Cílem návrhu zákona o majetkových přiznáních, který letos předložili poslanci Věcí veřejných, bylo podle předkladatelů postihnutí ilegálních příjmů před „vypráním“ prostřednictvím nabytí registrovaného majetku. Podle nich byly v jeho hledáčku výhradně finanční zdroje z korupce a z kriminální činnosti, například z výroby a distribuce drog či hazardu. „Šlo o nástroj, který by účinně zabránil legalizaci příjmů z nezdaněného nebo neoprávněně získaného majetku. V praxi by znamenal povinnost prokazovat zdroj příjmu k zakoupení nemovitostí v hodnotě nad 20 milionů korun v uplynulých deseti letech, u ostatních forem registrovaného majetku v hodnotě nad 5 milionů korun. Majetek, u kterého by orgány činné v trestním řízení prokázaly, že nepochází z legálních příjmů, by pak propadl státu. V našem návrhu jsme se inspirovali v zahraničí,“ uvádí předseda VV Radek John. Podobný zákon platí v Norsku, Francii, ve Švýcarsku a na Slovensku.
„Návrh jsme postavili tak, abychom neobtěžovali většinu občanů této země,“ říká poslanec Michal Babák (VV). Vláda však řekla nekompromisní ne. „Návrh zákona zakládá z ústavního hlediska nerovnost subjektů práva, neboť podle Listiny základních práv a svobod má vlastnické právo všech vlastníků stejný zákonný obsah a ochranu, a proto by s ním tedy měly být spojeny stejné povinnosti. Podle návrhu by však určitá skupina vlastníků, určená pouze na základě rozsahu jejich majetku, byla zatížena povinností prokazovat legálnost jeho nabytí, což by navíc bylo spojeno s nemalou administrativní zátěží,“ uvedl Nečasův kabinet v odůvodnění, proč majetková přiznání odmítá.
„Osobám, na něž by se měl zákon vztahovat, by neměla být ukládána povinnost, kterou je velmi obtížné, či dokonce nemožné splnit, protože v době, kdy docházelo k nabývání majetku, tuto povinnost neměly a nyní by byla uložena zpětně za 22 let,“ dodala mimo jiné vláda. Přijetí návrhu by podle ní „ve svých důsledcích mohlo znamenat vyšší sankční a daňové zatížení, než je samotná hodnota předmětného majetku, což může být vnímáno jako rozpor s článkem 11 Listiny základních práv a svobod“. Jako příklad lze podle vlády uvést skutečnost, že porušení povinnosti podat přiznání se má považovat za přestupek. „Zároveň však při postupu podle daňového řádu hrozí pokuta za opožděné tvrzení,“ dodal kabinet. Rozhodnutí je na zákonodárcích.
Stoprocentní daň za neprokázaný majetek
Odmítavě se vláda postavila i k návrhu KSČM, podle kterého by majetkové přiznání musel podávat ten, jehož majetek by přesáhl hodnotu 20 milionů korun. U firem by to bylo 50 milionů korun. V případě neprokázání původu majetku navrhli komunisté sazbu daně ve výši 100 %.
„Má to mít především preventivní účinek. Mělo by to být účinnou hrozbou proti legalizaci nezákonně získaných finančních prostředků i v případech, kdy povinná osoba nabyla majetek z nezdaněných prostředků nebo bezdůvodně nepodala přihlášení či přiznání majetku,“ odůvodňují návrh komunisté.
Připomínají, že zatímco v současné době není právní úprava přiznání majetku v tuzemském právním řádu zakotvena, v minulosti tomu bylo jinak.
„V roce 1992 byla tato problematika upravena, a to s účinností od 1. ledna 1993, zákonem o správě daní a poplatků. Podle tohoto ustanovení měly povinnost podat přiznání k majetku fyzické i právnické osoby, jejichž majetek v souhrnné hodnotě činil více než 1 milion korun. Přiznání mělo být podáno správci daně místně příslušnému ke správě daně z příjmu. První přiznání k majetku mělo být podáno k 31. květnu 1995 s uvedením majetku podle stavu k 1. lednu tohoto kalendářního roku, dále v roce 1997 a poté ve tříletých intervalech. Přiznání mělo být podáno na tiskopise vydaném Ministerstvem financí ČR a povinnost k jeho podání měl mít každý, komu by tato povinnost vznikla ze zákona nebo koho by k tomu finanční úřad vyzval,“ připomínají komunističtí předkladatelé letošního návrhu v čele s Jiřím Dolejšem.
Někdejší úprava byla v roce 1994 zrušena novelou zákona o správě daní a poplatků, aniž by byla kdy realizována. Komunisté připomínají také to, že od roku 1999 se uskutečnilo několik snah začlenit právní úpravu přiznání majetku do právního řádu, a to jak ze strany vlády předložením vládních návrhů, tak ze strany Poslanecké sněmovny formou poslaneckých návrhů.
„Bohužel ani jeden z doposud předložených návrhů nebyl schválen. Pro srovnání lze poukázat na slovenský zákon o prokazování původu majetku, který vstoupil v účinnost k 1. lednu 2011,“ dodává KSČM.
I současný návrh komunistů koaliční vládní kabinet premiéra Petra Nečase (ODS) odmítá. Opět argumentuje nerovností vlastníků.
„Vláda navrhla a navrhne jiné způsoby jak bojovat s nelegálními daňovými úniky,“ uvádí kabinet bez bližší specifikace v odůvodnění, proč návrh zamítá. Návrh podle názoru vlády „nepřihlíží k možnosti využít již existující registry majetku osob, například nemovitostí, motorových vozidel, lodí a letadel, a ukládá opětovně povinnost vlastníkům tento majetek státu ohlašovat“.
Návrh zákona podle kabinetu nezohledňuje výchozí úroveň majetku, ale až jeho přírůstky, což „může navodit představu o případné ,legalizaci‘ majetku nabytého přede dnem nabytí účinnosti navrženého zákona, vytváří prostor pro jeho obcházení (například ustanovení § 6 odst. 3 dává prostor pro podhodnocení majetku pro účely jeho pojištění) a nevylučuje ani možnost obcházení zákona prostřednictvím přijímání půjček nebo zakládání účelových obchodních společností“.
Sněmovna diskutovala už mnohokrát
Ve Sněmovně bylo kvůli majetkovým přiznáním živo už mockrát. Ve stávajícím volebním období už při projednávání sociálnědemokratických předloh, které byly zamítnuty hned v prvním čtení.
„Finanční úřady dnes nemají možnost pátrat po původu nezdaněného majetku. Nemají možnost zasáhnout proti těm, kteří zázračným způsobem zbohatli, aniž by byli ochotni a schopni komukoliv doložit, z jakých příjmů si své majetky pořídili. V tuto chvíli je česká daňová správa bezzubá. Nehledě na to, že tato vláda dělá všechno pro to, aby ji dále rozložila svými opatřeními a svou platovou a mzdovou politikou,“ odůvodňoval návrh předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.
Předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura na to reagoval slovy, že „je třeba rozlišovat politické proklamace a skutečné činy“.
„Pokud předkladatelé chtějí, aby některá podezřelá nabytí majetku byla prokazována, může to být už dneska. Ať se zaměří na své špičkové (ať už současné, či bývalé) stranické kolegy. Například u nás v Moravskoslezském kraji, kdy jako vysvětlení stačí, když hejtman Palas řekne: Já jsem na to vydělal,“ doplnil mimo jiné.
„V českých reáliích to skončí jenom tak, že přidáte další šikanózní nástroj na to, abyste ukazovali na lidi a ti byli šetřeni, kde kdo k čemu přišel. Domnívám se, že v naší legislativě je dostatek nástrojů na to, aby byli zloději pochytáni a zavřeni. Byl bych rád, aby už konečně všechna ministerstva, všechny instituce státu, které stojí daňové poplatníky neuvěřitelné miliardy, začaly fungovat tak, aby využily nástrojů, které mají,“ dodal poslanec František Laudát (TOP 09).
Předseda poslaneckého klubu ČSSD Jeroným Tejc tehdejší návrh hájil: „Do budoucna by bylo možné případy, které se dnes objevují především v mediální rovině, skutečně řešit a postihovat. V případě, že by finanční úřad nebo orgány činné v trestním řízení měly důvodnou pochybnost, že ten, kdo nabyl majetek (například nemovitost v řádu 20 milionů a výše), nemá skutečně doložitelné příjmy, mohlo by být provedeno šetření. Dotyčný by byl vyzván k tomu, aby prokázal, jakým způsobem prostředky k pořízení takového majetku nabyl. Pokud by tak neučinil, bylo by možné uvalit sankční daň až ve výši 76 %, tedy ve výši odpovídající zisku tohoto majetku.“ Sněmovna hlasy vládních poslanců tehdejší návrh na zavedení majetkových přiznání shodila pod stůl. Skončí tak i další pokusy?