• Zveřejněno: 04.04.2016
  • Autor: (pal)

Pracuji na 12hodinové směny. Zaměstnavatel nám nařizuje přesčasy nepřetržitě již několik let, tyto přesčasy jsou plánované. V půlce měsíce vydá nařízení, že na další měsíc jsou dva povinné přesčasy - ve volnu, které máme mezi směnami, musíme jít na přesčasovou směnu. Zaměstnanci se zapíšou, kdy půjdou, a pak se hlídá, kdo byl na přesčase. Zaměstnavatel nám tvrdí, že těch 150 hodin, o nichž mluví zákoník práce, musíme mít odpracováno a ještě v předstihu dává k podpisu dodatek ke smlouvě, kde zaměstnanec „výslovně souhlasí s odpracováním přesčasů nad rámec zákoníku práce“. Většina zaměstnanců to raději bez diskusí podepíše, protože když odmítají, musí jít na nepříjemný „pohovor“ a vysvětlovat to. Zaměstnavatel přesčasovou prací řeší akutní nedostatek zaměstnanců a já osobně mám za to, že tímto postupem porušuje zákoník práce.

O porušování zákona se podle všeho jedná. Zákoník práce totiž v § 93 stanoví, že práci přesčas je možné konat jen výjimečně a jen z vážných provozních důvodů. To u vašeho zaměstnavatele zjevně není dodržováno, protože ten s přesčasovou prací nakládá evidentně jako se stanovenou pracovní dobou a rozvrhuje ji dopředu, tj. nikoliv jako práci výjimečnou a „nárazovou“. V tomto směru by však podle mého názoru nebylo efektivní podávat podnět pro kontrolu na inspekci práce, protože ta bude primárně sankcionovat nařizování přesčasové práce nad stanovený rozsah a k tomu zřejmě v daném případě nedochází (viz dále). Otázka organizace práce a nařizování přesčasové práce je typickou otázkou vhodnou k řešení v rámci sociálního dialogu mezi zaměstnanci zastoupenými odborovou organizací a zaměstnavatelem.

Z hlediska množství přesčasové práce je třeba zmínit, že práci přesčas může zaměstnavatel podle zákona zaměstnanci nařídit jen z vážných provozních důvodů, a to i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami, popřípadě za podmínek podle zákona i na dny pracovního klidu. Nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce.
Není tedy možné vám nařizovat 12hodinové úseky přesčasové práce, protože tím je překračován zákonný limit 8 hodin týdně. Pokud však zaměstnanec souhlasí s přidělováním přesčasové práce nad zákonný limit na základě dohody podle § 93 odst. 4 zákoníku práce, je takové přidělení přesčasové práce možné, protože zákon pro takový případ stanoví, že celkový rozsah práce přesčas nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen kolektivní smlouva může vymezit toto období nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích. K podpisu dohody o další přesčasové práci nemůže být zaměstnanec nucen, přičemž důvody odmítnutí podpisu takové dohody nejsou relevantní. Zaměstnavateli není nic do toho, proč konkrétní zaměstnanec dohodu o další přesčasové práci podepsat odmítá, neboť je jeho právem na takovou dohodu nepřistupovat.
Z výše uvedeného vyplývá, že danou situaci bude nejlépe řešit zahájením sociálního dialogu mezi zaměstnanci zastoupenými odborovou organizací a zaměstnavatelem, v jehož rámci je třeba řešit organizaci práce a rozvrhování pracovní doby a problematiku přesčasové práce. V tomto směru nelze spoléhat na kontrolu prováděnou dozorovými orgány, protože při pohledu „zvnějšku“ zaměstnavatel nic neporušuje.
  • Zdroj: e-sondy.cz