Předseda je ročník 1953 a s Minervou je spojen příslovečnou pupeční šňůrou. Vyučil se zde frézařem a po absolvování dálkového studia zde pracoval v různých technicko-hospo-dářských funkcích. V odborech je od roku 1968, před zvolením předsedou odborové organizace působil ve funkci hlavního mistra a měl na starosti obrábění a lakování litinových odlitků.
„Koncem devadesátých let mě zaměstnanci zvolili jako svého zástupce do dozorčí rady podniku,“ doplňuje Jiří Bartoš své curiculum vitae. „Když potom odcházel do důchodu stávající dlouholetý předseda, cítil jsem určitou morální povinnost hájit naše společné zájmy a měl jsem i chuť pustit se do vrcholové práce v odborech. Proto jsem v roce 2003 kandidoval na funkci předsedy naší základní organizace a byl jsem zvolen.“
V Česku není mnoho podniků či firem, kde by byla 80procentní odborová organizovanost, tak jak je tomu v Minervě Boskovice, kde v současnosti pracuje 670 zaměstnanců. Stará dobrá značka, která spatřila světlo světa již v roce 1871, patří i dnes k vyhledávaným výrobkům, byť nyní vyrábí převážně šicí stroje na kůži a sedačky i potahy do automobilů. V současné době produkuje na 140 druhů šicích strojů, včetně podtříd.
Není kouře bez ohně
„Naše odborová organizace měla po roce 1989 dvojnásobné štěstí. Zaprvé v jejím čele stál silný předseda, který dokázal společně se svými kolegy udržet celistvost organizace i v bouřlivém porevolučním období a zachovat vysokou míru organizovanosti. Zadruhé v podniku bylo tradičně vybudováno poměrně silné sociální klima a dobrá firemní kultura. To významně ovlivňovalo i nově příchozí management a nakonec i chování německého vlastníka, který Minervu ovládl ve druhé polovině devadesátých let.“
Na těchto základech stojí i dnešní ZO OS KOVO s Jiřím Bartošem v čele. „V nedávné minulosti byla odborová organizovanost i vyšší, ale v krizi 2008–2009 došlo k velkému zakolísání stavu zaměstnanců. Bylo propuštěno asi 360 zaměstnanců, po odeznění krize se jich zhruba stovka opět vrátila, avšak již do pracovních poměrů na dobu určitou. K nim přibylo ještě asi 100 nových pracovníků a samozřejmě i oni dostali pracovní smlouvy na dobu určitou, což znamená, že se necítí v zaměstnání jistí, žijí pod neustálým stresem z dalšího neobnovení smlouvy a ze ztráty zaměstnání. Nemají proto příliš chuti se zapojit do odborů. Přesto je z čísel zřejmé, že na devět desítek se jich do naší odborové organizace vrátilo.“
Kardinální problém
Právě zaměstnání na dobu určitou je hlavním současným tématem ZO OS v Minervě Boskovice.
„Věnujeme se tomu intenzivně, prakticky od opětovného nabírání zaměstnanců v roce 2010,“ vysvětluje předseda. „V krizi náš podnik zaznamenal dramatický propad zakázek. Naše produkce klesla o 60 procent, a i když jsme naše kapacitní problémy řešili všemi možnými způsoby, kupříkladu po celý rok 2009 jsme všechny pátky nepracovali a čerpali náhradu mzdy ve výši 65 procent, k hromadnému propouštění nakonec došlo. Od počátku roku 2010 začal podnik znovu přijímat. Nejprve oslovil propuštěné zaměstnance, kterým nabízel prakticky stejné pracovní pozice, avšak již se smlouvami na dobu určitou a za podstatně nižší plat, než jaký měli před nuceným odchodem. Na pracovištích začaly vznikat nerovné pracovní podmínky, které jsme kritizovali, a jako silná odborová organizace jsme postupně dosáhli i prostřednictvím kolektivní smlouvy narovnání finančních poměrů.“
Problémy s pracovními poměry na dobu určitou však v Minervě přetrvávají, zvláště po schválení novely zákoníku práce. „Trvalo nám poměrně dlouho, než jsme na základě ekonomických argumentů přesvědčili vedení podniku, že nejlepší variantou jsou tzv. kmenoví zaměstnanci s pracovním poměrem na dobu neurčitou a že pouze určitá menší část nekvalifikovaných pracovních pozic by se měla obsadit flexibilně. Toto stanovisko nyní společně předkládáme jako návrh řešení dozorčí radě podniku, kde se ho už rok snažíme prosadit. Jde to ztuha, neboť současný čínský většinový vlastník společnosti, firma SBSG Šanghaj, je evropským, natož českým poměrům velmi vzdálen. Jen obtížně se orientuje v naší legislativě, a proto se mu jeví, že udržet 30procentní flexibilitu personálních kapacit je ideálním řešením. Vzhledem k tomu, že možnosti řetězení stávajících pracovních poměrů v příštím roce u většiny pracovníků skončí, bude třeba celou záležitost v brzké době vyřešit.“
Vyhlídky do budoucnosti
S vlastnictvím firmy je to pro laika poněkud složité. Řídí ji představenstvo, v jehož čele je český pracovník, místopředsedou je zástupce německé „matky“ DA Bielefeld. V dozorčí radě podniku je předsedou šéf zmíněné firmy DA Bielefeld a místopředsedkyní paní Zheng, což je jediný zástupce čínského vlastníka v DA Bielefeld. Za zaměstnance je v dozorčí radě Jiří Bartoš.
Na závěr jsme se ho zeptali, jak vidí „světlé zítřky“ podniku.
„Paní Zheng je v dozorčí radě teprve od května letošního roku a tak s ní dosud mnoho kontaktů nemáme. V řízení Minervy se čínský vlastník prozatím příliš neangažuje, řídí ji prostřednictvím německé mateřské firmy. V následujícím období budou realizovány převozy starších typů průmyslových šicích strojů do Číny, kde se začnou vyrábět. V Minervě, kam se přesunul z Německa velký podíl vývojových projektů, se s použitím státních dotací vyvíjejí nové typy strojů s využitím především v automobilovém a obuvnickém průmyslu. Rozhodující podíl koncernových investic proudí do našeho podniku a značné částky investuje majitel i na opravy a údržbu závodu. Prakticky od počátku letošního roku máme naplněnou kapacitu výroby, a abychom uspokojili všechny zákazníky, musíme na některých dílnách pracovat v nepřetržitém provozu. Domníváme se, že z budoucnosti nemusíme mít přehnané obavy. Máme pěkný a moderní podnik, dodáváme nové výrobky na špičkové světové úrovni – šijí se na nich například i potahy u Ferrariho. Ale hlavně máme schopný kolektiv šikovných, obětavých a pracovitých lidí, kteří si navíc uvědomují, že jejich zaměstnanecká síla je právě ve vysoké odborové organizovanosti.“
Ivan ČERNÝ