Historie poštovnictví na našem území sahá až do šestnáctého století, do období vlády českého krále Ferdinanda I., který nechal zřídit poštovní spojení mezi Prahou a Vídní. Poštovní služby byly poté výsadním právem šlechtických rodů, které měly na jejich provozování dědičná práva. Hned na začátku svého panování však Marie Terezie poštovnictví v roce 1743 postátnila a tento stav trval až do roku 1925, kdy vzniká prvorepubliková Československá pošta, státní podnik. Po rozdělení státu v roce 1993 je založena Česká pošta jako naprosto samostatně hospodařící státní podnik bez vazby na dotace ze státního rozpočtu.

Na trhu poštovních služeb už déle působí řada soukromých subjektů, zejména v oblasti kurýrních balíkových služeb; České poště zůstává monopol na zásilky do 50 gramů, tedy obyčejné dopisy a pohledy, běžné listovní zásilky. Od ledna příštího roku o toto právo přijde.

Proč? Důvodem je směrnice EU o liberalizaci poštovního trhu, kterou po několikaleté a často kontroverzní diskusi Evropský parlament schválil v roce 2008 a pro ČR vstupuje v platnost od ledna 2013 po dvouleté výjimce, kterou si Česko a řada dalších států vyjednaly. O záměru liberalizovat poštovní služby v EU se začalo diskutovat koncem devadesátých let, tedy ještě dávno před naším vstupem do EU. Neustále bylo poukazováno, že trvající monopol přes více než 200 let není schopen řešit problémy, kterým čelí poštovní služby. Zastánci rychlého otevření trhu byli především Švédové, Němci, Nizozemci, Dánové, mezi odpůrce rychlé liberalizace patřila Francie, Itálie nebo Lucembursko.

„Vznikla dokonce akce Zastavte liberalizaci poštovního trhu, do které se aktivně zapojily odbory, zejména mezinárodní odborová organizace Uni Global Union, jejímž členem je i náš Odborový svaz zaměstnanců pošt, telekomunikací a novinových služeb,“ uvádí Karel Koukal. „Argumentovali jsme zejména ztrátou pracovních míst a varovali před zhoršením úrovně poskytovaných služeb na venkově a v odlehlých oblastech, kam se novým provozovatelům zcela jistě nevyplatí poštu dodávat. Od počátku jsme požadovali, aby součástí směrnice o otevření poštovního trhu byla ,sociální charta‘, která by eliminovala sociální dumping. S tím jsme nakonec neuspěli. Pro akci Zastavte liberalizaci poštovního trhu se ze 736 poslanců Evropského parlamentu v roce 2011 podařilo získat jen 165. Naše snažení však nebylo úplně zbytečné,“ zdůrazňuje Koukal. Závěrečné znění směrnice č. 97/67//ES o společných pravidlech pro rozvoj vnitřního trhu poštovních služeb Společenství a zvyšování kvality poštovních služeb doznalo několik kompromisních změn, aby komercionalizace úplně nevymazala veřejný zájem, jako je například donáška zásilek v odlehlých oblastech. Dopisy by měly být i nadále v celé EU vybírány a doručovány nejméně jednou denně, pět dní v týdnu. Směrnice nebrání členským zemím ponechat určité výjimky, jako je třeba bezplatné doručování zásilek zrakově postiženým. Bylo také schváleno, že pokud by někteří účastníci trhu měli při poskytování služeb ve veřejném zájmu finanční ztráty, mohou členské země zřídit k pokrytí nákladů kompenzační fondy, financované provozovateli služeb či uživatelskými poplatky. Poskytovatelé mohou získat náhradu i od státu. K zajištění dostupnosti služby se mohou členské státy samostatně rozhodnout, jaký zvolí mechanismus financování.

Otazník je na místě. Je nezpochybnitelné, že mobilní telefony, internet a digitální komunikace mají zásadní vliv na změnu struktury poptávky po poštovních službách. Pošta se například v posledních letech potýká s poklesem počtu listovních zásilek včetně doporučených. Počet podání obyčejných dopisů a pohledů letos klesl o 12 %. Z důvodů snižujících se zisků z listovních služeb se Česká pošta oprávněně obává otevření poštovních služeb i pro konkurenci. Poštovní licenci má Česká pošta v liberalizovaném prostředí zaručenou až do roku 2017. „To však neznamená, že nemůže dojít k tzv. vyzobávání rozinek,“ uvádí Karel Koukal. „Nelze vyloučit, že konkurence se zaměří na lukrativní služby a o ostatní nebude mít zájem a přenechá je poště. Koneckonců už nám ,spadla do klína‘ distribuce a ranní dodávka denního tisku, protože pro konkurenci není momentálně zajímavá. Společnost Mediaservis měla totální výpadek v doručování denního tisku i některých časopisů a vydavatelé narychlo uzavírali smlouvy s Českou poštou, která musela tento výpadek operativně nahradit. Tohle je konkrétní ukázka, že když podnikatelský záměr ,nevyjde‘, Česká pošta je najednou dobrá.“ Podle Karla Koukala není do budoucna zcela vyloučeno, že třeba do vzdálených míst bude doručovat Česká pošta, o velká města se popere konkurence.

Co je však pro odbory zásadní, je legislativa na národní úrovni. Nejsou spokojeny s novelou zákona o poštovních službách, která byla začátkem letošního roku schválena v důsledku výše zmiňované evropské směrnice.

Předseda podnikového koordinačního výboru ČP Karel Koukal zaslal poslancům při projednávání změn tohoto zákona dopis, ve kterém upozorňuje na chyby v zákoně. Podle něho je pro Českou poštu jako národního operátora poskytující univerzální služby velice nevýhodný. Koukal hovoří za odbory ČP, které mají jako jedna z mála podnikových odborových organizací ČR velkou legitimitu. Pošta zaměstnává přes 30 000 zaměstnanců a 40 % z nich je odborově organizováno. Odbory České pošty poukazují především na skutečnost, že zákon postrádá sociální hlediska. Pokud se celý proces řídí myšlenkou nastavení rovných podmínek v podnikání, pak se nabízí otázka rovných podmínek při zaměstnávání. Jde především o pracovní poměry, o zneužívání institutu různých smluv a dohod vytvářejících neplnohodnotné pracovní poměry, které bude konkurence zneužívat vůči seriózním pracovním poměrům zaměstnanců ČP. K těmto oprávněným obavám vedou odbory dopady, které nastaly v zemích, kde byl poštovní sektor už dříve liberalizován. Jak Karel Koukal uvedl, o kvalitě přijatých zákonných změn hovoří fakt, že hned po schválení byla připravena další novela.

Poslanec za TOP 09 a Starostové Jan Husák, který byl zpravodajem novely, však veřejnost ujišťuje, že občané se liberalizace poštovních služeb nemusí bát. Uvádí příklad balíkových služeb, které jsou dávno liberalizovány a jejichž rozkvět rozpoutaly internetové obchody. Dnes se podle něho ČP dotáhla na konkurenci a může být svým flexibilním postojem opět lídrem v tomto segmentu. Nejde o diskriminaci České pošty, jde o strategický státní podnik, který má podle Husáka veškerý potenciál využít svou širokou síť ve prospěch občana.

Odborový svaz zaměstnanců poštovních, telekomunikačních a novinových služeb trvá na uplatnění sociálního pohledu při liberalizaci poštovnictví a bude upozorňovat na sociální dumping v zaměstnávání u konkurenčních firem, zejména zneužívání švarcsystému.

Poštovní sektor je poslední oblastí, která je vnímána jako nepostradatelná pro komunikaci občanů. Poslání pošty vždy bylo vnímáno jako služba občanům podporovaná a poskytovaná státem, čehož si byli v minulosti vědomi i osvícení panovníci. Postupující privatizace veřejných služeb zatím vůbec neprokázala, že by byla patentem na kvalitní, dostupnou a levnou službu občanům.

testesondy123