměrné míry inflace na rok 2014 je nutné považovat za orientační, neboť je spojen s velkým množstvím nejistot. Naši prognózu inflace budeme průběžně aktualizovat,“ uzavírá náš výlet do světa inflace autor zprávy a odborový makroekonom Martin Fassmann.

testesondy123