• Zveřejněno: 19.01.2015

Po tomto oznámení následovalo tradiční varování - zvýšením minimální mzdy vláda podle viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radka Špicara zaměstnavatele zatíží o stovky milionů korun a paradoxně tím ohrozí i samotné zaměstnance. Česko má údajně jedny z nejvyšších vedlejších nákladů práce a zvýšení MM bude mít za následek propuštění zaměstnanců.
Odbory vládní záměr podporují, předseda ČMKOS Josef Středula podotkl, že zvýšení MM vytváří leda pozitivní problém. „Lidé budou ekonomice více věřit, budou moci více utrácet a pomůže to i těm zaměstnavatelům, kteří proti minimální mzdě startují, protože lidé budou jejich produkty kupovat,“ uvedl.
Otázka, zda minimální mzda má vliv na nezaměstnanost, se tak nastoluje po každém jejím zvýšení. A právě to je téma, kterým se zabývá odborná stať vypracovaná Odborem analýz a informací Úřad vlády České republiky, ze které Sondy přinášejí podstatný výtah.
Co je minimální mzda
Minimální mzda je institut hospodářské politiky, jehož jedním z cílů je zabránit pádu zaměstnanců s nejnižšími mzdami do chudoby. MM by měla zajišťovat, aby byl pracující člověk schopen ze svého příjmu hradit své základní životní potřeby a nebyl závislý na sociálních dávkách. Vedle této sociálně-ochranné funkce plní minimální mzda také funkci ekonomickou: zajišťuje zaměstnavatelům rovné podmínky mzdové konkurence, ochraňuje je před nekalou soutěží vzniklou vyplácením příliš nízkých mezd. Zároveň motivuje občany k tomu, aby práci vyhledávali a přijímali, a nespoléhali na sociální dávky. K tomu je ovšem zapotřebí udržovat dostatečně velký rozdíl mezi stanoveným životním minimem a minimální mzdou.
Politický spor o minimální mzdu
Jako každé regulační opatření v socioekonomické oblasti je ovšem MM předmětem zásadního politického sporu. Pravice zdůrazňuje možné negativní dopady MM na zaměstnanost. Trh práce je podle tohoto typu kritiky MM deformován jak na straně nabídky, tak na straně poptávky.
Levice naopak zdůrazňuje výše zmíněnou sociálně-ochrannou a ekonomicko-kriteriální funkci MM a souvislost mezi zvyšováním MM a nezaměstnaností považuje za nevýznamný.
Definice minimální mzdy
MM je možné definovat jako nejnižší přípustnou výši odměny za práci v pracovněprávním vztahu. Česká republika má minimální mzdu upravenou v zákoně č. 262/2006 Sb. - v zákoníku práce. Zde je v § 111 minimální mzda vymezena jako „nejnižší přípustná výše odměny za práci v základním pracovněprávním vztahu podle § 3. Mzda, plat nebo odměna z dohody nesmí být nižší než minimální mzda. Do mzdy a platu se pro tento účel nezahrnuje mzda ani plat za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli.“ Jednotlivé sazby a podmínky jejího poskytování jsou následně upravovány v nařízení vlády. Jak zmiňuje ministerstvo práce a sociálních věcí, minimální mzda se vztahuje na všechny zaměstnance v pracovním poměru nebo právním vztahu, který je založen na dohodách o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti).
Historie minimální mzdy v ČR
Jak můžeme vidět v tabulce, výše minimální mzdy zaznamenala několikaleté intervaly beze změn. První interval byl v letech 1992–1996 a druhý a zároveň nejdelší interval, kdy nebyla výše minimální mzdy upravována, byl od roku 2007 do srpna 2013. Až na tyto výjimky byla výše minimální mzdy každoročně upravována a v letech 1999, 2000 a 2006 byla dokonce navýšena i dvakrát za rok.
 
Přehled MM v ČR v letech 1991-2013
Období                 Měsíční sazba           Hodinová sazba
1991 únor              2000,00 Kč             10,80 Kč
1992 leden             2200,00 Kč             12,00 Kč
1996 leden             2500,00 Kč             13,60 Kč
1998 leden             2650,00 Kč             14,80 Kč
1999 leden             3250,00 Kč             18,00 Kč
1999 červenec        3600,00 Kč             20,00 Kč
2000 leden             4000,00 Kč             22,30 Kč
2000 červenec        4500,00 Kč             25,00 Kč
2001 leden             5000,00 Kč             30,00 Kč
2002 leden             5700,00 Kč             33,90 Kč
2003 leden             6200,00 Kč             36,90 Kč
2004 leden             6700,00 Kč             39,60 Kč
2005 leden             7185,00 Kč             42,50 Kč
2006 leden             7570,00 Kč             44,70 Kč
2006 červenec        7955,00 Kč             48,10 Kč
2007 leden             8000,00 Kč             48,10 Kč
2013 srpen             8500,00 Kč             50,60 Kč

Zdroj: MPSV (2013b)
 
Takzvaným zmrazením úpravy minimální mzdy se, a to především v posledních letech, otevíraly pomyslné nůžky mezi minimální mzdou a průměrnou mzdou a docházelo tak k výraznému rozdělování společnosti.
Počet lidí pobírajících minimální mzdu
Dle ISPV byl v roce 2011 odhad počtu zaměstnanců odměňovaných na úrovni minimální mzdy (tj. odhad v pásmu 0–8799 Kč) 91 100 zaměstnanců (přepočtené počty zaměstnanců). Z toho bylo podle odhadů 6100 invalidů a 2700 lidí ve věku 14–21 let.
Podle odhadů MPSV se minimální mzda týká asi 100–120 tisíc (cca 3 procent) pracujících lidí (zveřejněno v roce 2013).
Srovnání minimální mzdy ČR se zeměmi EU
Minimální mzdu má v současné době stanovenou zákonem 21 z 28 členských států Evropské unie. Jak zmiňuje Eurostat (2014), národní minimální mzda se obvykle vztahuje na všechny zaměstnance, nebo alespoň na velkou většinu zaměstnanců v zemi, které přicházejí v úvahu. Minimální mzdy jsou hrubé mzdy, tj. před srážkou daně z příjmu a příspěvků na sociální zabezpečení placených zaměstnancem. Minimální mzda je v těchto zemích upravena zákonnou normou, často po konzultaci se sociálními partnery, nebo je stanovena přímo národní meziodvětvovou smlouvou.
První skupina zahrnuje 10 zemí, jejichž minimální mzdy jsou nižší než 500 eur za měsíc. Do této skupiny patří mimo jiné právě Česká republika, dále pak Maďarsko, Slovensko, Bulharsko, Rumunsko, Polsko, Lotyšsko, Litva, Estonsko a Chorvatsko. Obdobně je na tom například i Turecko.
Druhá skupina se skládá z pěti členských států EU (Portugalsko, Řecko, Malta, Španělsko a Slovinsko), kde je minimální mzda definována na střední úrovni v rozmezí od 500 do 1000 eur za měsíc.
Poslední skupina se skládá ze šesti členských států EU (Velká Británie, Francie, Irsko, Nizozemsko, Belgie a Lucembursko), kde je minimální mzda vyšší než 1000 eut za měsíc. Ve Finsku, Dánsku, Německu, Rakousku, Itálii, Kypru a Švédsku není v současné době minimální mzda stanovena statutárně. V těchto zemích je minimálním mzda po domluvě se sociálními partnery stanovena na úrovni jednotlivých odvětví či oborů.
Za informaci také stojí, že Německo, které bylo po dlouhá léta bráno jako prototyp země, která nemá zavedenou celostátní minimální mzdu, ji bude od 1. 1. 2015 zavádět. Jednotná sazba zde dosud chyběla a určovaly ji jen dohody odborů se zaměstnavatelskými svazy v některých odvětvích a lišila se také mezi spolkovými zeměmi. V nedávně době německá vláda schválila plošné zavedení minimální mzdy, ta bude stanovena ve výši 8,50 eura (233 Kč) za hodinu. Německo se tak stane zemí s šestou nejvyšší hodinovou minimální mzdou v EU.
I při detailnějším pohledu na jednotlivé země Evropské unie nelze činit jednoznačný obecný závěr o vlivu výše minimální mzdy (počítáno s mediánem mezd) na míru nezaměstnanosti. Jsou země, kde mezi těmito veličinami existuje statisticky velmi silný vztah: Francie, Lotyšsko, Estonsko, Portugalsko, Litva a Řecko. Na druhou stranu najdeme země jako Česká republika, Slovensko, Belgie, Maďarsko, Španělsko nebo Rumunsko s velmi slabým vztahem a zároveň s velmi slabými vysvětlujícími regresními modely.
Mýty a báje pravicových vlád o minimální mzdě
Z analyzovaných dat vyplývá, že nelze učinit obecný jednoznačný závěr a predikovat na základě zvýšení minimální mzdy vliv na míru nezaměstnanosti. Z dat dále vyplývá, že existují ekonomiky zemí, kde lze nalézt souvislost mezi výší minimální mzdy (mediánem mezd) a mírou nezaměstnanosti, a to jak v přímé, tak nepřímé závislosti. Zároveň existují země, kde výrazný vliv najít nelze vůbec. Česká republika je právě jeden z příkladů zemí, kde neexistuje jednoznačný vztah mezi výší minimální mzdy a mírou nezaměstnanosti.
Minimální mzda se po dlouhá léta v ČR nezvyšovala. Za dob pravicových vlád růst minimální mzdy stagnoval, což bylo odůvodňováno především argumentem, že zvýšení minimální mzdy má negativní dopad na zaměstnanost v ČR. Politici a ani velká část ekonomické sféry se do dnešního dne nedokázali shodnout, zda toto pravidlo opravdu platí. Rozhodli jsme se tedy tuto hypotézu dále rozvinout a podrobit testování nejen celkovou zaměstnanost v ČR, ale otestovat vliv minimální mzdy na jednotlivé ekonomické činnosti v národním hospodářství rozdělené podle CZ-NACE.
Proměnná zastupující vliv minimální mzdy na celkový počet zaměstnanců v národním hospodářství vyšla statisticky nevýznamná. Lze tedy obecně říci, že tato proměnná nemá vliv na celkovou zaměstnanost v ČR. A proto se obavy ze zvýšení minimální mzdy a jejího projevení na snížení zaměstnanosti prokázaly jako liché. Jako statisticky velice významná se v modelu ukázala proměnná reprezentující hrubý domácí produkt (HDP), a to na hladině významnosti 0,01. Lze tedy obecně prohlásit, že v případě zvýšení HDP v ČR o jedno procento vzroste počet zaměstnaných v národním hospodářství o 0,57 %. Koeficient determinace nám potom říká, že exogenní proměnná má z 80 % vliv na zkoumanou endogenní proměnnou. Zjednodušeně řečeno má daný model celkem vysokou vypovídací hodnotu.
 
Minimální mzda (MM) v zemích EU (k 1. 1. 2014):
Země                   MM (v Kč)        MM (v národní měně)
Lucembursko       52 455 Kč             1 921 EUR
Belgie                  41 014 Kč             1 502 EUR  
Nizozemí             40 577 Kč              1 486 EUR  
Irsko                   39 922 Kč              1 462 EUR
Francie                39 458 Kč             1 445 EUR
Velká Británie      34 549 Kč             1 041 GBP
Slovinsko             21 545 Kč               789 EUR
Španělsko           17 613 Kč               645 EUR
Řecko                  15 838 Kč               580 EUR
Portugalsko         13 244 Kč               485 EUR
Lotyšsko              12 406 Kč               320 LVL
Polsko                  11 019 Kč             1 680 PLN
Chorvatsko          10 759 Kč             3 018 HRK
Estonsko               9 694 Kč               355 EUR
Slovensko             9 612 Kč               352 EUR
Maďarsko              8 954 Kč           101 500 HUF
ČR                         8 500 Kč               8 500 Kč
Litva                      7 884 Kč               1 000 LTL
Rumunsko             5 136 Kč               850 RON
Bulharsko              4 748 Kč               340 BGN
Pramen: WSI Deutschland (Wirtschafts und Sozialwissenschftliches Institut) - Mindestlohndatenbank, Stand January 2014, Finance.cz
 
testesondy123