• Zveřejněno: 21.08.2013

Váš odborový svaz nepodporuje aktuální návrh zákona o státních úřednících, zpracovaný bývalou Nečasovou vládou. Proč?

Důvodů, které jsme shrnuli ve společném stanovisku Českomoravské konfederace odborových svazů a našeho odborového svazu, je celá řada. Mám-li uvést ty základní, odvolávám se na důvodovou zprávu k zákonu, která hovoří o depolitizaci, boji proti korupci, zvýšení ochrany zaměstnanců a o jejich stabilizaci. Ani jeden z těch bodů bohužel není – při dikci návrhu zákona – naplněn.
Váš odborový svaz požadoval, aby v návrhu byla zakotvena funkce státního tajemníka. Ta tam nakonec je, jeho funkční období by trvalo pět let, na návrh ministra by ho jmenoval premiér. Jste s tím spokojeni?
Předložený upravený návrh zákona ani v této podobě nezabezpečuje „depolitizaci“ státní správy. Formulace zřízení pracovního místa státního tajemníka je na „politické platformě“ a jeho formální nezávislost nezajišťuje institucionální řešení. Musí být jednoznačné zákonné definování vzájemných vazeb mezi státním tajemníkem a politickými funkcemi (ministrem) tak, aby byla zajištěna odpovídající míra ochrany úřednických pozic před politickými vlivy.
Co systematizace zaměstnanců? Jste spokojeni s vládní předlohou?
Od počátku jsme deklarovali, že jsme ochotni se o systematizaci, tedy o počtu zaměstnanců, bavit teprve tehdy, až stát přesně zpracuje agendy, které mají úředníci vykonávat. Tato část ale nebyla naplněna. V návrhu je uvedeno, že vedoucí úřadu může provádět systematizaci každý rok s tím, že ji vyhlásí šest měsíců dopředu. To není žádná stabilizace, žádná jistota. Když to vulgárně převedu do obecné podoby: každý rok bude prováděna systematizace úředníků bez ohledu na agendy, bez ohledu na to, v jaké podobě vláda schválí státní rozpočet.
Přináší návrh lepší ochranu zaměstnanců?
Současný návrh nepočítá už ani se zavedením příspěvků na ošatné či se šesti týdny dovolené pro úředníky, tedy s tím, s čím vláda původně počítala a což by lepší ochranu zaměstnanců také nepřineslo. Natož stávající podoba návrhu. Co se týká etického kodexu, který by upravoval způsob oblečení zaměstnanců, ošatné není benefit, ale příspěvek zaměstnavatele pro zaměstnance na zvýšené náklady na oblečení.
Podle slov vicepremiérky Karolíny Peake ze strany LIDEM byly v návrhu zrušeny doposud platné smluvní platy a odměňování je nově navázáno na pravidelné a povinné hodnocení práce úředníka. Co tomu říkáte?
Pokud je způsob odměňování postaven na současném nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejné správě a službách, ve znění pozdějších předpisů, a pouze jsou vypuštěny smluvní platy a zůstává možnost použití platového rozpětí v jednotlivých třídách, tak jakékoliv hodnocení zaměstnanců přináší „nulový efekt“. Důvodem je to, že zaměstnavatel ohodnotí zaměstnance, ale současně mu může snížit platový stupeň na nižší úroveň a výsledek je stejný jako před hodnocením.
Vylepšily by návrh změny, nebo jste pro zbrusu nový návrh?
Podle našeho názoru není možné stávající vládní předlohu upravit. Buď by tedy musel být předložen komplexní pozměňovací návrh, nebo návrh nový. Shodujeme se v tom i s mnoha neziskovými organizacemi, například s Transparency International.
Nečasova vláda vaše připomínky neakceptovala?
Neakceptovala ani jednu naši zásadní připomínku – u 90 % z nich bylo napsáno, že odporují programovému prohlášení, rozpočtové odpovědnosti a polickému zadání. Nečasův kabinet reagoval takto vágně. Návrh navíc neprošel řádným připomínkovým řízením, takže jsme až do jednání bývalé vlády nevěděli, v jaké podobě ho nakonec projedná a schválí.
S návrhem nesouhlasí například ani sociální demokracie. Podle předsedy poslaneckého klubu ČSSD Jeronýma Tejce strana chce, aby – po nutných úpravách – nabyl účinnosti služební zákon z roku 2002. Co si o tom myslíte?
Sociální demokracie nás vyzvala k jednání, absolvovali jsme jich několik, k vládnímu návrhu se staví obdobně jako my. Navrhuje, aby předloha vycházela ze stávajícího zákona č. 218/2002 Sb., o státní službě, který byl schválen, ale do dnešního dne nenabyl účinnosti. Jelikož už uplynulo jedenáct let a došlo k určitým změnám – dříve byl například 12třídní systém odměňování, zatímco dnes je 16třídní –, k úpravám dojít musí. Nelze říci, že bychom s připomínkami ČSSD k původní normě zcela souhlasili, její návrh však svou kvalitou řádově převyšuje zmíněný vládní návrh. Nevím, jak se ČSSD se situací vypořádá. Může jít buď cestou vlastního návrhu, komplexního pozměňovacího návrhu k vládní předloze, nebo počkat na nové volební období. Pokud bude vládní návrh schválen, účinnosti by nabyl lednem 2014, ale s dvouletou lhůtou na realizaci. ČSSD by tedy v případě volebního úspěchu stihla svůj návrh prosadit i po volbách.
Ve Sněmovně je ještě návrh zákona o úřednících z roku 2011. O jakou normu se jedná?
To je složitější. V roce 2001 s účinností od 1. ledna 2002 byly v rámci reformy veřejné správy schváleny dva stěžejní zákony: služební zákon, o kterém jsme již hovořili a který doposud nenabyl účinnosti, a zákon o úřednících územně samosprávných celků, ten účinnosti nabyl. Vláda se v roce 2011 rozhodla, že tyto dva zákony zruší a vytvoří jeden společný. Ten nyní leží ve Sněmovně, přičemž vláda uznala, že ho vzhledem k nastavení veřejné správy nelze realizovat. Takže tento návrh je passé.
Hovoří se o tom, že nám hrozí sankce z EU, pokud nějaký zákon nenabude urychleně účinnosti. Je to tak?
V rámci přístupových dohod při přijetí do Evropské unie v květnu 2004 se tehdejší vláda přihlásila k tomu, že nastaví právní normu pro úředníky veřejné správy. To bylo splněno už dvěma výše zmíněnými zákony, z nichž ale jeden stále není účinný, o čemž jsem se již zmínil. Opakovaně se k závazku přihlásily další vlády, vždy jej měly obsažený v programovém prohlášení. I Nečasova vláda to zahrnula do svých priorit, přičemž slíbila účinnost v první polovině svého vládnutí. V roce 2010, ani v první polovině roku 2011 ale nic pořádného neudělala. Evropská komise poukazovala na to, že Česká republika je, co se týče korupce, například v dotacích nad průměrem EU a že to nemáme řešeno ani po právní stránce. Písemný doklad o tom, že by měly být v příštím roce pozastaveny dotace pro ČR, ale nemáme k dispozici. Mnozí o tom hovoří, na náš oficiální a opakovaný dotaz, který jsme adresovali civilně správnímu úseku ministerstva vnitra, nám ale doklad doposud neposkytli. Pokud tedy nějaký existuje, netuším, co přesně obsahuje.
Odborový svaz státních orgánů a organizací
Členská základna OS státních orgánů a organizací má přes 22 tisíc členů. Část tvoří lidé z územně správních celků, tedy z obcí a krajů. Druhou část odborového svazu tvoří lidé z ústředních orgánů a samostatných správních úřadů zřízených zákonem, například katastrálního zeměměřičského úřadu. Základní organizace má svaz i na ministerstvech, s výjimkou ministerstva životního prostředí. Základní organizace chybí také na Úřadu vlády.
„Nedávno se u mě ohlásil vedoucí oddělení Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí, jehož zřizovatelem je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Položil mi otázku, proč náš odborový svaz neuzavírá vyšší kolektivní smlouvy jako některé jiné svazy. Ač to zní paradoxně, musel jsem mu vysvětlovat, že nemáme partnera. Řadu let totiž marně usilujeme o to, aby se zaměstnavatelským svazem, tedy naším partnerem, staly dva subjekty – Úřad vlády a Svaz měst a obcí,“ říká Rovenský.
testesondy123