• Zveřejněno: 11.01.2017
  • Autor: Miroslav Svoboda

K největším výrobcům žáruvzdorných materiálů u nás a prakticky i v celé střední Evropě v minulosti patřily Moravské šamotové a lupkové závody ve Velkých Opatovicích. První zmínky o těžbě v této oblasti pocházejí z roku 1666. Těžily se zde kyzové břidlice a později cenomanské uhlí. Do roku 1852 se těžilo jen povrchově, pak byla zahájena těžba důlní a kutací právo zde později získali i zakladatelé šamotové továrny ve Velkých Opatovicích. Hlavním odběratelem kusového jílu byly ostravské hutě.

Od roku 2000 byla provedena změna organizačního uspořádání a závody byly rozděleny na divize. Koncem roku 2000 odkupuje majoritní balík akcií německá společnost P-D Glas und Feurfestwerke Wetro GmbH a Moravské šamotové a lupkové závody, a.s., se stávají členem mezinárodní skupiny Preiss-Daimler Group a dostávají název P-D Refractories CZ, a.s. Samotná privatizace byla podporována českým vedením firmy.
P-D Refractories CZ je dnes jedním z největších výrobců a dodavatelů žárovzdorných výrobků a surovin. Společnost vyrábí a dodává materiál pro kompletní i částečné vyzdívky pro tepelná zařízení (agregáty), především pro koksové pece, vysoké pece (včetně ohřívačů větru), sklářské pece, elektrolyzéry primární výroby hliníku atd. Společnost je vybavena moderním výrobním a zkušebním zařízením, které garantuje vysokou stabilní výrobní kvalitu.
Předseda představenstva Tomáš Kožoušek nám hned zkraje prozradil, že česká akciovka již před privatizací přeorientovala strategii z dřívějších surovinových dodávek na exportní výrobu a prodej finálních žárovzdorných staviv.
„Nový vlastník tedy nemusel při privatizaci, na rozdíl od jiných strategických investorů, vložit do naší firmy ani marku a český management tak mohl pokračovat ve stejném složení v rozvíjení firmy, které spočívá i v kooperaci s obdobnými výrobci v Německu a Belgii patřícími do P-D Group. Zahraniční vlastník nezasahoval do finanční ani do personální sféry společnosti a už vůbec ne do vztahu managementu vůči odborům,“ zdůrazňuje.
A tak mohla pokračovat spolupráce vedení akciovky se třemi odborovými organizacemi působícími ve Velkých Opatovicích, v Březině u Moravské Třebové a ve Svitavách. „Již v té době jsme několik let pravidelně uzavírali kolektivní smlouvu. Nový vlastník převzal i do té doby uplatňovaný způsob a výši tvorby sociálního fondu ze zisku firmy,“ doplnil výklad předseda představenstva.
Kolektivní smlouva je základní mzdovou podnikovou normou

Jeho slova potvrdil i předseda výboru základní organizace a člen představenstva Odborového svazu Stavba ČR Milan Strnad.  Po privatizaci spolupráce mezi vedením firmy a odborovými organizacemi pokračuje na stále dobré úrovni. Zajímali jsme se i o kolektivní vyjednávání, které je prubířským kamenem sociálního dialogu. „Základní firemní normou pro usměrňování mzdového vývoje je podniková kolektivní smlouva, kterou jsme uzavřeli na dobu pěti let, ovšem mimo mzdovou část, o které každoročně jednáme v dodatku kolektivní smlouvy. Zaměstnavatel se zavázal, že bude navyšovat průměrnou mzdu v běžném roce o 2 procenta, a to po celou dobu platnosti kolektivní smlouvy,“ informuje předseda Strnad.
Tomáš Kožoušek jako správný firemní patriot doplnil slova odborového předáka, že výdělky významně převyšují celostátní statistikou zjišťované příjmy zaměstnanců, a to jak v regionu, tak v oboru, a jsou vyšší, než je celostátní průměrný výdělek.
Odborům se dlouhodobě daří sjednávat pracovní a sociální benefity pro zaměstnance. „A především je zachovávat v plné výši a rozsahu,“ zdůrazňuje Milan Strnad a dodává, že sociální program obsahuje i nadstandardní benefity. K vysoké úrovni sociálního dialogu přispívá rovněž fakt, že šéfové odborových organizací jsou pravidelnými účastníky gremiálních porad vedení firmy a dostávají měsíční přehledy o výsledcích hospodaření a další firemní informace. „A naopak zveme zástupce managementu na zasedání našich odborových orgánů, další vzájemná komunikace probíhá i na jiných úrovních mimo oficiální jednání,“ dodává Strnad.
Světová ekonomická krize firmu posílila
Ani světová ekonomická krize, která vypukla v roce 2008, nedokázala přerušit nebo dokonce ohrozit sociální dialog v P-D Refractories CZ, i když nějaké dopady měla. „Díky velké exportní zakázce se nejkritičtější období neprojevilo tak viditelně. „Od počátku roku 2008 jsme za podpory externí poradenské firmy zahájili rozsáhlý projekt nazvaný „Zvýšení produktivity práce“ a určité snižování počtu zaměstnanců v letech 2008–2012 bylo spíše výsledkem přijímaných opatření v rámci tohoto projektu. Možná i díky tomu jsme za sedm let od krize průměrný výdělek na zaměstnance zvýšili v průměru o 4,4 procenta ročně. V letech krize dosahované měsíční výdělky za celý podnik rostly. V regionu jsme v tomto směru dlouhodobě na špici, což platí jak o výdělcích, které aktuálně převyšují 28 000 korun za měsíc, tak o poskytovaných benefitech“, zdůraznil Tomáš Kožoušek.
Odboráři rozhodují o využití sociálního programu
Tomáš Kožoušek i Milan Strnad se shodují v tom, že základem stabilizace pracovníků jsou právě rostoucí výdělky podpořené hodnotnými benefity. „Kupodivu žádný větší problém nebyl ani na přelomu let 2014-2015, kdy jsme k pokrytí historicky největší zakázky pro japonskou ocelárnu museli v krátkém čase zvýšit stav výrobních dělníků o 140 osob,“ sdělil Tomáš Kožoušek.
Milan Strnad dodal, že větší starost má firma se získáváním kvalifikovaných pracovníků v řemeslných dílenských profesích a v údržbě. Proto také vedení podniku muselo vylepšit mzdové podmínky těchto zaměstnanců. „Kromě toho jsme navázali spolupráci se dvěma učilišti v regionu a stipendijním programem si tak připravujeme dílenské řemeslníky pro budoucí léta,“ říká předseda Strnad.
Předseda představenstva Kožoušek souhlasí s tvrzením odboráře Strnada, že právě při stabilizaci zaměstnanců je úloha odborů nezastupitelná. Odpovídá tomu i při kolektivním vyjednávání společně tvořený sociální program, financovaný z podnikových zdrojů. Ale o tom kolik, komu a na jaké konkrétní akce se finanční zdroje sociálního fondu použijí, rozhodují výhradně odborové organizace působící v akciové společnosti.
Benefity, benefity, benefity
Seznam zaměstnaneckých benefitů, který nám Strnad s Kožouškem předložili jako hmatatelných důkaz nadstandardního sociálního dialogu, je úctyhodně dlouhý. Posuďte sami:
- týden dovolené navíc (ženy den navíc v rámci Dne matek),
- příspěvky na penzijní připojištění a v posledních dvou letech nově i na životní pojištění,
- dotované závodní stravování s výběrem 5 jídel a s balíčky pro odpolední směnu,
- finanční odměny při životních a pracovních jubileích, při významné rodinné události, včetně poskytování pracovního volna nad rámec zákoníku práce, odměny za věrnost firmě atd.,
- příplatky ke mzdě nad rámec zákoníku práce,
- odstupné nad rámec zákoníku práce a odměny ve výši násobků mzdy při odchodu do důchodu,
- vánoční odměny,
- bezúročné zaměstnanecké půjčky a naopak možnost smluvních půjček zaměstnanců firmě za zajímavý úrok,
- příspěvky na dovolenou zaměstnanců a na rekreační pobyty jejich dětí,
- úhrady zdravotních pomůcek, vitamínových balíčků apod.,
- úhrady a organizování kulturních a sportovních aktivit,
- zvýhodněné tarify telefonního operátora při využívání telefonů a notebooků pro privátní potřebu,
- jazykové kurzy,
- dotované akce pro seniory – bývalé zaměstnance firmy,
- každoroční podniková party pro zaměstnance a další a řada dalších benefitů.
Součástí sociální politiky podniku je i kulturní a sportovní vyžití zaměstnanců. „Organizování zájezdů, návštěv kulturních a sportovních akcí pro odboráře a zaměstnance mají výhradně na starosti naše odborové organizace,“ vysvětluje předseda odborů.
Tomáš Kožoušek a Milan Strnad se na závěr našeho setkání shodli na tom, že otevřený sociální dialog je alfou i omegou firemní kultury. Díky tomu zaměstnanci akciové společnosti P-D Refractories CZ mají v rámci českého stavebnictví perspektivu trvalého a dobře ohodnoceného zaměstnání.

(Vyšlo v Sondách Revue č. 11/2016)

 

Žáruvzdorné výrobky mnoha různých tvarů a velikostí jsou hlavním výrobním a prodejním sortimentem společnosti P-D Refractories CZ, a.s.

Milan Strnad

Tomáš Koloušek