• Zveřejněno: 02.06.2015
"

Problematika agenturního zaměstnávání je velmi ožehavou otázkou, se kterou se v různé míře setkávají zaměstnanci v České republice od roku 2004, kdy se tato forma zaměstnávání objevila v naší legislativě a začala být uplatňována v praxi. Zároveň s tím se objevila i různá negativa, která tuto formu zaměstnanosti doprovázejí.
Ministerstvo práce chystá velké změny
Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) chce od příštího roku zpřísnit pravidla agenturního zaměstnávání. Rezort má v plánu stanovit 15procentní kvótu pro podíl agenturních zaměstnanců v podniku. Kmenoví a agenturní zaměstnanci by také měli mít podle návrhu srovnatelné mzdové a pracovní podmínky. Účastníky konference s těmito záměry seznámil ředitel odboru trhu práce na ministerstvu Jiří Vaňásek. Návrh projedná na dalším setkání tripartita. Úprav se má podle Vaňáska dočkat jak zákon o zaměstnanosti, tak zákoník práce. Ministerstvo chce předložit návrh změn agenturního zaměstnávání vládě do konce června, v účinnost by měly vstoupit od ledna 2016. Ministerstvo plánuje i zákaz řetězení pracovních poměrů na dobu určitou v agenturním zaměstnávání, ustanovena má být také komise pro udělování povolení ke zprostředkování práce.
Agentury budou muset rovněž prokazovat finanční způsobilost, zavedeny budou kauce pro fyzické osoby 50 000 a pro právnické osoby 500 000 korun. „Dnes běžně žádají subjekty, které jsou různě i majetkově provázány, o povolení ke zprostředkování zaměstnání a v rámci těchto agentur potom dochází k přesunu agenturních zaměstnanců. V případě, kdy jeden subjekt má nějaké problémy, to znamená, že porušuje zákonné předpisy, se běžně stává, že agenturní zaměstnanci jsou převedeni na jiný subjekt a de facto pokračují ve své činnosti dál,“ dodal Vaňásek. V Česku v roce 2005 působilo 1147 agentur práce, v roce 2014 jich bylo 1585. Nejvyššího počtu dosáhl počet agentur v roce 2008, kdy jich bylo 2228.
Evropské odbory usilují o maximální ochranu agenturních zaměstnanců
Zástupkyně Evropské odborové konfederace Wiebke Warnecková se zabývala hlavně přístupy evropských odborů k uplatňování příslušné směrnice Evropské komise, která by měla přispět k tomu, aby byla práva agenturních zaměstnanců v zemích EU maximálně chráněna. Připomněla, že každý stát EU má právo zavést vlastní regulaci agentur a podtrhla nárok odborů upravovat tuto oblast v kolektivních smlouvách.
Za stejnou práci stejnou mzdu
Situaci v Německu přiblížila Friederike Posseltová z odborové centrály DGB. Sdělila, že v roce 2014 bylo v Německu na pracovním trhu více než 800 000 agenturních zaměstnanců, což činí asi 3 % celkové zaměstnanosti v této zemi. K rozmachu této formy došlo v souvislosti s tzv. Hartzovými reformami v roce 2004. Potvrdila, že hlavní zásadou pro postoj DGB vůči této formě je „equal pay and equal treatment“ (stejnou mzdu za stejnou práci jako pro kmenové zaměstnance).
Spolkový sekretář rakouské vládního úřadu pro pracovní agentury Thomas Grammelhofer informoval, že v Rakousku, kde se na trhu pohybuje asi 80 000 agenturních zaměstnanců, je tato forma zákonem upravena od roku 1988 a její regulace byla rovněž předmětem kolektivní smlouvy uzavřené na mezipodnikové úrovni. I zde byly zakotveny hlavní zásady přístupu k agenturním zaměstnancům, a to odmítnutí mzdového dumpingu, zajištění základního příjmu, zajištění pracovních podmínek a jasná pravidla regulace.
Zaměstnavatelé: Jsme se zaměstnanci na stejné lodi
Domácí zaměstnavatelský pohled na tuto oblast poskytl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Pavel Juříček, který obhajoval existenci agentur jako nezbytného nástroje na trhu práce umožňujícího podnikatelům pružně reagovat na výkyvy poptávky a nabídky. Odvolal se i na společné zájmy zaměstnavatelů a zaměstnanců („jsme dva břehy jedné řeky“), nicméně uznal, že v současnosti je v Česku agentur příliš a že zde rovněž fungují pseudoagentury, které trh práce deformují. Přihlásil se ke spolupráci na jejich odhalování. Sympatické bylo v této souvislosti i jeho zdůraznění role průmyslu a jeho zodpovědnosti jako ekonomického odvětví.
Problém tzv. šedých či černých agentur práce vyzdvihla jako hlavní problém i prezidentka Asociace poskytovatelů personálních služeb Jaroslava Rezlerová, která podala přehled o pozici agenturního zaměstnávání v některých typech odvětví v národním hospodářství a v některých zemích EU. Vyslovila se ovšem proti některým navrhovaným zpřísněním regulace, konkrétně proti zavedení kvót a zákazu řetězení pracovních poměrů.
V obdobném duchu promluvil i prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič. Plně podpořil boj proti neférovým praktikám na trhu agentur, přihlásil se ke spolupráci s vládou i sociálními partnery v této snaze, nicméně i on odmítl příliš utahovat regulaci s tím, že by to naopak mohlo vést k rozšíření černého trhu v agenturním zaměstnávání a také k možné expanzi dalších nelegálních forem zaměstnávání, jako je například švarcsystém.
Zajímavé vystoupení prezentoval náměstek generálního ředitele Státního úřadu inspekce práce Jiří Macíček. Řekl, že úřad věnuje agenturnímu zaměstnávání zvýšenou pozornost od roku 2007. Uváděl i konkrétní podoby obcházení předpisů, například skupinu agentur, která uzavřela jednu společnou dohodu s uživatelem o dočasném přidělení jednoho zaměstnance k výkonu práce. Výsledkem je, že zaměstnanec během dne pracuje pro všechny agentury a neví, pro kterou v danou chvíli konkrétně. Stejně tak existují i případy, kdy si agentury pronajímají celé výrobní linky.
Cílem odborů je kultivovat prostředí agentur práce
Předseda ČMKOS Josef Středula razantně odmítl jakékoliv praktiky, které by měly nebo mohly připomínat obchod s lidmi, přičemž zkušenosti z působení černých agentur takový přístup připomínají. Volal po co nejpřísnějším trestním postihu takové praxe. ČMKOS se podle něj domnívá, že v zájmu účinnější kontroly nelegálních praktik je možné přenést důkazní břemeno na agentury a uživatele. Vyjádřil zájem odborů prosadit takové formy regulace agentur, jako je zavedení kvót či spolurozhodování odborů. Připomněl i ekonomickou stránku tohoto problému, neboť v této oblasti může jít o miliardové úniky ze státních prostředků. Pochválil však dobrou spolupráci s asociacemi sdružujícími agentury.
Jaroslav Souček: Zbavme se gaunerů dělajících z lidí otroky
Odpolední program pak pokračoval vystoupením některých dalších účastníků. Expert na zaměstnanost ČMKOS Pavel Janíčko upozornil, že agenturní zaměstnávání je ve všech materiálech a rozborech definováno jako prekérní práce. Podle ČMKOS je možné agenturní zaměstnávání akceptovat vždy pouze jako doplňkový způsob zaměstnávání. Podnikatelé a zaměstnanci se sice navzájem potřebují a jsou na jedné lodi, ale současné nastavení ekonomicko-sociálního systému je výhodnější pro podnikatele. O to víc je třeba právě takové prekérní formy zaměstnávání regulovat.
Předseda Odborového svazu KOVO Jaroslav Souček v této souvislosti tvrdě zdůraznil, že je třeba konečně se zbavit „gaunerů, kteří ještě ve 21. století dělají z lidí otroky“. Potvrdil, že odbory vnímají agenturní zaměstnávání jako rizikový faktor a přivítaly by i vyšší spoluúčast při rozhodování o jeho využití v podnicích.
Místopředseda slovenské Konfederace odborových svazů Slavomír Manga informoval, že na Slovensku vstoupila v platnost novelizace zákonů, které by měly tuto formu zaměstnávání omezit. Bylo nutné takovouto úpravu přijmout, neboť zneužívání poškozuje nejen zaměstnance, ale i slušné agentury. Vyslovil přesvědčení, že počet agentur na Slovensku poklesne z nynějších více než 1800 na 200.
Výstupy konference na závěr shrnul místopředseda ČMKOS Vít Samek do těchto bodů:
* odstranění tzv. „mrtvých“ agentur práce,
* oddělení legálních a nelegálních agentur práce,
* potírání „zastřeného“ agenturního zaměstnávání,
* řešení problému „neexistujícího“ agenturního zaměstnávání v odvětví stavebnictví,
* hledání efektivních cest, jak postihovat subjekty, které se této nelegální činnosti dopouštějí,
* nutnost zajistit prosazování srovnatelných podmínek,
* zavedení spolurozhodování odborových organizací působících u zaměstnavatele v otázkách týkajících se využívání agenturního zaměstnávání u zaměstnavatele,
* posouzení možnosti zavedení limitů pro využívání agenturního zaměstnávání uživatelem,
* zavedení spoluodpovědnosti uživatele za dodržování podmínek stanovených právními předpisy pro agenturní zaměstnávání,
* posouzení možností převzetí některých změn zavedených v oblasti agenturního zaměstnávání na Slovensku v roce 2015,
* navržení úpravy podmínek pro přechod zaměstnance z „agenturního“ zaměstnání do pracovního poměru na dobu neurčitou u uživatele.
Další konference, která by podle Samka měla zhodnotit pokrok v této oblasti, je plánována na listopad tohoto roku.
Na konferenci se o zkušenosti s účastníky podělili i zahraniční odborníci. Zleva Friederika Posseltová z německého DGB, Franciska Kornová, Josef Středula, který konfernci moderoval, Thomas Grammelhofer, spolkový kancléř pro agenturní zaměstnávání PRO-GE z Rakouska a Wiebke Warnecková, právní expertka z EOK.
"
testesondy123