Čistý zisk skupiny ČSOB za tři čtvrtletí loňského roku stoupl meziročně o 13 procent na 13,5 miliardy korun. Zisk rostl hlavně díky silné výkonnosti finančních trhů, vyšším příjmům z poplatků u investičních produktů, platebních karet, úvěrů a zahraničních plateb, ale také v důsledku jednorázového zisku z vypořádání dřívějšího soudního sporu v prvním čtvrtletí roku 2017.
Přes skvělé hospodářské výsledky management odmítá, aby se na nich odpovídajícím způsobem podíleli i zaměstnanci. Vázne sociální dialog, firemní kultura je v posledních letech na úbytě. Odborům se nedaří uzavřít novou kolektivní smlouvu. Požadují v ní navýšení mezd nízkopříjmovým zaměstnancům banky o 15 %. Zaměstnavatel však stejně jako v minulých letech nabízí pouhá tři procenta se slovy, že „přes to nejede vlak“. Odbory se budou muset poprvé v historii obrátit na zprostředkovatele. O tom všem si Sondy povídaly s předsedkyní základní organizace Moderní odbory v ČSOB Ladou Spielbergerovou a předsedou Odborového svazu pracovníků peněžnictví a pojišťovnictví Františkem Hupkou.
„V ČSOB se nám podařilo postupem posledních 10 let sloučit asi 30 mimopražských odborových organizací do jedné velké organizace, která dnes má přes tisíc členů a nese název Moderní odbory v ČSOB. Centralizace nám umožňuje, abychom podobně jako zaměstnavatel mohli efektivně vystupovat vůči zaměstnancům i zaměstnavateli. To nám umožňuje měnit strategii a kapacity lidí směřovat do činností, které jsou důležité pro odbory, to znamená kolektivní vyjednávání, komunikace se zaměstnanci a zaměstnavatelem, projednávání různých organizačních a jiných změn, ale i marketing a tak dále,“ vysvětluje předsedkyně Moderních odborů.
Firemní plány jsou nesplnitelné, lidé odcházejí
V ČSOB má odpracováno již více než dvacet let na pozicích klientského pracovníka, úvěrového specialisty i osobního bankéře. Po vstupu belgické KBC do ČSOB se nastavení vnitřních procesů banky velmi změnilo. „Tlak na pracovní výkon roste neuvěřitelným způsobem, v posledních třech letech odcházejí kvalitní seniorní zaměstnanci. Firemní plány jsou mnohdy nesplnitelné, obchodníci na call centrech a v pobočkách přicházejí o bonusy, a to je pro lidi demotivační. V posledních letech často řeším dobrovolné odchody lidí. Fluktuace v bankovnictví je veliká. Od roku 2015 odešlo z ČSOB dobrovolně přes 2500 lidí z celkového počtu 7200 zaměstnanců. Za tři roky se včetně nedobrovolných odchodů v ČSOB obměnila téměř polovina zaměstnanců,“ upozorňuje na neudržitelný stav v bance předsedkyně.
Odbory prosadily a sanují programy pro zaměstnance
Odbory na tento nebezpečný trend minimálně pět let upozorňují a dávají zaměstnavateli konkrétní návrhy opatření, jak neblahou situaci zmírnit a motivovat pracovníky k tomu, aby zůstali. Mimo jiné navrhly a prosadily programy pro zaměstnance. Poskytují psychologickou podporu a odstartovaly program Sabbatical, který umožňuje totálně přetíženým zaměstnancům, jako prevenci před vyhořením, vyčerpat až čtyři týdny placeného volna za 11 tisíc korun hrubého. „Program se začal diskutovat již před třemi lety z naší iniciativy, v roce 2017 se zahájil pilot a měl a má u zaměstnanců velký ohlas, přesto se odborům nedaří přesvědčit management banky, aby změnil svůj přístup k lidem,“ říká Lada Spielbergerová a dodává: „V posledním roce se nám podařilo rozjet také pilot projektu psychologická podpora zaměstnanců na pobočkách, darování vyřazené techniky a program pro zaměstnance 55+. Připravujeme také projekt firemního ombudsmana a akutní psychologickou podporu. Tyto projekty však odbory musí stále hradit pouze z rezerv zaměstnaneckého fondu, nikoliv z prostředků zaměstnavatele.“
Belgická matka šetří na zaměstnancích
„Bankovnictví a pojišťovnictví je nejlépe placeným sektorem, průměrné mzdy se zde pohybují údajně kolem 55 tisíc korun. Velká část pracovníků call center, pobočkové sítě a dalších zpracovatelských oddělení však dostávají průměrnou hrubou mzdu pouze 17 až 25 tisíc korun. Těmto zaměstnancům mzdy dlouhodobě nerostly. Jsou proto velice nespokojení, nedocenění, přetížení a odcházejí do jiných sektorů nebo do státní správy, kde není tak obrovský tlak na výkon,“ vysvětluje předsedkyně.
Na nápravu této situace jsou potřeba peníze. Ten, kdo drží finance, je podle Spielbergerové belgická matka, která vyvíjí tlak na ČSOB, aby snižovala náklady a zároveň zvyšovala zisky. Většina zisků a vydělaných prostředků v řádu miliard korun se odvádí matce do Belgie. „Rozdělení zisků je v Česku a v zemích střední a východní Evropy jiné než v zemích mateřských bank, kde až dvě třetiny jdou na zaměstnance, kdežto u nás je to přibližně pouhá třetina,“ stěžuje si předsedkyně.
Zaměstnavatel zmrazil kolektivní vyjednávání
Platnost kolektivní smlouvy v ČSOB skončila v prosinci a vyjednávání o nové smlouvě zaměstnavatel zmrazil. Proto se odbory rozhodly obrátit podle zákona o kolektivním vyjednávání na zprostředkovatele. „Generální ředitel ČSOB John Hollows nám zdůrazňuje, že za firemní kulturu a strategii v ČSOB zodpovídá on. Není ale pro něj dobrou vizitkou, že po třech měsících vyjednávání, kdy odbory požadují růst mezd nízkopříjmových zaměstnanců o 15 procent, zaměstnavatel navrhuje v průměru pouhá tři procenta.“
Moderní odbory odmítají takový přístup managementu k sociálnímu dialogu tolerovat a připravily originální protestní akci. „Byla to vtipná a kreativní akce, jak umožnit zaměstnancům vyjádřit bezpečně a s nadsázkou svůj názor na situaci v bance a dát tak vzkaz nejvyššímu vedení. Připravili jsme leták v podobě otevřeného trezoru, na kterém je umístěn symbol nejvyššího vedení, a ten jsme rozdali všem zaměstnancům. Do prázdného trezoru mohli napsat vzkazy vedení a generálnímu řediteli a vyjádřit se například k úrovni firemní kultury, zlepšení některých benefitů a nárůstu mezd. Během prvního dne zareagovalo kolem 500 lidí. Jejich vzkazy jsem předala generálnímu řediteli, další stále přicházejí. Lidem se nelíbí nízké mzdy v bohaté bance a stěžují si, že jsme levnou pracovní silou západní Evropy. A to navzdory tomu, že naši zaměstnanci mají stejnou, mnohdy i vyšší efektivitu práce, a přesto dostávají poloviční nebo i nižší mzdy. Tyto názory doručíme i do mateřské firmy v Belgii,“ slibuje Spielbergerová.
Zaměstnanci podporují stávkovou pohotovost, mnozí by šli do stávky
Pracovní prostředí a problémy lidí v ČSOB se podobají problémům, které mají zaměstnanci v ostatních bankách se zahraniční matkou. Není divu, že odborový svaz už 16 měsíců vede marné vyjednávání se Svazem bank a pojišťoven o nové rámcové smlouvě. To byl důvod, proč odborový svaz vyhlásil stávkovou pohotovost a připravil řadu protestních akci, které ale neohrozí chod poboček. Cílem je seznámit veřejnost s neutěšenou situací zaměstnanců tuzemských bank. „V prosinci skupina odborářů vybavená letáky a náramky s motivem kampaně ČMKOS Konec levné práce obešla pobočky bank a pojišťoven ve třech pražských lokalitách a předala zaměstnancům a klientům letáky informující o důvodech stávkové pohotovosti. Drtivá většina oslovených zaměstnanců tuto aktivitu přivítala,“ informuje předseda odborového svazu František Hupka. „Klientům jsme vysvětlovali, že mnozí zaměstnanci v bankách nepracují za průměrnou mzdu 55 tisíc korun, ale pouze za 15 nebo 20 tisíc. Klienti, nespokojení s tím, že ve velké pobočce fungují z deseti přepážek pouze tři, byli překvapeni. Obrovská fluktuace, to je realita dnešního bankovnictví,“ popisuje Hupka.
Moderní odbory jako služba lidem
S Ladou Spielbergerovou, s níž mimochodem předtím pracoval a vedl odbory v ČSOB, se Hupka shoduje v tom, že dnešní situace vyžaduje, aby odbory například místo organizování zájezdů poskytovaly členům a zaměstnancům služby a podporu. „A proč jsme si dali název Moderní odbory? Chceme se přiblížit západoevropským odborům, pro které jsou prioritou hlavně pracovní a mzdové podmínky, motivace zaměstnanců. Proto jednáme s managementem ČSOB například o nastavení motivačních systémů. Mnohé organizace se zaměřují především na kolektivní vyjednávání, benefity a valorizaci, a to je problém. Když vám v peněžnictví navýší mzdu o inflaci, tedy o dvě až tři procenta, ale na bonusech vám seberou 10 až 30 procent za nesplnění nereálného cíle, tak je to velice demotivační a vede to k nezdravé fluktuaci, na kterou onemocnělo české peněžnictví,“ uzavírá naše setkání Lada Spielbergerová.

 

 

Kolegové Lada Spielbergerová a František Hupka úzce spolupracují na řešení problémů v peněžnictví a pojišťovnictví.

Odborový trezor zaměstnaneckých nářků.