Z předložených pozměňovacích návrhů poslanci schválili pouze změnu účinnosti (původně měla být novela účinná už od ledna 2013, nově vstoupí v účinnost dnem vyhlášení) a návrhy nezařazeného poslance Radima Vysloužila, že velikost písma v obchodních podmínkách k úvěrové smlouvě musí být stejná jako písmo v samotné smlouvě, a ustanovení o tom, že jsou-li součástí smlouvy všeobecné obchodní podmínky nebo jiný dokument, musí tam obsažené informace být uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem.

Jedním z důvodů, proč vláda předložila novelu zákona o spotřebitelském úvěru, je směrnice Evropské unie upravující dodatečné předpoklady pro výpočet roční procentní sazby nákladů (RPSN). Daná sazba by měla dosahovat co možná největší vypovídací schopnosti a srovnatelnosti u spotřebitelských úvěrů, u kterých nejsou předem známy parametry pro výpočet.

„Návrh výrazným způsobem zvyšuje ochranu spotřebitele u spotřebitelských úvěrů,“ uvedl ve Sněmovně ministr financí Miroslav Kalousek. „Bůhvíproč ve veřejné diskusi zaznělo, že je to nedostatečný zákon proti lichvě. S lichvou to ale nemá vůbec nic společného. Jenom zpřísňujeme podmínky poskytování spotřebitelského úvěru. Lichva je trestný čin a otázku lichvy návrh tohoto zákona vůbec neřeší,“ řekl již při úvodním projednávání. „Zatímco v roce 2005 bylo v České republice odhadem asi 280 tisíc nařízených exekucí, v roce 2011 se to šplhalo už téměř k 950 tisícům. Každý den, který tato novela nebude platit, znamená i osobní neštěstí pro stovky, možná tisíce, možná i desítku tisíc lidí,“ řekl poslanec František Laudát (TOP 09). Novela podle jeho názoru pomůže hlavně seniorům, lidem s omezenou svéprávností či sociálně slabým, kteří se dostanou do neřešitelných situací a v důsledku toho přistoupí na cokoliv.

Za potřebnou označil novelu i poslanec Vít Bárta (VV), který navrhoval zastropování sazby RPSN. „Ta by tvořila jasný tlak i na české soudy, aby byl výklad přiměřeného a nepřiměřeného úroku řešen zákonem, když si s tím česká justice prozatím neví rady,“ řekl. Navrhoval též možnost zvýšení sankcí pro společnosti, které nedodržují pravidla hry – aby živnostenský úřad nebyl jen „bezzubou institucí“, ale měl možnost dotahovat odpovědnost do konce. „Poměrně vysoké poplatky má například společnost Ferratum. Klient si půjčí 10 000 korun a poplatek za uzavření takové smlouvy činí 3300 korun, tedy bezmála třetinu této částky. To znamená, že bezprostředně po podpisu dluží dohromady 13 300 korun a od stolu odchází s pouhými 10 tisíci,“ uvedl Bárta. „U společnosti Profi Credit, když si klient půjčí 4999 korun na jeden rok, ve dvanácti splátkách nakonec zaplatí částku 10 704 korun, což bez 7 % činí 400 % RPSN,“ pokračoval. Jeho pozměňovací návrhy ale Sněmovna

neschválila.

Výhrady k vládnímu návrhu a hlavně k opozičním pozměňovacím návrhům uvedl poslanec Boris Šťastný (ODS). „Neobhajuji jakékoli lichvářství, na to přece máme příslušné zákony: zákon na ochranu spotřebitele, trestní zákoník či obchodní zákoník. Nevidím ale důvod, proč jakýmkoli dalším způsobem více regulovat smluvní vztah mezi dvěma svobodnými subjekty,“ řekl. „Viděli jste někdy smlouvu mobilního operátora? To je smlouva na desítky stránek malilinkatým písmem, kde je napsána spousta různých věcí, spousta práv, spousta povinností. Nakolik každý z nás tu věc studuje a nakolik se jí zabývá? Je naše odpovědnost si to přečíst. Jestliže zavedeme strop například na RPSN, znamená to, že příště dáme mobilním operátorům povinnost, aby když někdo nezaplatí účet, nesměl platit víc než tolik a tolik procent úrok z prodlení? Vždyť je to úsměvné,“ řekl. Závěrečného hlasování o návrhu se nezúčastnil.

Pět pozměňovacích návrhů prostřednictvím Dany Váhalové předložili sociální demokraté. „Všichni víme, co se děje v oblasti spotřebitelských úvěrů. Člověk si vezme půjčku 50 tisíc a potom ve formě různých smluvních pokut zaplatí 100 či 200 tisíc i více. Proto navrhujeme, aby smluvní pokuta byla omezena maximálně do výše 1,5násobku celkové výše úvěru. Pak by se už nemohlo stát, že si někdo vezme půjčku 20 tisíc a na smluvních pokutách zaplatí půl milionu,“ představil jeden z návrhů poslanec Jan Chvojka. Podle dalšího pozměňovacího návrhu ČSSD by byla do zákona doplněna povinnost věřitelů předkládat dozorovým orgánům údaje o nově poskytnutých spotřebitelských úvěrech. Česká národní banka by pak souhrnné informace zveřejnila sdělením ve Sbírce zákonů. „ČNB by také vyhláškou stanovila rozsah předkládaných údajů o nově poskytnutých spotřebitelských úvěrech, jejich strukturu, lhůty a způsob předkládání,“ řekl Chvojka. Sněmovna odmítla i tyto návrhy.

Pozměňovací návrh předložil také poslanec Michal Babák (VV). Navrhoval, aby věřitel musel zohledňovat dobu, na kterou se spotřebitelský úvěr poskytuje, jeho výši, příjem spotřebitele a případně též účel spotřebitelského úvěru. Cílem mělo být určit maximální možný souhrn peněžitých pokut. „Aby již nebylo možné kompenzovat si deklarovanou nízkou RPSN nesmyslně vysokými pokutami za porušování smluv,“ vysvětlil Babák. „Nechci tím omezovat trh spotřebitelských úvěrů. Chci jen omezit byznys lidí a společností, kteří bezcitně využívají zoufalosti a často tíživé situace některých klientů. Tyto stropy by nikterak neomezovaly poctivé poskytovatele ani jejich zisky,“ řekl. Navrhl také omezit možnost použít takzvaných rozhodčích řízení. Mělo se tím podle něj umožnit, aby úmyslně špatně sepsané smlouvy mohl řešit nezávislý soud.

Sněmovní rozprava k návrhu byla ve všech třech projednáváních dlouhá. Kupříkladu poslanec Václav Votava (ČSSD) hovořil o tom, že důvodem k obelhání lidí, kteří uzavřou úvěr, často bývá i neznalost základních pojmů. „Především se zhoršující se ekonomickou situací rodin je třeba více pracovat na zvýšení finanční gramotnosti. Obyvatelé by měli být finančně gramotní. Řada škol už různou formou začala své žáky a studenty o penězích učit a připravovat je tak na praktický život. Řada škol se ale bohužel nadále soustřeďuje učit se jenom pro učivo a ne pro vlastní život,“ řekl. Některé školy jsou podle jeho slov nad otázku peněz povzneseny. „Peníze podle nich přece nejsou to nejdůležitější. Ano, jsou i jiné důležité hodnoty než fetiš peněz. Ale studenti poté, co opustí školu a jsou vrženi doživota, zjistí, že o peníze jde až v první řadě,“ dodal. Zároveň vyjádřil podporu návrhu,

který zajistí spotřebitelům větší ochranu.

Podle poslankyně Dagmar Peckové (TOP 09) poslanci přijetím návrhu na finanční gramotnost, která je podle ní lékem první volby, nerezignovali, navrch ale přidali i ochranu lidí, které se finančně vzdělat nedaří. „I když zvolíme sebelepší metodiku přiměřenou dané věkové skupině nebo sociální skupině, nemůžeme si dělat iluze, že budeme stoprocentně úspěšní. Vždy nám zbude skupina občanů, které se nám prostě nepodaří finančně vzdělat. A právě pro tuto skupinu musí stát fungovat jako garant ochrany, protože jinak nám spadnou do sociální sítě a stát bude ten, kdo na tuto záchranu bude používat prostředky nás všech. Pokud bude zajištěna vymahatelnost zákona a budou fungovat kontrolní mechanismy, bude to veliký posun správným směrem,“ řekla.

Podle názoru expertů makroekonomického oddělení ČMKOS není základním problémem spotřebitelských úvěrů ani to, zda lze do 14 dnů odstoupit od smlouvy, či zda jsou tam ve všech částech smlouvy stejná písmenka. Jako vždy v podobných případech se poslanci zabývají tím nepodstatným či méně podstatným a vyhýbají se podstatě problému.

Proto – jak jinak – odmítli diskutovat o velikosti sazeb či poplatků a celkových nákladech úvěrů s tím, že je přece svoboda podnikání. A právě v tom je rozdíl české reality od ostatního světa. Sotva bychom našli ve světě zemi, kde by někdo zodpovědný – předpokládejme to u poslanců – hájil půjčování peněz za úrok 100 % a také třeba 1000 % ročně. V tom je podstata problému lichvářských spotřebitelských úvěrů.

Je dobře známa, ale nikdo ji nechce řešit, ačkoliv právě ona přivádí tisíce lidí do bídy a exekuce majetku.

testesondy123