• Zveřejněno: 11.03.2019
  • Autor: Evžen Staněk
 
Z iniciativy odborových konfederací zemí Visegrádské skupiny (Maďarsko, Polsko, Slovensko a Česko) se 13. a 14. února uskutečnila zvláštní mise Pan-European trade union council na Ukrajinu. „Měli jsme vážné informace o situaci zaměstnanců v této zemi,“ řekl nám Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů, který se mise zúčastnil. „Některá zjištění jsou velmi vážná, u nás se ani příliš neví, jaké je skutečné postavení ukrajinských zaměstnanců,“ dodal.
 
Která z těchto zjištění považujete za nejzávažnější?
 
Při srovnání mezd s ostatními zeměmi Evropy je zřejmé, jak nesmírně vážná situace je. Pokud jde o průměrnou čistou mzdu, dosahuje 190 eur. Což je ve srovnání s přibližně 870 eur v ČR skutečně velmi málo. Velký rozdíl je i mezi výdělky uvnitř země. V Kyjevě je průměr 10 000 hřiven (přibližně 8000 korun – pozn. red.), v dalších částech země pouze 2000 až 5000 hřiven. Pokud zmíníme minimální mzdu za rok 2018, v České republice to bylo asi 2,80 eura, zatímco na Ukrajině 0,74 eura. Srovnáme-li s Německem, kde je minimální mzda pro rok 2019 přes 9 eur na hodinu, rozdíl vynikne ještě více. Je zde navíc obrovitá míra korupce, šedá ekonomika tvoří 25 až 35 procent hospodářství.
 
Neutěšené poměry nutí Ukrajince pracovat v zahraničí. Jaká je nyní situace s odlivem pracovní síly ze země?
 
Ukrajina má kolem 44 milionů obyvatel a přibližně čtvrtina ekonomicky aktivních občanů pracuje v zahraničí, zhruba polovina v Rusku a zbytek v zemích EU. V ČR nyní pracuje na 550 000 cizinců a největší počet je právě z Ukrajiny, druhý největší ze Slovenska. Mám na mysli pouze ty, kteří zde nemají trvalé bydliště.
 

Celý rozhovor naleznete v magazínu Sondy Revue č. 3/2019. 

Pro časopis Sondy Revue klikněte na ikonku níže: Logo Sondy