S čím vstupují do samostatného života a zaměstnání mladí lidé z dětských domovů a jejich vrstevníci z běžné populace
V jakém oboru si hledají zaměstnání mladí z dětských domovů? Proč častokrát nedokončí školu? Co je pro ně motivací k hledání práce? V kolika letech do práce nastupují? Co je pro ně v práci nejdůležitější? Jaké bariéry musí překonávat? Jak se liší od běžné populace? Aby šly výsledky porovnat, odpovídali na tyto a další otázky mladí lidé z dětských domovů (DD), ale také ti, kteří vyrostli v pěstounské péči (PP) či v běžné rodině. Specializovaný výzkum realizovala Nadace Terezy Maxové dětem a Coca-Cola HBC Česko a Slovensko v rámci projektu To dáš!. Výzkum zpracovala agentura Perfect Crowd. Do výzkumu se zapojilo 633 mladých lidí ve věku 18–35 let.
Všeobecně se má za to, že mladí lidé, kteří vyrůstali v dětském domově, nemají v porovnání s vrstevníky stejné podmínky pro start do nového života a pro vstup na trh práce. Těmto mladým lidem chybí vzory, zkušenosti, mívají problémy v komunikaci, často jsou pro ně různé standardní životní situace hůře řešitelné.
Do jaké míry je to fakt, co je motivuje, a považují za důležité, jakou volí životní strategii, srovnáme-li je s vrstevníky z běžné populace - to a mnohé další související otázky zkoumal specializovaný výzkum agentury Perfect Crowd, který vznikl pro projekt To dáš!. „Naším cílem bylo do hloubky porozumět tomu, s čím vstupují mladí lidé do samostatného života a jak jsou na něj připraveni oproti běžné populaci. To nám pomůže doplnit stávající aktivity projektu To dáš! a tím ještě více zvýšit jeho dopad“, uvedla Terezie Sverdlinová, ředitelka Nadace Terezy Maxové dětem.
„Náš vlajkový projekt To dáš! pomáhá mladým lidem zvýšit jejich šance na trhu práce. V prvním roce fungování jsme se s Nadací úspěšně soustředili na mladé odcházející z dětských domovů. Z konkrétních zkušeností jsme vnímali nejen to, že to mají na startu svého pracovního života těžší, ale také, že jejich motivace, sny a hodnoty bývají často odlišné od mladých z rodin. Nechtěli jsme se však spoléhat pouze na intuici, a proto jsme se rozhodli odborný průzkum,“ říká ředitel vnějších vztahů Coca-Cola HBC Česko a Slovensko Petr Jonák.
Výsledky výzkumu řečí čísel
Mladí lidé z dětských domovů (DD) vykonávají manuální práci bez kvalifikace 3 x častěji než běžná populace. Podle průzkumu jsou pro 35 % mladých lidí z DD nebo pěstounské péče (PP) nejčastějším oborem studia služby (gastronomie, hotelnictví), u běžné populace převažuje humanitní vzdělání (43 %). 56 % mladých lidí z DD nebo PP nedokončí školu, kromě toho, že je zvolený obor nebavil, je důvodem potřeba začít pracovat (21 %), chybějící podpora rodiny (10 %) a to, že si nerozumí se spolužáky (9 %). Mladí lidé z DD nebo PP nastupují do práce v průměru ve 20 letech, což je o 2 roky dříve než u běžné populace. Pracují častěji v oblasti služeb (44 %) a naopak méně často v technických oborech (17 %). Mezi mladými lidmi z DD a PP najdeme více těch, kteří vystřídali 6 a více zaměstnání. Pro mladé lidi z DD a PP jsou v práci nejdůležitější peníze (35 %) pro běžnou populaci je to smysluplnost práce (30 %). Čistý osobní příjem mladých lidí je podobný a pohybuje se mezi 15 000 až 20 000 Kč.
Děti z dětských domovů studují méně atraktivní obory, školu opouštějí, protože potřebují pracovat
Podíl vysokoškoláků je mezi mladými z DD a PP výrazně nižší než v obecné populaci. Mnohem častěji nepokračují po základní škole v dalším studiu, a také častěji ukončují své vzdělání výučním listem. Dosahují vzdělání zejména v oborech z oblasti služeb jako je gastronomie, hotelnictví, turismus. V průměru dokončují školu o 2 roky dříve než obecná populace.
Nejčastějším důvodem k opuštění školy je potřeba začít pracovat, chybějící podpora rodiny, a také to, že si nerozumějí se spolužáky. Méně často, než obecná populace vnímají vyšší vzdělání jako výhodu na pracovním trhu. Obecná populace má jiné bariéry, nejčastěji: chybějící smysl pokračovat ve studiu na dané škole, volba jiné školy, ale také nezvládání učiva. Třikrát častěji, než obecná populace uvádí mladí z dětských domovů či pěstounské péče učitele jako podporující osobu.
„Mladí lidé z dětských domovů a pěstounské péče to mají při hledání zaměstnání rozhodně těžší než jejich vrstevníci z obecné populace. Základní problém pro mladé lidi z DD je to, že daleko častěji nedokončí střední školu a na vysokou školu se nejčastěji vůbec nehlásí. Mladí lidé z dětských domovů totiž kolem sebe nemají vzory, které by je ke vzdělání vedli, a proto se často upnou spíše na vidinu okamžitých peněz z výplaty za manuální práci nebo za brigádu, než na vzdálené cíle spojené se vzděláním a kariérou,“ shrnuje výsledky průzkumu Jaroslav Cír z agentury Perfect Crowd.
O finanční realitě mají mladí z dětských domovů zkreslené představy
Zatímco pro mladé lidi z rodin je nejdůležitější smysluplnost práce, pro mladé z dětských domovů a pěstounské péče jsou to nejčastěji peníze. Chybí jim finanční jistota a obecně orientace ve finanční realitě. Finanční realita je mladým lidem z dětských domovů a pěstounské péče vzdálenější, jako finanční rezerva by jim stačilo 6 000 Kč, mladí lidé z rodin jsou v případě finanční rezervy realističtější a uvádějí částku vyšší než 50 000 Kč.
Mít vysokou životní úroveň, to je přání mnoha mladých, kteří vyrostli v dětských domovech a v pěstounské péči
Častěji šetří na hmotné věci (elektronika, spotřební zboží), zatímco mladí z rodin na bydlení. Mladí lidé z dětského domova a pěstounské péče tíhnou více ke krédu Mít vysokou životní úroveň, obecná populace více inklinuje ke krédu Mít radost ze života. V trávení volného času a přáních se výrazně liší od obecné populace. Mladí z dětských domovů zřejmě více postrádají materiální zázemí - chtějí se mnohem více věnovat: surfování na internetu, sledování televize, péči o zevnějšek a nakupování, mladí z rodin by si přáli věnovat se naopak: procházkám, posezení s rodinou, četbě, cestování a vzdělávání.
Zdraví jako důležitou hodnotu uvádí méně často než obecná populace, a naopak mezi nimi najdeme více těch, kteří zmiňují peníze, bydlení a práci.
S přípravou na samostatný život formou posílení „životních“ dovedností a se samotným zaměstnáním pomáhá mladým lidem z DD projekt To dáš!
„Česká iniciativa To dáš! vznikla v rámci vlajkového projektu Youth Empowered skupiny Coca-Cola HBC, která jej zavádí ve všech 28 zemích, kde působí. Cílem projektu je podpořit mladé lidi, kteří mohou čelit překážkám při vstupu na trh práce. Chceme jim předat znalosti, praktické zkušenosti a odvahu, otevřít nové obzory a zvýšit tak jejich šance na uplatnění,“ dodal Petr Jonák.
V České republice se projekt v prvotní fázi zaměřil na mladé lidi v dětských domovech a matky v azylových domech, a to ve spolupráci se strategickým partnerem Nadací Terezy Maxové dětem. Odborným partnerem pro metodiku a zároveň i poradcem pro řízení projektu je společnost Accenture. Právním partnerem poskytujícím bezplatné právní služby související odborné konzultace je advokátní kancelář Bříza & Trubač. Partnerem pro vzdělávání je nově i Mezinárodní federace koučů - ICF.
Projekt To dáš! podporuje sebevědomí a sebehodnotu mladých znevýhodněných lidí pořádáním motivačních workshopů, zvyšováním potřebných znalostí. Díky projektu To dáš! získávají znalosti, dovednosti, pomoc a také návod na to, jak uspět na pracovním trhu.
Projekt To dáš! nabízí komplexní přístup k přípravě mladých znevýhodněných lidí při vstupu na trh práce. Vedle workshopů nabízí i profesní diagnostiku, která jim pomůže lépe odhadnout schopnosti a předpoklady pro vybranou pozici. U mladých lidí z dětských domovů a žen v azylových domech je součástí projektu i samotné zaměstnávání, které funguje na principu sociální personální agentury. V ní odborníci pečlivě vybírají prověřené kandidáty na vhodné pracovní pozice (stáže, částečné i plné úvazky), propojují je s danými zaměstnavateli a doprovází je v celém procesu adaptace do nového firemního prostředí. Řadu měsíců po nástupu do práce pak usnadňují počáteční komunikaci se zaměstnavatelem.