Vláda tyto požadavky vždy odmítala s argumentem, že jedním ze základních principů zákona o důchodovém pojištění je zachování jednotné právní úpravy bez odchylek pouze pro některé skupiny pojištěnců. Proto v zákoně o důchodovém pojištění žádné rezortní, oborové či profesní nebo regionální zvýhodnění není a ministerstvo práce se drželo názoru, že ani nemá být obsaženo. Zavedení zvláštních výhod pouze pro některé činnosti spadající do rezortu jednoho ministerstva by totiž znamenalo preferenční přístup v rámci základního důchodového pojištění, což by zcela jistě vedlo k uplatňování požadavků na různá specifická řešení v oblasti základního důchodového pojištění i ze strany dalších rezortů a profesí, případně i velkých podniků, což nehodlala nikdy připustit.

Vláda opakovaně soudila, že důvody omezení výdělečné činnosti ve vyšším věku jsou dány specifikou zaměstnání a budoucí finanční důsledky (ztížený výkon práce v pozdějším věku) by zaměstnancům měli pomoci nést zaměstnavatelé třeba dostatečně vysokým příspěvkem na doplňkové penzijní spoření.

Tato cesta, kterou se ČMKOS nakonec dala v posledních dvou letech, přinese kompromis – zákon o doplňkovém penzijním spoření platný již od 1. ledna tohoto roku. Jestli se ČMKOS s vládou neshodla na úpravě v I. pilíři – ve státních důchodech, výrazný rozpor nastal u II. pilíře (odmítli jsme tzv. opt-out) a vcelku drobné výhrady měli ke změnám v jádru III. pilíře, tj. v penzijním připojištění, tak na předdůchodech se odbory – i když obtížně – přece jen domluvily.

Jedná se vlastně o peněžní příjem budoucího důchodce v podobě předčasného čerpání jím a zaměstnavatelem naspořených peněz na jeho individuálním účtu v penzijním fondu, který je možný od 1. 1. 2013. Tyto úspory lze začít čerpat formou tzv. předdůchodu, a to až 5 let před dosažením důchodového věku, ale čerpaného minimálně dva roky. Současný důchodový věk je pohyblivý (ze zákona roste u žen rychleji než u mužů), proto je třeba počítat s prodlužováním věku zahájení čerpání předdůchodu.

Jinými slovy: předdůchod není dávka ani státní sociální pomoc či podpora, ani nějaká zvláštní forma státního důchodu, ale jen a jen produkt privátních účelových penzijních úspor konkrétní osoby. Je třeba dodat, že se netýká jen skupin v náročném povolání, ale kteréhokoliv zaměstnance, který bude mít o předdůchod dlouhodobý zájem i finanční možnosti si na něj naspořit. 

Speciální úprava zákona o státních starobních důchodech nyní předpokládá, že finanční zdroje pro výplatu dávek předdůchodů se budou nejsnázeji tvořit v již existujícím penzijním připojištění. Souběžný zákon o penzijním připojištění předčasné čerpání peněz sice také umožňuje, ale jen za cenu sankce odebrání státních příspěvků (tzv. odbytným), které tvoří někdy až pětinu výsledných úspor. Zákon o předdůchodech toto ustanovení mlčky přejímá, ale má ještě mnohem tvrdší omezení – požadavek minimální výše celkových úspor.

Zákon stanoví, že celkové úspory účastníka – zájemce o předdůchod – musí být tak vysoké, aby každá jednotlivá měsíční dávka předdůchodu dosáhla alespoň 30 procent celorepublikové průměrné mzdy a výplata splátek přitom musí být sjednána jako neklesající.

V číslech: pokud bereme průměrnou mzdu asi 24 tisíc Kč, pak jde o cca 8 tisíc měsíční dávky předdůchodu (zhruba částka životního minima či minimální mzdy). Pokud by ji účastník čerpal 5 let, musí mít na účtu 8 tisíc krát 12 měsíců, tj. cca 96 tisíc Kč krát 5 let = 480 tisíc korun. Při kratší době předčasného důchodu – třeba 2 roky – je to méně, cca 200 tisíc.

Osob, které by si mohly již od ledna o předdůchod požádat, není ani 200. Pochybuji, že to jsou bývalí valcíři nebo zaměstnanci rizikových provozů.

Není tedy důvod nad tímto zákonem zrovna dvakrát jásat, ale je to alespoň první důležitý krok.

Tvorba úspor aneb jak se dostat až na půl milionu

Na předdůchod si musí člověk naspořit sám; výhodu má ten, kdo již má nějaké peníze na účtu u některého penzijní fondu a teď si je převede na zvláštní předdůchodový účet. Může tam dát navíc i jednorázově libovolně vysokou částku, aby dosáhl na limit (ale připraví se o státní podporu, jakou by jinak měl při pravidelných měsíčních platbách se stejnou celkovou sumou). Nicméně v případě nutnosti jde o schůdnou cestu jak se dostat k zahájení výplat předdůchodu.

Teoreticky za 18 let placení příspěvku (za celou dobu trvání penzijního připojištění startujícího v roce 1994) ve výši cca 1800 korun měsíčně při cca 3% zhodnocení a připisování státního příspěvku by to bylo možné. Klíčový pro tvorbu dostatečně vysokých úspor je ale trvalý finanční příspěvek zaměstnavatele – ovšem ten je dobrovolný. Záleží na personální politice firmy a také na odborech, co se jim podaří prosadit do kolektivní smlouvy. V každém případě jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel získají nemalé daňové úlevy podle výše příspěvku.

Stát na penzijní připojištění dává nyní již 6 až 8 mld. Kč ročně – je to nejdotovanější produkt na finančním trhu. Proto se doporučuje propočítat variantu zvýšení platu na výplatní pásce (na ruku) oproti zavedení/zvýšení příspěvku na penzijní připojištění (i příspěvku zaměstnavatelů) a čerpat daňové úlevy.

V případě že zaměstnanec se zájmem o dávku předdůchodu ještě nemá splněnou nějakou podmínku pro výplatu jednorázového vyrovnání z penzijního připojištění (obvykle 60 měsíců spořicí doby a 60 let věku, resp. u nejnovějších smluv pohyblivý věk), není možné z účtu penzijního připojištění převést všechny peníze (tj. platby účastníka plus příspěvek zaměstnavatele plus státní příspěvky plus výnosy) na účet předdůchodu. Došlo by tak k převodu celkové částky minus státní příspěvky, což by byla ztráta v řádu desítek tisíc korun. A přijít o takto vysokou státní podporu by byla škoda.

Dávka předdůchodu bude vyplácena měsíčně bez možnosti výplatu přerušit nebo pozastavit. Pokud se v průběhu čerpání člověk vrátí do práce a získá pracovní příjem, předdůchod se mu vyplácí dál (je možné ho opět dávat stranou).

Vysvětlení podmínek čerpání předdůchodu podávají pracovníci penzijních společností, u kterých má klient uzavřenou smlouvu o penzijním připojištění (či o doplňkovém penzijním spoření).

I když zákon platí od 1. ledna 2013, lze očekávat, že jeho reálné využívání občany bude záležitostí až budoucnosti.

Období výplaty peněz ze třetího soukromého pilíře (předdůchodu) bude pro účely stanovení osobního vyměřovacího základu v systému důchodového pojištění považováno za tzv. vyloučenou dobu, a to až do dne dosažení důchodového věku. Pobírání těchto dávek proto nebude mít negativní dopad na výši důchodových nároků z průběžného prvního (státního) pilíře důchodového systému.

Příjemci předdůchodu, kteří budou zároveň výdělečně činní, budou mít možnost volby mezi hodnocením doby pobírání předdůchodu jako vyloučené doby nebo hodnocením vyměřovacích základů z výdělečné činnosti. ČSSZ bude pobírání předdůchodů zohledňovat při výpočtu starobního důchodu.

Po dobu čerpání předdůchodu budou jeho příjemci pro účely zdravotního pojištění státními pojištěnci. Tato doba bude pro účely výpočtu starobního důchodu ze základního důchodového pojištění tzv. vyloučenou dobou, tzn. že nesníží měsíční průměr příjmů pro výpočet tohoto důchodu, ale nebude hodnocena jako doba pojištění ani jako náhradní doba pojištění. Pokud příjemce nebude vykonávat výdělečnou činnost, která by založila účast na důchodovém pojištění, není povinen platit pojistné na důchodové pojištění.

Předdůchody pomohou také s veřejným zdravotním pojištěním těchto lidí. Jinými slovy, člověk při dosažení důchodového věku nebude mít za dobu výplaty předdůchodu (na rozdíl od důchodu předčasného) krácen řádný státní důchod, přestože neodváděl žádné pojistné. V období pobírání předdůchodu bude také jeho příjemce považován za státního pojištěnce a stát za něj bude během výplaty platit zdravotní pojištění.

Aby občan získal výhody ve zdravotním a sociálním pojištění, musí být dále výplata rozvržena tak, aby neskončila dříve, než příjemce dosáhne věku o 3 roky nižšího, než je věk potřebný pro vznik nároku na starobní důchod.

 

testesondy123