• Zveřejněno: 27.11.2012

Kontroly se konají přibližně dvakrát týdně v náhodném čase v rámci standardní pracovní doby. Pokud se konkrétní člověk nemůže dostavit, musí přijít co nejdřív po stanoveném termínu a doložit řádnou omluvenkou (například dokladem o návštěvě lékaře, doložením povinnosti pečovat o dítě do čtyř let či například o handicapovaného nebo starého člověka), že v plánovanou dobu opravdu nemohl přijít.

Docházka nezaměstnaných je placena prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (z Evropského sociálního fondu) a ze státního rozpočtu ČR. Nezaměstnanému se na Czech POINT nedostane pomoci při hledání zaměstnání, návštěva slouží výhradně k tomu, aby byl zkontrolován, že v tu dobu nepracuje nelegálně. V současné době si totiž nezaměstnaný pobírající podporu či následně sociální dávky už nemůže přivydělat menší obnos, což v minulosti možné bylo (mohl si legálně přivydělat až čtyři tisíce korun měsíčně).
Drábek DONEZ chválí
Ministerstvo práce a sociálních věcí si dlouhodobě DONEZ pochvaluje. Bývalý ministr Jaromír Drábek (TOP 09) se nechal opakovaně slyšet, že díky němu bylo s tisícovkami uchazečů o zaměstnání zahájeno správní zařízení ve věci vyřazení z evidence a mnozí z nich byli ze systému skutečně vyřazeni, čímž podle Drábka stát ušetřil. Další si podle něj ihned po zařazení do projektu zaměstnání našli.
Opozice naopak DONEZ kritizuje. Podle ní to je jen „buzerace“ nezaměstnaných, aniž by jim byla na pobočkách Czech POINT poskytnuta jakákoli služba, která by jim s hledáním práce pomohla. Nezaměstnaní z malých obcí, kde není pošta, mají navíc problém se na pobočku Czech POINT vůbec dostat. Je to pro ně náročné dopravně, časově i finančně.
ČMKOS zaujala k aplikaci systému DONEZ negativní stanovisko a vidí v něm jen potvrzení celkové orientace současné vládní politiky, která v podstatě rezignovala na jakoukoliv snahu aktivněji vstupovat do procesu vytváření podmínek pro zaměstnanost. Jak říká Pavel Janíčko ze sociálně ekonomického oddělení ČMKOS: „Problém nezaměstnanosti se vláda snaží ,řešit‘ prostřednictvím různých restriktivních opatření vůči nezaměstnaným, aniž by se soustředila na tvorbu nových kvalitních pracovních míst a zlepšování nabídky programů aktivní politiky zaměstnanosti. Místo toho se snaží vytlačit uchazeče o zaměstnání z oficiálních statistik prostřednictvím restriktivních, až šikanózních projektů, jako je právě DONEZ.“  
Problém jsou také sKarty
Docházka nezaměstnaných není jediný pranýřovaný projekt prosazený Jaromírem Drábkem. Kritizovány jsou především takzvané sKarty, přes které musejí být v současné době vypláceny všechny sociální dávky a uzavřená smlouva počítá i s důchody. Drábek v minulosti uváděl, že sKarty nebudou pro všechny povinné, že přes ně nepůjdou výplaty starobních důchodů. Po zveřejnění smlouvy mezi MPSV a Českou spořitelnou se ale ukázalo, že – s výjimkou dávek vzniklých v případě nenadálých živelních pohrom – jsou povinné pro výplatu 98 % dávek a podle dikce smlouvy i penzí. Smlouvu s Českou spořitelnou podepsal bývalý Drábkův náměstek Vladimír Šiška, který je v současné době trestně stíhán. Smlouvu a výběrové řízení zkoumá i antimonopolní úřad.
„Je naprosto šokující a nepřijatelné, že smlouva uzavřená mezi MPSV a Českou spořitelnou je de facto privatizací veřejné moci, protože stát se ve smlouvě zavazuje k uzpůsobení české legislativy ve prospěch zájmů jediného bankovního domu. O to horší je fakt, že smlouva je uzavřena na dvanáct let a je navíc nevypověditelná,“ uvedla předsedkyně poslaneckého klubu Věcí veřejných Kateřina Klasnová. Dodala, že ze strany České spořitelny nelze vyloučit ani riziko arbitráží a případných sankcí, hrozí podle ní nebezpečí, že stát takzvanou úspornou akci zaplatí dvakrát.
„V tuto chvíli má přes sKarty procházet zhruba 80 miliard korun, které budou vypláceny v souvislosti se sociálními dávkami. Pokud by bylo přikročeno k tomu, aby byly přes sKarty vypláceny také důchody, znamenalo by to dalších zhruba 360 miliard korun, které by prošly přes Českou spořitelnu občanům České republiky. Celkem tedy zhruba 440 miliard. To je opravdu byznys, který by se jistě líbil mnoha jiným bankovním domům,“ dodala Klasnová v Poslanecké sněmovně.
Důchodci povinně k bankomatům?
Takzvané sKarty kritizoval také místopředseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD). Ve Sněmovně připomněl, že bývalý ministr Drábek 15. září 2011 uvedl, že není na pořadu dne, aby důchodci chodili k bankomatům, přičemž v lednu 2012 bývalý náměstek Šiška s Českou spořitelnou podepsal smlouvu, která tento slib popřela.
„To je podvod na 2 870 000 občanech této země, za které tady v této chvíli mluvím. Zajímá je toto téma, zajímá je, že pan Drábek se svým kumpánem Šiškou nahání stařečky a stařenky k bankomatům. On jim říká: Vy si to prostě budete muset vybírat, protože já jsem se na tom domluvil, podepsal jsem to,“ řekl Zaorálek.
Drábek reagoval slovy, že nelhal. „Zadávací podmínky ve veřejné obchodní soutěži na provozovatele sKarty byly vyvěšeny na webu ministerstva 30. června 2011. Zadávací podmínky přezkoumal Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a shledal je v pořádku. Na přelomu loňského a letošního roku byla podepsána smlouva, která už devět měsíců visí na webu,“ řekl.
Klasnová i Zaorálek navrhli, aby Sněmovna o sKartách jednala, ale především vládní poslanci ODS, TOP 09 a LIDEM to hlasováním neumožnili, poslanci se proto tématu podrobněji nevěnovali. Takzvané sKarty zřejmě budou probírány v Senátu. Senátoři ČSSD předložili návrh, aby bylo jejich užívání omezeno jen na lidi pobírající dávky v hmotné nouzi, přičemž návrh má i podporu KSČM a dalších zákonodárců.
Nově zvolená senátorka Eliška Wagnerová (za SZ) avizovala, že navrhne úplné zrušení sKaret. Ve hře je i podání ústavní stížnosti. Skutečnost, že by přes sKarty měly být vypláceny také penze, kritizovali i někteří koaliční politici včetně premiéra Petra Nečase (ODS). Sněmovní výbor pro sociální politiku na návrh poslankyně Lenky Kohoutové (ODS) doporučil sKarty pozastavit do vyjasnění pochybností s novým systémem vyplácení dávek.
 
Anketa
Poslanců z různých politických stran jsme se zeptali:
Co říkáte projektu DONEZ?
Jak se podle vás osvědčil v praxi?
Jitka Chalánková (TOP 09):
„Jelikož jsem se nebyla zeptat přímo na poštách, neumím posoudit komplikace vlastního procesu – jestli to obtěžuje třeba ostatní, kteří stojí ve frontě. Myšlenka podle mě není špatná z důvodu, že ti, kteří pracovali delší dobu na černo, jsou donuceni se po určitou dobu hlásit na určitých místech. Samozřejmě se dá všechno obejít, jak bývá v české populaci zvykem. Mám ale i jeden pozitivní příklad, kdy byl člověk, který je ve věku nejčastěji nezaměstnaných, tedy mladých kolem pětadvaceti let, v podstatě donucen si kvůli DONEZ práci raději najít. Byla to u něj otázka psychologického působení. DONEZ má svá pro i proti. Podle mě jsou ale v sociální reformě mnohem prospěšnější věci.“
Marta Semelová (KSČM):
„Docházka nezaměstnaných se neosvědčila, má akorát negativní dopad na lidi, kteří si potřebují shánět práci. Místo hledání zaměstnání jsou nuceni běhat se hlásit na poštu. Navíc lidé, kteří jsou bez práce, nemají ani dostatečný příjem, přičemž povinnost dostavovat se na poštu je nutí platit si dopravu. DONEZ považuji za nesmysl.“
Jaroslava Wenigerová (ODS):
„Podle mého názoru dělá DONEZ lidem, kteří jsou nuceni chodit se na poštu hlásit, problémy, protože je to celkem řehole. Pro slušné lidi je to hodně svazující, do jisté míry jim to podle mého názoru nepřidává na sebevědomí. Na druhou stranu najít optimální řešení, aby ti, kteří se práci vyhýbají, byli pod určitou kontrolou, není jednoduché. Mělo by se vyhodnotit, zda se DONEZ osvědčil. Jestli tam skutečně převažují ti seriózní, kteří na poštu poctivě chodí. Pokud by se ukázalo, že se neosvědčil, bylo by třeba hledat jiné řešení.“
Jana Drastichová (VV):
„Poté co pan Drábek na webu vyvěsil smlouvu s Českou spořitelnou týkající se sKaret, jsem velmi ostražitá takřka ke všemu, co kdy prosadil. Co se týče přímo DONEZ, zatím nemám zaznamenány konkrétní zkušenosti, obávám se ale, že čas ukáže úskalí i u tohoto projektu.“ 
Dana Váhalová (ČSSD):
„Podle mého názoru se DONEZ v praxi vůbec neosvědčil. Navíc zatížil i provoz pošt.“
Martin Vacek (LIDEM):
„O projektu se velmi diskutovalo. Z terénu existuje určitá povědomost o tom, že by mohl fungovat. Má ale mouchy – jako všechno co se zavádí – a je třeba je vychytat.“
Jiří Paroubek (NS-LEV21):
„Podle mě se jedná o zatížení pošty i nezaměstnaných. V obcích, kde pošta není, mají nezaměstnaní navíc výdaje za dopravu. Je to přenášení výdajů státu na lidi a jedna z „drábkovin“, které byly prosazeny. Stát by tady měl být proto, aby nezhoršoval komfort lidí, ale aby ho naopak vytvářel. DONEZ jde proti této zásadě.“
 
testesondy123