Relativně nové nastavení posuzování nároku na příspěvek na péči, na který mají nárok osoby závislé na pomoci jiných lidí, způsobuje problémy. Mnozí nemocní lidé včetně dětí totiž dostávají mnohem nižší finanční příspěvek než dříve, přitom mnohdy potřebují 24hodinovou pomoc. Na tyto potíže v rámci senátního semináře upozornila ředitelka Nadačního fondu Mi Mundo Perchta Kazi Pátá. Seminář věnovaný právům dětí s postižením či jiným znevýhodněním uspořádala česká sekce Sdružení zastánců dětských práv (DCI), záštitu nad ním převzal místopředseda Senátu Zdeněk Škromach (ČSSD).
Stát se chová jako macecha
Posuzování nároku na příspěvek na péči určuje zákon o sociálních službách, jehož novela měnící pravidla vstoupila v účinnost začátkem loňského roku. Prosadil ji bývalý ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09). Zatímco dříve byl nárok posuzován na základě 36 kritérií, nyní při posuzování zůstalo jen deset základních životních potřeb: mobilita, orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena, výkon fyziologické potřeby, péče o zdraví, osobní aktivity a péče o domácnost.
„V praxi se ukazuje, že novela bohužel neumožňuje objektivní způsob posouzení nároku na příspěvek na péči. Stovky příjemců se propadly do nižších kategorií a přišly i o třetinu příspěvku, aniž by se změnila jejich situace. Některým byl příspěvek odebrán úplně,“ uvedla Pátá. „Kopírujeme jiné státy, tam ale existuje ještě rozčlenění oněch deseti kritérií. U nás to prostě nefunguje stejně jako v Anglii, Holandsku nebo Německu,“ řekla. Výše příspěvku na péči je stupňována podle závislosti, kategorie jsou čtyři – lehká, středně těžká, těžká a úplná. Děti mají nárok na příspěvek ve výši tří, šesti, devíti nebo dvanácti tisíc. Dospělí ve výši osmi set korun, čtyř tisíc, osmi tisíc a dvanácti tisíc. „Děti potřebují každodenní pomoc,“ uvedla Pátá, která má vlastní zkušenost, neboť je matkou dítěte s autismem. Novela zákona podle ní neumožňuje objektivní způsob posouzení nároku na příspěvek o péči.
Pátá upozornila také na to, že není ojedinělé, že otcové opouštějí rodinu právě kvůli dítěti s postižením. Matka pak zůstává s dítětem sama. „Musí vynaložit celodenní péči, nemá možnost zaměstnání. Taková žena bere jen příspěvek na bydlení, na péči a jen občas výživné,“ řekla. „Jinde se k nim stát chová jako matka, u nás jako macecha,“ dodala.
Senátor slíbil nápravu
Účastníci semináře přijali v závěru petici, kde specifikovali požadavky, kupříkladu aby bylo státem preferováno detailnější posouzení zdravotního stavu dítěte a celková situace rodiny zohledněna jinými sociálními dávkami. Přítomní také požadují změnit metodiku posudkových lékařů tak, aby lépe odrážela postižení dítěte. Co se týče příspěvku na péči, žádají o zefektivnění systému tak, aby se dávky k potřebným dostaly snadněji a rychleji. K petici se uskutečnilo veřejné slyšení v Senátu, kde předseda senátního školského výboru Marcel Chládek (ČSSD) slíbil, že připraví novelu, která by záležitost řešila. Veřejné slyšení se uskuteční i ve Sněmovně.
„Zástupci ministerstva práce a sociálních věcí vždy říkali, že při stanovení deseti kritérií vycházejí z evropských zdravotních standardů. Nejsem lékař, takže to nedovedu posoudit. Stížnosti, které ke mně přicházejí, jsou ale velké. Třeba úroveň ortopedických pomůcek u nás není taková jako v zemích, odkud jsme standardy převzali. Navíc při posuzování se více bere v potaz zdravotní hledisko a méně hledisko sociální. To ale vytváří problémy. Pokud je situace v domácnosti neutěšená, má to vliv i na zdravotní stav. Sociální hledisko budeme muset v budoucnu zase nějakým způsobem zohlednit,“ uvedl místopředseda sněmovního výboru pro sociální politiku Miroslav Opálka (KSČM).
Odezvu na změny v zákoně zatím neměla poslankyně Jaroslava Wenigerová (ODS). „Prozatím ke mně žádná reakce, pokud byla, nedoputovala. Spolupracuji úzce s ostravským sdružením pro rodinu a sociální práci, které mi svými podněty pomáhá při práci ve sněmovní komisi pro rodinu,“ uvedla. Pokud se o potížích z praxe dozví, ve své poslanecké práci je podle svých slov zohlední.
Lidé s postižením přicházejí o průkazy ZTP a ZTP/P
Dalším problémem, který se projevil v praxi, je skutečnost, že stát začal hromadně odebírat průkazy ZTP a ZTP/P lidem s těžkým postižením včetně dětí. Díky průkazům přitom jejich držitelé mohou cestovat zdarma v městských hromadných prostředcích, mají nárok na 75% slevu jízdného ve všech ostatních veřejných prostředcích, mohou využívat vyhrazených parkovacích míst před nemocnicemi, veřejnými budovami, obchodními centry a mají zřízeno parkovací místo před místem bydliště.
Průkazy ZTP a ZTP/P jsou při posudkových kontrolách odebírány těm, kteří ujdou dvě stě metrů nebo cestu do patra a zpět. Odnětím průkazů je ohroženo kolem 150 tisíc lidí z celkového počtu 274 tisíc. K novému lékařskému posudku musí každý přijít do konce roku 2015. Nepříjemnosti způsobily i Drábkovy změny v přiznávání příspěvků na zvláštní pomůcku pro lidi s amputací nohy nad kolenem, kteří ztrácejí kupříkladu nárok na motorové vozidlo.
Poslankyně Věcí veřejných Kateřina Klasnová a Jana Drastichová proto (spolu s dalšími kolegy) předložily novely zákonů o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, o sociálních službách a o zaměstnanosti, kterými se Sněmovna bude zabývat. Zákonodárkyně upozorňují na to, že ačkoli lidé včetně dětí (kupříkladu po onkologických zákrocích, v důsledku kterých jim je končetina amputovaná nad kolenem) ujdou požadované metry, výhody vyplývající z průkazu ZTP potřebují. Průkaz TP, který jim zbude, totiž slouží jen jako oprávnění k tomu, aby je spolucestující pustili sednout v prostředcích veřejné hromadné dopravy. A lidé se novými posudky zázračně neuzdraví.
„Pokud o tyto úlevy lidé přicházejí, nebudou moci dojíždět do zaměstnání a děti do školy. Jakákoli úspora ze sociální reformy, o které hovořil ministr Drábek, je tak zcela lichá, protože lidé se ocitnou v nouzi a budou možná závislí na dávkách od státu,“ uvedla Klasnová. „Navrhujeme také změnit přiznávání příspěvku na zvláštní pomůcku, a to ve prospěch osob s amputací v koleni a výše,“ uvedla Drastichová.
V současné době mnozí lidé s průkazy ZTP a ZTP/P nežádají příspěvek na péči. To se může do budoucna změnit: mnozí totiž ztrácejí i nárok na příspěvek na benzín (nyní příspěvek na mobilitu), který jim pomáhal při úhradě nákladů za používání motorového vozidla. V ohrožení jsou především držitelé průkazu po dětské i klasické obrně, po onkologické léčbě, s roztroušenou sklerózou, lidé se staršími umělými kyčlemi nebo s těžkým mentálním postižením.
Vláda změnu nechtěla, prosazovala proklientský přístup.
Klasnová v této záležitosti interpelovala ministryni práce a sociálních věcí Ludmilu Müllerovou (TOP 09), která uvedla, že i jí přicházejí příběhy lidí a dětí, kterých se změny dotkly. „O to bolestnější je to u malých dětí. Věřím, že se k tomu vrátíme i v souladu s tímto zákonem,“ řekla mimo jiné. Cílem ministerstva byla podle ní i revize a modernizace nastavení pomoci. Podle Klasnové, ministerstvo situaci vyřešilo nešťastným způsobem. „Mrzí mě, že jsem tehdy ještě coby koaliční poslankyně naběhla panu Drábkovi a věřila jeho slovům,“ dodala.
Vláda vydala k návrhům novel negativní stanovisko. Šéf Legislativní rady vlády Petr Mlsna to odůvodnil tím, že kabinet nechce návrat před první fázi sociální reformy. Přijetí návrhu zákona by podle něj „zbouralo proklientský přístup k osobám se zdravotním postižením“. „Návrh znamená ve svých důsledcích obnovení paušálního přístupu k nárokům založeným zpravidla diagnózou, bez ohledu na skutečnou potřebu vyplývající z funkčních dopadů dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu,“ uvádí vláda mimo jiné v zamítavém stanovisku.
Poslankyně VV podle svých slov jednaly nejen s opozicí, ale i s jednotlivými koaličními poslanci. Věří, že návrh na změny má ve Sněmovně šanci na úspěch. Drastichová představila petici, která změny požaduje, sběr podpisů začal loni v srpnu, k požadavkům se lze stále přihlásit. „Fyzicky petici podepsalo již více než deset tisíc lidí,“ konstatovala.
K iniciátorkám petice patří i Irena Schönweitzová, která je matkou dívky s amputovanou nohou po onkologické léčbě a s úřady bojuje o každou výhodu pro dcerku, protože podle nového znění zákona se jedná o osobu bez vážné vady nosného ústrojí, jen s lehkým stupněm závislosti. Její stav je přitom stále stejný, novým posudkem se nijak nezlepšil.