• Zveřejněno: 02.11.2017
  • Autor: Petr Kolev

Zatopit, nebo se najíst?
Elektřina, plyn, vytápění – všechny energie neustále zdražují. Češi tak každý rok musí sáhnout hlouběji do své peněženky. Někteří se proto snaží víc šetřit. Pořizují si co nejúspornější spotřebiče a doma nechtějí plýtvat. Ale často je ve výsledku čeká zklamání. Sice ušetří, ale tyto uspořené peníze musí znovu použít pro platbu za energie, protože dodavatelé opět zvýšili ceny. Domácnostem proto hrozí, že brzy nebudou mít z čeho platit.

Ze studie sdružení Porsenna v roce 2012 vyplynulo, že polovina českých domácností může upadnout do energetické chudoby a nebude mít dostatek zdrojů pro zajištění elektřiny, tepla či dalších energií. V roce 2012 nebylo v ČR zatepleno 77 procent všech obydlených bytů. V roce 2030 podle odhadů studie nebude zateplen stále přibližně milion bytových jednotek. Teoreticky tak energetická chudoba hrozí třetině, v extrémním případě polovině domácností.
Podle Energetického regulačního úřadu (ERÚ) hrozí energetická chudoba 20 procentům české populace. Údaj vychází z metodiky Evropské komise. Mezi nejobecnější příčiny energetické chudoby se řadí nedostatečný příjem domácnosti, neefektivní způsob vytápění, nedostatečná izolace a vysoké ceny energií a nejnověji zavádění obnovitelných zdrojů.
I přes oteplování si zvykejte na zimu v bytech
Více než 23 milionů domácností trpí v členských zemích EU energetickou chudobou a nemohou si dovolit dostatečně vytápět své příbytky. Energetická chudoba obecně popisuje stav, kdy lidé nemají dostatek energie pro dostatečné vytápění nebo chlazení svých domácností, na vaření, osvětlení a využívání spotřebičů, nebo jsou pro ně náklady na tuto energii příliš vysoké. Směrnice EU 2009/72/EC a 2009/73/EC Evropského parlamentu požaduje po členských státech, aby se ve svých zákonech soustředily na ochranu ohrožených zákazníků. Ekonomický a sociální výbor EU (EESC) také doporučil státům implementovat obecnou definici energetické chudoby do svých právních systémů. Tato definice zní: „Energetická chudoba nastává tehdy, když domácnost má potíže nebo nemůže vytopit byt na teplotu 18 až 21 °C za cenu, kterou si může finančně dovolit. Přitom musí být zachovány další služby spojené s dodávkou energií, jako je dodávka elektřiny, doprava, internet.“
Ve Velké Británii se energeticky chudne už dlouho
Heat or eat - zatopit si, nebo se najíst. Tohle dilema musí ve Velké Británii řešit stále více lidí. Ceny elektřiny a plynu se šplhají stále výš a pomoc státu v řadě případů nestačí. „Teď najednou chápeme, že spousta důchodců chodí do obřích nákupních center, aby se zahřála. Kdyby to nedělali, mrzli by doma a brzy by onemocněli,“ řekla paní Joan z londýnského předměstí Romford Českému rozhlasu. Clare Weltonová, aktivistka sdružení Fuel Poverty Action, uvádí jednu otřesnou statistiku. „Odhaduje se, že v Británii zemře během zimních měsíců vlivem chladného počasí 25 tisíc lidí. Podle Světové zdravotnické organizace jde minimálně třetina úmrtí, tedy asi 8000 obětí, na konto energetické chudoby. To znamená, že lidé žijí v tak vymrzlých domovech, že v nich najdou smrt.“
Venku přituhlo, tak otočíme kohoutkem topení. Má se za to, že každá čtvrtá ostrovní domácnost žije pod hranicí takzvané energetické chudoby. V evropském měřítku jsou obyvatelé Spojeného království za Estonskem druzí nejohroženější.
Za energeticky chudou se ve Velké Británii považuje domácnost, která utratí více než 10 % svých příjmů za vytápění.
Podle Evropské komise energetickou chudobou trpí v Unii nejvíce občané zemí jižního křídla jako Řecko, Bulharsko, Portugalsko, Rumunsko, Lotyšsko nebo Litva. Energetickou chudobou trpí podle mezinárodní organizace International Energy Agency téměř 1,5 miliardy lidské populace. Toto obrovské množství lidí nemá žádný, nebo jen omezený přístup k energetickým zdrojům.
I bohatí Němci energeticky chudnou
Německá energetická revoluce, takzvaná Energiewende, pokračuje. Výsledkem je neustálý růst koncové ceny elektřiny. Domácnosti platí o 41 procent více než průměrná domácnost v EU. Vláda přitom chtěla tento rozdíl udržet na 25 procentech. Firmy mají elektřinu o 19 procent dražší, než činí průměr EU. Průměrná domácnost ve srovnání s rokem 2011 zaplatí za elektřinu o 540 eur za rok více. To je v přepočtu více než 14 600 korun. Zvýšení jde na vrub příspěvku na hrazení podpory obnovitelných zdrojů a rostoucím nákladům na elektrické sítě. V souvislosti se zveřejněním čísel o chudobě v Německu, kdy se podíl chudých Němců zvýšil na 15,7 procenta, se objevil také údaj o tom, kolik domácností bylo loni odpojeno od elektřiny. Bylo to 330 tisíc domácností. Odpojením od dodávek energie je výhledově ohroženo dokonce 6,2 milionu domácností největší evropské ekonomiky, což je více než 15 procent německých domácností. Šéf německých hornických odborů Michael Vassiliadis varuje nad nebezpečným růstem cen energií kvůli zavírání jaderných a uhelných elektráren. Změna energetické koncepce byla doposud velmi nákladná. Tržní hodnota elektrické energie za 100 miliard eur se totiž od začátku Energiewende v roce 2010 vyšplhala na 500 miliard eur včetně dotací a závazků, které jsou spojeny se zavíráním elektráren.
Následovat německou Energiewende rovná se sebevraždě
Česko by rozhodně nemělo jít v energetické politice po stopách sousedního Německa, tvrdí předseda výkonné rady Teplárenského sdružení České republiky a bývalý premiér Mirek Topolánek. Němci se podle něj rozhodli naprosto sebevražedně zastavit výrobu elektřiny a tepla z jádra, radikálním způsobem omezit výrobu z uhlí, naprosto protiprávně a protievropsky dotovat jen elektrárny, které potřebují k udržení sítě, a vsadit všechny dotace na obnovitelné zdroje. „To je cesta, kterou bychom neměli chtít jít,“ varuje Topolánek.
Jednou z hlavních příčin chudoby je prudký nárůst cen energií v posledních letech i v důsledku zavádění obnovitelných energií. Například ceny elektřiny v letech 2005 až 2011 stouply v Evropě o 29 %. Jenom na rok vytápění vynaloží běžná česká domácnost v panelákovém bytě 25 až 30 tisíc korun. Rozevírající se nůžky mezi cenami energií a mzdami vytváří předpoklady pro narůstající energetickou chudobu. Neexistují přitom přesné údaje o tom, které skupiny jsou energetickou chudobou zatíženy nejvíce. Lze však odhadovat, že to budou lidé, kteří jsou zasaženi chudobou obecně. Tedy důchodci, domácnosti s jedním rodičem, rodiny s více dětmi, venkovské domácnosti a nezaměstnaní. Ve většině těchto skupin převažují ženy.
Podporované zdroje elektřiny rabují peněženky spotřebitelů
Mezi nástroje, které mohou pozitivně ovlivnit koncové ceny energií pro spotřebitele, patří složení tuzemského energetického mixu. Je přitom nepochybné, že náklady na výrobu elektrické energie i tepla jsou z různých zdrojů někdy až diametrálně odlišné, což se pochopitelně projevuje v cenách. Tyto náklady přitom ovlivňuje řada faktorů, ať už jde o nutnost výstavby nových zdrojů, či státní podporu obnovitelných energií. Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) například vyčíslil, že do roku 2030 celkové náklady na podporované zdroje elektřiny, tedy zařízení k výrobě elektrické energie z biomasy, větru, vody, slunečního záření a bioplynu, převýší bilion korun. Jen v letech 2011 až 2014 činily téměř 157 miliard korun. Podstatnou část této sumy přitom zaplatí samotní odběratelé jako příplatek ke spotřebované elektřině.
EK: Pomoci má energetická efektivita
Pro boj s energetickou chudobou se nabízejí různá opatření. Pomoci může větší informovanost spotřebitelů o možnostech, jak za energie ušetřit. Na to se mimo jiné zaměřuje i velký energetický balíček projednávaný aktuálně v EU, který by měl postavení spotřebitelů v energetice posílit. Kladnou roli mohou sehrávat také energetičtí ombudsmani, kteří mohou působit přímo v energetických firmách a pomáhat řešit problémy zranitelných zákazníků. Nabízejí se také různé varianty finanční podpory. Ve Velké Británii se jedná například o dotace, které jsou v případě chladných zim poskytovány starým lidem a lidem s nízkými příjmy. Podobně mohou sloužit i příspěvky na bydlení. Evropská komise si hodně slibuje také od zvyšování energetické účinnosti v budovách, které pomáhá energií šetřit. Součástí zimního EK balíčku je i revize dvou směrnic, které se na energetickou efektivitu a konkrétně na sektor budov zaměřují – směrnice o energetické účinnosti (EED) a směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD). Ty by prý mohly z energetické chudoby vytáhnout půl milionu až tři miliony domácností v EU.