Pracuji u soukromé firmy. Pracovní cesty, na které mě zaměstnavatel vysílá, realizuji svým soukromým vozidlem na základě dohody se zaměstnavatelem. Tyto cesty jsou z velké většiny mimo pozemní komunikace, avšak mé cestovní náhrady jsou počítány podle vyhlášky, jako bych se pohyboval v ideálních podmínkách na asfaltových cestách. Amortizace je stanovena podle vyhlášky na 4,70 Kč/km a spotřeba je mi počítána podle velkého technického průkazu. Má zaměstnavatel možnost přihlédnout k tomu, že se pohybuji mimo pozemní komunikace a zpevněné cesty a že nejedu optimální rychlostí?
Právní úprava skutečně nijak nezohledňuje, po jakých cestách zaměstnanec jezdí. Zaměstnanec má podle zákoníku práce nárok na náhradu výdajů za spotřebované pohonné hmoty a základní náhradu za 1 km jízdy (někdy nazýváno jako tzv. amortizace).
Náhradu výdajů za pohonné hmoty (PHM) zaměstnavatel poskytuje jako násobek ceny PHM prokázanou nákupním dokladem nebo podle vyhlášky (nyní podle vyhlášky MPSV č. 511/2021 Sb.) a množstvím spotřebované PHM. Podle § 158 odst. 4 zákoníku práce platí, že spotřebu pohonné hmoty silničního motorového vozidla vypočítá zaměstnavatel z údajů o spotřebě uvedených v technickém průkazu použitého vozidla, které je zaměstnanec povinen zaměstnavateli předložit. Jestliže technický průkaz vozidla tyto údaje neobsahuje, přísluší zaměstnanci náhrada výdajů za pohonné hmoty, jen pokud spotřebu pohonné hmoty prokáže technickým průkazem vozidla shodného typu se shodným objemem válců. Při určení spotřeby pohonné hmoty použije zaměstnavatel údaj o spotřebě pro kombinovaný provoz podle norem Evropské unie. Není-li tento údaj v technickém průkazu uvedený, vypočítá zaměstnavatel spotřebu pohonné hmoty vozidla aritmetickým průměrem z údajů uvedených v technickém průkazu. Množství spotřebované pohonné hmoty tedy nelze určit s ohledem na terén (a tím i vyšší spotřebu).
Co se týká částky základní náhrady (podle výše uvedené vyhlášky částka 4,70 Kč/km), tak právě v této částce by mohl zaměstnavatel zohlednit to, po jakých cestách se s autem pohybujete, neboť podle § 158 odst. 1 zákoníku práce se částka stanovená vyhláškou použije pouze tehdy, nebyla-li výše sazby základní náhrady sjednána nebo určena zaměstnavatelem před vysláním zaměstnance na pracovní cestu. To znamená, že pokud byste se zaměstnavatelem dohodli na tom, že částka základní náhrady bude s ohledem na větší opotřebení vozidla vyšší, je taková dohoda možná.