„Naše doporučení vychází z vlastní prognózy inflace, ekonomického růstu a na základě dalších rozborů očekávaného vývoje ekonomických a sociálních podmínek. Nárůst kolem pěti procent je naprosto logický. Pro jeho reálné dosažení jsou v české ekonomice vytvořeny příznivé podmínky. Požadavek na zvýšení mezd tak není odtržený od reality,“ uvedl Středula. Podle něj krizi odnesli nejvíc právě zaměstnanci, jimž klesala reálná mzda. „Zaplatili to snížením životní úrovně,“ uvedl.
Pro argumenty odborů hovoří postupně se oživující ekonomika v řadě odvětví, i stavebnictví má nejvíc nových zakázek za poslední tři roky.
„Úroveň produktivity práce stoupá a zvýšení mezd o 5 procent zajišťuje spravedlivý podíl zaměstnanců na očekávaném vzestupu hospodářských výsledků firem. Ve skutečnosti se jedná o logické vyústění současné hospodářské politiky ekonomického růstu této vlády. Po letech stagnace a poklesu dojde k pozitivní změně celkové atmosféry ve společnosti. Pětiprocentní růst objemu mezd navíc reprezentuje pro veřejné finance zvýšení příjmů o 50 miliard korun,“ zdůraznil Středula.
Návrh odborů nenašel pochopení u zástupců zaměstnavatelů. „Prohlášení odborů považujeme za spíše nelogické gesto využívající účelově některé optimistické makroekonomické údaje,“ reagoval prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. V příštím roce se podle něj sice dá očekávat další oživování ekonomiky, ovšem situace převážné většiny firem nedovoluje skokové navyšování mezd.
S růstem mezd souhlasí experti i ČNB
Návrh odborů podporují i mnozí experti. Například hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská uvedla, že považuje pětiprocentní nárůst mezd za průměrný, upozorňuje ale, že bude selektivní. S navrhovaným růstem mezd o 5 procent tentokrát souhlasí i Česká národní banka (ČNB), vidí v něm potřebné posílení koupěschopnosti obyvatelstva.
Státní rozpočet pro rok 2015 podle ČMKOS pozitivními opatřeními v daňové oblasti a v oblasti sociálních příjmů podporuje rozvoj spotřebitelské poptávky, což v konečném důsledku vede i k růstu investic a jako celek vytváří podmínky pro trvalejší ekonomický vzestup.
V Česku se podnikové a odvětvové kolektivní smlouvy vztahují na téměř 46 procent zaměstnanců. Jak tento nástroj ovlivňuje úroveň mezd v ČR, dokladuje i analýza ČMKOS. Ve firmách a institucích, kde se tyto dohody uzavřely, byla téměř o 2900 korun vyšší průměrná měsíční mzda než je celorepublikový průměr. To znamená, že ve firmách, kde působí odbory, si zaměstnanci vydělali k průměrné mzdě navíc 34 188 korun ročně. Průměrný výdělek tam dosahoval téměř 27 400 korun, zatímco ve firmách bez odborů 25 908 korun. Podle analýzy se ale v krizi nepodařilo dřívější standard vždy udržet - klíčové pro odbory bylo hlavně zachování pracovních míst.