• Zveřejněno: 05.06.2014
"

Hlavní poselství zprávy MOP „Global Employment Trends 2014“
je shrnuto v následujících větách:
„V důsledku slabého ekonomického oživení nedošlo ke zlepšení situace na globálních trzích práce a počet nezaměstnaných osob činil v roce 2013 asi 202 milionů osob. Podle současného trendu by mělo být do roku 2018 vytvořeno v globální ekonomice 200 milionů pracovních míst. Je to méně, než je potřeba k tomu, aby mohl být absorbován přírůstek osob nově vstupujících na pracovní trh. Mnoho sektorů ekonomiky vykazuje zisky, ale tyto zisky se přednostně uplatňují na trzích kapitálových a finančních aktiv a nejsou investovány do reálné ekonomiky.“
Cifra 202 milionů nezaměstnaných osob, jež je dokonce označována za rekordní, signalizuje, že se ani poněkud lepší výsledky ekonomického výkonu nepromítly do tvorby nových pracovních míst. Ukazuje se, že vazba mezi růstem ekonomické výkonnosti (měřeno vývojem HDP) a pozitivní změnou situace na trhu práce nemusí být zcela bezprostřední.
Příčiny nezaměstnanosti
Oslabování této vazby může mít následující příčiny:
* Ekonomický růst musí dosáhnout určité robustnosti, aby mohl pozitivně ovlivnit trh práce. Současná úroveň ekonomického růstu je příliš nízká a nepřináší dostatečné množství nových pracovních míst. 
* Existuje časový nesoulad mezi ekonomickým vývojem a úrovní zaměstnanosti zejména pokud jde o reakci trhu práce na ekonomický růst. Podniky nereagují okamžitě na zvýšení poptávky po jejich výrobcích a nenabírají další zaměstnance. Nezaměstnanost se začne snižovat s určitým časovým zpožděním.
* Významným rysem moderního ekonomického rozvoje je vytlačování živé lidské práce. Nově zaváděné výroby už nepotřebují tolik zaměstnanců, tudíž nová fáze ekonomického růstu nevede k návratu na původní úroveň zaměstnanosti.
* Ukazatel HDP už neodráží dostatečně skutečnou úroveň ekonomiky a je příliš ovlivněn finančními spekulativními faktory. Růst HDP proto nemusí vést k růstu zaměstnanosti. 
Vývoj nezaměstnanosti v letech 2007-2018
Pro porovnání jsme zvolili ty regiony, které mají z celosvětového hlediska největší relevanci, tj. oblast nejvyspělejších zemí sdružených v OECD a také oblasti, které zahrnují země s největší dynamikou růstu (Čína, Indie, Rusko, Brazílie). Na tomto místě je třeba připomenout, že Česká republika je zde vedena ve skupině vyspělých zemí, kam patří všechny členské země EU.
 
Tabulka č. 1: Změna počtu nezaměstnaných ve srovnání s úrovní roku 2007 (v mil. osob)

 
2013
2018
Celkově
31,8
45,2
Vyspělé země a EU
15,4
12,2
Střední a východní Evropa
0,6
0,5
Latinská Amerika
1,0
2,3
Východní Asie
8,0
13,0
Jižní Asie
0,8
4,0

 
Tabulka č. 1 dokumentuje přehledně míru nepříznivého vlivu ekonomické krize 2008-2009 zejména na vyspělé země, kdy z celosvětového přírůstku počtu nezaměstnaných k roku 2013 činil jejich „přípěvek“ téměř 50 %. Predikce pro tuto oblast do roku 2018 vcelku optimisticky předpokládá snížení nezaměstnanosti, ačkoliv i v této zprávě je konstatováno, že „podmínky na trhu práce v roce 2013 nevykazují příznak zlepšení“. Je to dáno i tím, že tyto ukazatele charakterizující předpokládaný vývoj v daném pětiletí fakticky znázorňují vztah mezi vývojem nezaměstnanosti a vývojem počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva. Proto se například předpokládá, že ani ekonomický rozvoj východoasijského regionu nebude mít schopnost absorbovat nárůst počtu produktivního obyvatelstva a počet nezaměstnaných poroste.
Zpráva vyzdvihuje dva specifické problémy. Zaprvé nezaměstnanost (resp. zaměstnanost) mládeže a zadruhé problém chudoby pracujících (working poor). Pokud jde o nezaměstnanost mládeže, zpráva podtrhuje „zvyšující se nezbytnost orientovat se na integraci osob mladšího věku (do 25 let) do ekonomicky aktivního obyvatelstva. V současnosti je asi 74,5 milionu osob starších 25 let celosvětově nezaměstnaných a globální míra nezaměstnanosti mládeže činí 13 %, což znamená, že je více než dvojnásobná ve srovnání s celkovou mírou nezaměstnanost.“
Výše uvedená čísla dokumentují dvě základní skutečnosti. Nezaměstnanost mladých velmi věrně kopírovala nárůst nezaměstnanosti celkem. Zatímco celkový nárůst nezaměstnanosti mezi lety 2007 a 2013 činil globálně 12,7 % a pokud jde o vyspělé státy 52,0 %, tak nezaměstnanost mladých celosvětové narostla o 20,2 % a ve vyspělém světě o 41,5 %. V každém případě je zřejmé, že nezaměstnanost mladých zůstane i nadále významným problémem.
Kromě toho zpráva podtrhuje i nebezpečí prodlužování délky nezaměstnanosti a prodlužováním intervalu nezbytného k nalezení nové práce. V některých vyspělých zemích se tento interval prodloužil v souvislosti s krizí až dvojnásobně.   
Prekérní práce
Prognózy ukazují, že ani v budoucnu nedojde k významnějšímu posunu v otázce rizikové neboli prekérní zaměstnanosti (vulnerable employment). Jde o takové pracovní úvazky, které nezajišťují dostatečnou pracovněprávní jistotu ani standardní úroveň příjmů (např. částečné pracovní úvazky, úvazky na dobu určitou, agenturní zaměstnávání, OSVČ apod.).

Tabulka č. 2: Podíl prekérní zaměstnanosti na celkové zaměstnanosti v %

 
2007
2013
2018
Celkově
50,2
47,8
46,8
Vyspělé země a EU
10,4
10,1
9,5
Střední a východní Evropa
19,8
19,2
18,6
Latinská Amerika
31,8
31,6
30,8
Východní Asie
52,6
45,8
42,6
Jižní Asie
79,8
76,1
74,5
 
 
 
 
Tabulka č. 2 ukazuje, že výskyt prekérních forem zaměstnanosti by se měl v budoucnosti velmi mírně snižovat, nicméně stále celosvětově dosahuje téměř poloviny celkové zaměstnanosti. Je to dáno převažujícím malovýrobním charakterem výroby v méně vyspělých regionech planety, ale také tlakem na tzv. flexibilizaci pracovních trhů.
Pracující chudí
Související informací je i údaj o pracujících chudých (working poor). Zde je ovšem důležité vzít v úvahu, že celosvětová srovnatelnost je poměrně obtížná, neboť definice „chudoby“ je samozřejmě závislá na podmínkách toho kterého regionu. Vezmeme-li celosvětově používaný ukazatel „pracovní chudoby“, kterým je hranice 1,25 USD/den, resp. 2,0 USD/den, pak zpráva MOP uvádí: „Předpokládá se určitý pokles pracovní chudoby v té dramatičtější formě (méně než 1,25 USD/den).“ Nicméně zároveň zpráva podtrhuje, že v roce 2013 byl pokles osob spadajících do této kategorie nižší než v předchozích letech.
Jak už bylo řečeno v úvodu, MOP pokládá současnou situaci na trzích práce za nepříznivou a předpokládá, že nedojde k nějakému podstatnému zlepšení ani v letech následujících. Jako hlavní příčinu identifikuje nepostačující ekonomický růst a také chybnou hospodářskou politiku, která není dostatečně orientována na tvorbu nových plnohodnotných pracovních míst. Generální ředitel MOP Guy Ryder to vyjádřil slovy: „Nyní je nezbytná revize (re-think) hospodářské politiky. Musí se zvýšit snaha zvýšit tvorbu nových pracovních míst a podporovat ty společnosti a podniky, které vytvářejí nová pracovní místa.“
"
testesondy123