S plánem na záchranu Dolu Paskov jako první přišel ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD). Navrhoval poskytnout 1,1 miliardy korun na útlum těžby v Dole Paskov výměnou za prodloužení těžby o dva roky. Se svým plánem však narazil u koaličních partnerů ANO 2011 a KDU-ČSL. Andrej Babištoto řešení s odkazem na smlouvu o prodeji OKD rezolutně odmítl. Podobný postup kritizoval i prezident Miloš Zeman, který jej označil za projev bezradnosti. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) zpočátku podporoval Mládkův návrh, aby vzápětí, po dohodě Babiše s představiteli NWR, dodal, že změnu názoru ministra financí, který doposud pomoc státu OKD odmítal, vítá s tím, že od majitele OKD bude vláda chtít písemné záruky.  

Andrej Babiš nechodil kolem horké kaše a jednal přímo s firmou NWR a bez problémů dohodl, že Důl Paskov bude fungovat až do konce roku 2017 a vláda poskytne peníze jen na sociální programy horníků ve výši 600 milionů korun. Kompromisní dohoda je podle NWR podmíněná tím, že dále nepropadnou ceny uhlí. Naopak v případě jejich růstu je možné, že by OKD Paskov provozovalo ještě déle.

„Žádná část ze státních prostředků nepůjde na sanaci dolu nebo držitelům akcií, ale výhradně na sociální program pro horníky. Stejně tak se mi podařilo proti původní dohodě domluvit, že 500 milionů korun, které měly jít na sanaci dolů, vezme NWR na sebe. Takže se mi povedlo uhrát jeden rok a ušetřit půl miliardy,“ oznámil vítězně Babiš.

„Díky úsilí našich zaměstnanců se nám v minulých měsících podařilo částečně snížit ztrátu Dolu Paskov tak, abychom mohli přistoupit na tento kompromis,“ uvedl k tomu mluvčí NWR Petr Jonák.

4. června - Společnost New World Resources (NWR) oznámila Sdružení hornických odborů OKD, že uvažuje o prodeji Dolu Paskov. Další možností je uzavření dolu s 2500 zaměstnanci.

22. srpna - NWR oznámila pololetní ztrátu deset miliard korun.

13. září - Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka řekl, že za situaci v OKD jsou zodpovědní její vlastníci. Do firmy by měli vrátit část zisku z minulých let. Když selžou, měla by jednat vláda.

17. září - NWR se rozhodla uzavřít Důl Paskov. Pokud se bude stát podílet na sociální (dotované) těžbě, může Paskov skončit až v roce 2018. Ponese-li náklady útlumu jen OKD, zavře důl k 31. prosinci 2014.

17. září - V Ostravě se ještě před oznámením NWR sešlo na odborářské demonstraci za slušné mzdy a pracovní místa zhruba 7500 lidí. Vyzvali důlní společnost, aby ze svých zisků zajistila normální chod firmy.

18. září - Místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek řekl, že požadavek OKD na to, aby se stát na útlumu Paskova podílel čtyřmi až šesti miliardami korun, je nehorázný. Premiér v demisi Jiří Rusnok prohlásil, že vláda nebude platit žádné dluhy OKD a nebude kupovat OKD ani Paskov.

22. září - NWR oznámila, že chce svou finanční situaci řešit mimo jiné prodejem Ostravsko-karvinských koksoven OKK.

24. září - Prezident Miloš Zeman na jednání s premiérem Rusnokem a vedením OKD navrhl, aby se útlumová těžba hradila z výnosu z bývalých bytů OKD.

3. října - Představitelé ČSSD řekli, že financování dalšího provozu Paskova z výnosů společnosti RPG Byty není reálné. Stínový ministr průmyslu Milan Urban (ČSSD) řekl, že odmítá možnost zasypání dolu a odepsání zásob černého uhlí.

6. ledna - Ministr průmyslu Jiří Cienciala a šéf OKD Dale Ekmark podepsali Memorandum o porozumění. Do konce března mělo být jasné, zda stát poskytne podporu při utlumování dolu.

3. února - Vládní zmocněnec Jiří Cienciala řekl, že komise složená ze zástupců státu a společnosti OKD, která se zabývá budoucností Dolu Paskov, posuzuje tři varianty možného řešení.

3. března - Premiér Bohuslav Sobotka řekl, že zástupci odborů OKD souhlasí s návrhem na prodloužení těžby v Dole Paskov o dva roky, který bude projednávat vláda.

1. dubna - Ministr průmyslu Jan Mládek navrhl vládě, aby schválila poskytnutí státní podpory těžební společnosti OKD na náklady související s útlumem Dolu Paskov ve výši 1,1 miliardy korun. Podmínkou je, že OKD bude na své náklady provozovat ztrátovou těžbu v dole do konce roku 2016 a že podporu schválí Evropská komise.

7. dubna - Ministr financí Andrej Babiš se domluvil s firmou NWR, že důl Paskov bude fungovat až do konce roku 2017 a vláda poskytne peníze jen na sociální programy horníků za 600 milionů korun.

„Ministr financí a majitel Agrofertu Andrej Babiš dobře ví, že je nesmysl investovat peníze do ztrátových podniků, které nemají perspektivu,“ uvedl Zdeněk Bakala. Sám však má máslo na hlavě a většina odborníků i zaměstnanců OKD si myslí, že vlastník důlní společnosti by ztrátu OKD a problémy Dolu Paskov měl financovat ze zisku mnoha desítek miliard korun, které z OKD vytěžil. I Babiš je toho názoru, že by firma nyní, kdy je důl ztrátový, měla použít část zisku z minulých let. Ministr financí podle Bakaly výborně rozumí realitě podnikání. „A to si myslím, že je dobře, že taková kapacita ve vládním týmu dnes existuje. Ta tam v minulosti nikdy nebyla,“ podotkl problémový finančník.

ČMKOS od počátku krize v OKD Ostrava vyjadřovala přesvědčení, že se stát nemůže zbavit zodpovědnosti za špatnou privatizaci OKD ani za absentující dohled státních orgánů nad činností vlastníka, zejména nad nedostatečným vytvářením rezervy na likvidaci následků těžby, případně i nad způsobem těžby ložiska. Odborová centrála nesouhlasila ani se záměrem uzavřít Důl Paskov. Uvítala proto zprávu, že ministr Babiš se dokázal domluvit s firmou NWR na tom, že její Důl Paskov bude fungovat až do konce roku 2017 a vláda poskytne peníze jen na sociální programy horníků.

Aby toho nebylo málo, kolem OKD se rozhořela další kauza. Státní firmu OKD prodala vláda za čtyři miliardy korun, i když měla více než dvojnásobnou cenu. A když to ještě bylo možné napravit, ministerstvo financí, kterému v té době šéfoval současný premiér Bohuslav Sobotka, neudělalo nic a vše přikrylo. Po mnohaměsíčním pátrání k tomu údajně dospěl deník Mladá fronta DNES, který shodou okolností vlastní ministr Andrej Babiš. Sobotka se brání, že tehdy žádnou chybu neudělal – postupoval jen podle pokynů podřízených. „Cena (při privatizaci OKD) vycházela ze znaleckého posudku, který jsme měli jako stát k dispozici,“ říká premiér. Jenže už rok po privatizaci mělo Sobotkovo ministerstvo prokazatelně indicie, že vláda prodala OKD hluboce pod cenou. I to údajně dokazují dokumenty, ke kterým se dostala MF DNES.

Ministr financí Andrej Babiš se chystá na další střet s ministrem průmyslu a obchodu Janem Mládkem. Nejdříve ho připravil o zásluhy v případě prodloužení těžby v Dole Paskov a teď se vložil do chystané změny poplatků, které stát inkasuje od firem za vytěžené nerosty. Mládek minulý týden ohlásil, že chce platby zvýšit a upravit jejich rozdělování.

O pár dnů později ministerstvo financí přišlo s tím, že se poplatky za hnědé uhlí mají zvýšit více než šestkrát a u dalších nerostů na dvojnásobek. Státní rozpočet by na tom vydělal tři miliardy korun. Jenže finance o tom podle Mládka údajně vůbec nejednaly s rezortem průmyslu, pod který těžba patří.

„Jde o návrh ministerstva financí. Předpokládáme, že bude přijat kladně,“ říká Michal Žurovec z tiskového oddělení financí. V rezortu průmyslu ale aktivita financí a její načasování vyvolalo údiv.

„Ministerstvo financí nepřichází s ničím novým, pouze zopakovalo návrhy, které už před rokem zpracoval rezort průmyslu ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí a Českým báňským úřadem. Není nám ale známo, odkud ministerstvo financí čerpá údaje o finančním přínosu pro veřejné rozpočty,“ kontruje za průmysl mluvčí Tomáš Loskot.

Rezort nejdřív chce, aby báňský úřad zpracoval analýzu, jaké zvýšení úhrad je pro 250 těžařů v Česku ještě únosné. Ti nyní platí státu za rok 600 milionů korun. Dvě třetiny poplatků připadají na těžbu uhlí.

Za návrhem ministerstva financí je zjevná snaha získat co nejvíce peněz pro státní rozpočet. Dosud jde čtvrtina z úhrad státu a zbytek obcím. Babiš chce tento poměr otočit. I tak by si ale obce polepšily podle jeho výpočtu zhruba o 600 milionů korun. Celkem se mají platby z nerostů zvednout na 4,2 miliardy korun.

Návrh ministra Mládka vychází z kauzy Dolu Paskov, na jehož likvidaci firma OKD údajně nevytvořila rezervy. Jejich výši určují úřady tak, aby zdroje stačily na uvedení pozemku do sjednaného stavu. Pravidelně odváděná částka se přitom rozpočítává podle množství vytěžitelného nerostu.

Způsob rozdělování plateb hodlá změnit také ministr průmyslu Mládek. Konkrétní představu zatím nesdělil. Ministerstvo nicméně chce navázat na předchozí práci na velké novele horního zákona z roku 2012. Tehdy se uvažovalo, že se podíl obcí sníží na 35 procent, podíl státu, který z těchto peněz financuje rekultivace a geologický průzkum, vzroste na 30 procent a nově 35 procent z plateb dostanou kraje, kde se nerosty těží. Ministerstvo financí ale ve svém konkurenčním návrhu o podílu krajů nechce vůbec slyšet.

Mládek by rád měl novelu hotovou do konce letošního roku. Část z plánovaného zvýšení, které dopadne především na těžaře hnědého uhlí, by se podle ministra průmyslu měla dát stranou na rekultivace dolů a lomů. Vznikla by tak pojistka pro případ, že by těžař zkrachoval a nevytvořil na zahlazení těžby dostatečnou rezervu.

 

V čele několikatisícového protetního průvodu Ostravou šli loni 17. září představitelé hornických odborů. Zleva předseda Sdružení hornikcýh odborů OKD Jaromír Pytlík, předseda Odborového svazu PHGN Jan Sábel a předseda odborů na Dole Paskov Rostislav Palička. Odbory žádaly slušné mzdy a pracovní místa. Odpověď přišla hned večer, kdy vlastník OKD, společnost NWR, oznámil, že zavře Důl Paskov a propustí 2500 zaměstnanců.

Demonstrani, kteří šli na Prokešovo náměstí vyzbrojeni hornickými vlajkami a transparenty, nesli i symbolickou rakev, zahalenou hornickou vlajkou

testesondy123