Je to jeden ze základních předpokladů úspěšnosti celé vládní politiky. Naše vláda vede od začátku fungování se sociálními partnery intenzivní, otevřený a poctivý dialog, na který dávám jako předseda vlády a sociální demokrat velký důraz. Jsem přesvědčen, že tripartita je důležitým konzultativním orgánem, díky kterému se daří nejen zlepšovat jednotlivé vládní návrhy a opatření, ale také pro ně získávat širší podporu a udržovat potřebný sociální smír a klid ve společnosti.
Celostátní tripartita se za naší vlády schází každý měsíc. Letos v červnu zasednou historicky podruhé na společném jednání tripartity ze všech krajů České republiky. Vůbec poprvé pak připravujeme na letošní podzim setkání zástupců sociálních partnerů z České a Slovenské republiky. Vláda se letos také vydá na dvě výjezdní zasedání, to první bude v Moravskoslezském kraji, druhé pak v Ústeckém kraji. Počítám
s tím, že na obě jednání budou k dialogu přizváni zástupci tamních krajských tripartit.
Jeden z ministrů bývalé vlády mi po odchodu odborářů z jednání tripartity kvůli urážkám řekl, že odbory a podnikatelé využívají tripartitu k lobbingu za své zájmy a podle toho se k nim vláda musí chovat. Že tripartita je hřiště, kde hlavním rozhodčím je vláda. Co soudíte o tomto úhlu pohledu?
Tripartita je důležitým a vlastně unikátním prostorem pro hledání a nacházení konsenzu mezi jednotlivými partnery, kteří by se měli v rámci společné diskuse respektovat. Společným cílem nás všech by měl být úspěch naší země a také snaha najít co možná nejlepší řešení pro naše občany. Jsem rád, že společná zasedání jsou vedena korektně a maximálně věcně. Jednání tripartity by nemělo sloužit pro prosazování individuálních zájmů kohokoli.
Myslíte si, že by poslanci při schvalování zákonů měli přihlížet ke stanovisku tripartity? Zejména jde-li například o problematiku zaměstnanecko-zaměstnavatelskou a obě strany se na řešení shodly?
Shoda v tripartitě nad legislativními normami, které jsou posílány z vlády do Poslanecké sněmovny, je pro poslankyně a poslance, ale i senátorky a senátory nepochybně velmi důležitá garance kvality, sociální únosnosti a prospěšnosti těchto opatření. Zároveň platí, že k parlamentní práci patří vést nad přijímanými zákony svobodnou diskusi. V Parlamentu jsou zastoupeny různé politické strany, mohu mluvit za sociální demokracii a u nás platí, že podpora tripartity je důležitým argumentem pro podporu jednotlivých legislativních návrhů.
Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR
Klíč k prosazování stabilního a předvídatelného prostředí pro konkurenceschopnost podniků
Jste dlouholetým vedoucím delegace Svazu průmyslu na tripartitních jednáních. Jsou pro vás jako člověka z byznysu tato jednání důležitá a užitečná?
Správně uvádíte, že delegaci zaměstnavatelů vedu v tripartitě již hodně dlouho, mám dvě desetiletí zkušeností, a to znamená, že úlohu tripartity beru vážně. Musím ocenit přístup této vlády k tripartitě, k tomu patří i společná snaha zefektivnit průběh jednání a zajistit kontrolu dohodnutých usnesení. Vláda například drží dohodu, že pokud nejsou kvalitně připraveny materiály nebo není přítomen ministr, bod jednání se odkládá. Současný dialog nám umožňuje, že se nám daří na stůl klást pro byznys klíčová témata, vzpomenu průběžnou kontrolu čerpání evropských fondů, energetickou politiku, výzkum, vývoj a inovace, podporu technického vzdělávání, otázku právního prostředí a řadu dalších, ovšem řada problémů je chronických a řešení nemohou být jednorázová.
Tripartitu vnímáme jako zásadní nástroj prosazování stabilního a předvídatelného prostředí pro konkurenceschopnost podniků - nezapomeňme, že ony vytvářejí pracovní příležitosti. Očekáváme, že i ostatní sociální partneři k tomu budou přistupovat stejně zodpovědně, byť ne ve všem se shodneme.
Výsledky naší tripartity jsou sledovány i Evropou. Národní program reforem, který již pátým rokem posílá ČR do Bruselu, je výsledkem společného, tedy i tripartitního úsilí. A to, že v polovině května adresovala Evropská komise České republice jen čtyři specifická doporučení, je, troufám si říci, určitým odrazem práce tripartity.
Evropská komise chce sociální dialog oživit a dokonce výrazně podpořit z evropských zdrojů a vyzývá vlády členských zemí EU, aby tak učinily na národní úrovni. Jean-Claude Juncker, předseda Evropské Komise, v březnu 2015 na Konferenci na vysoké úrovni o sociálním dialogu zdůraznil, že potřebujeme, aby Evropa dosáhla sociální rating „triple A“. Co o tom soudíte?
Máte pravdu, na konferenci 5. března za účasti nejvyšších šéfů Evropských institucí byl vyhlášen tzv. Nový start pro evropský sociální dialog. Lze si pod tím představit jakousi modernizaci sociálního dialogu na takříkajíc nový formát práce Evropské komise. Už jen skutečnost, že EU má svého komisaře pro euro a sociální dialog, kterým je Valdis Dombrovskis, svědčí o zvýšení role evropských sociálních partnerů v nové Junckerově agendě pro Evropu. Co je podstatné: evropští sociální partneři vyhlásili na jarním Tripartitním sociálním summitu takzvané Partnerství pro reformy, které se odrazí v jejich novém společném pracovním programu 2015-2020. Obě naše organizace, tedy Svaz průmyslu a dopravy ČR a ČMKOS, mají své zástupce v Evropském sociálním dialogu, což je dobře z toho důvodu, že evropský a národní sociální dialog se svým způsobem může propojovat. Ale i na této úrovni je podstatné, aby dialog byl postaven na vzájemné důvěře a veden mezi sociálními partnery a Komisí i mezi sociálními partnery navzájem.
Josef Středula, předseda ČMKOS
Tripartita jako klíč co nejvíce přiblížit politikům a podnikatelům problémy a starosti zaměstnaných lidí
Po zkušenostech z minulých let, kdy bývalé pravicové vlády považovaly tripartitu za, jemně řečeno, nutné zlo, si nyní musíte připadat jako ve snu...
Budu-li chválit současnou vládu za to, jak komunikuje s odbory a zaměstnavateli, vůbec to neznamená, že nyní jsou tripartitní jednání selankou plnou úsměvů, plácání se po ramenou a vzájemného přikyvování. Chválím ji za velmi korektní vnímání, zájem věci porozumět, hledat co nejširší konsenzus a respektovat, když se odborová strana shodne se zaměstnavateli. Když se neshodneme, jako nyní například v otázce navyšování minimální mzdy, vláda se snaží dát na misku vah všechna analytická pro a proti.
Měl jsem možnost ještě jako předseda OS KOVO být součástí tripartitní delegace ČMKOS, když byl šéfem centrály Milan Štěch a poté Jaroslav Zavadil. Často nám nezbývalo nic jiného, než se po urážkách zvednout a doslova opustit jednací místnost. Jednání byla často formální, nebyl to dialog, ale vládní monolog, kdy jsme byli postaveni před hotovou věc s tím, abychom ji jen vzali na vědomí. Obdivoval jsem trpělivost mých předchůdců v situacích, kdy vládní strana přiznala, že naše návrhy jsou věcné, racionální a prospěšné, ale měli jsme smůlu - bylo nám totiž řečeno, že pro ně bohužel není politická vůle. Ta formulace mi ještě dnes zní v uších.
Jste členem výkonného výboru Evropské odborové konfederace, která je důležitým sociálním partnerem Evropské komise. Myslíte si, že i vliv EOK byl inspirativní pro Jeana-Claudea Junckera, nového předsedu Evropské komise, který, ač pravicový politik, sází na sociální dialog?
Rozhodně vliv EOK sehrál svoji roli. Jeana-Claude Juncker se ukazuje jako pragmatický politik. Uvědomuje si, že za téměř veškerými problémy stojí nedostatečná komunikace a na sociálním dialogu nevidí nic levicového, ale spatřuje v něm potřebu co nejširší komunikace. On doslova prohlásil, že osobně bude usilovat o jednotu evropské monetární a hospodářské unie a sociálního dialogu. Ty věci musí jít podle něho pospolu, slíbil, že Evropská komise sociální dialog výrazně podpoří z evropských zdrojů, a dokonce vyzval vlády členských zemí EU, aby tak na národní úrovni učinily obdobně.