Prvním dopadem (asi morálním) je to, že ať už to nový zaměstnavatel dá najevo nebo ne, asi se zamyslí, zda stejný postup přijímaný zaměstnanec nezvolí i u něj, až bude potřebovat nastoupit do dalšího nového zaměstnání a zda jej má do pracovního poměru přijmout.

Po právní stránce zřejmě stávající zaměstnavatel využije ustanovení § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce a rozváže se zaměstnancem pracovní poměr okamžitě několik dnů před uplynutím výpovědní doby, protože neomluvenou nepřítomnost v práci lze považovat za zvlášť hrubé porušení povinností vyplývajících z právních předpisů, vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci. Důvod rozvázání pracovního poměru uvede to v potvrzení o zaměstnání a v posudku o pracovní činnosti.

Kromě výše uvedených pracovněprávních kroků může zaměstnavatel v občanskoprávním sporu soudně na zaměstnanci vymáhat škodu, která mu s tímto postupem zaměstnance vznikla. Pokud např. zaměstnavatel nesplní z důvodu, že zaměstnanec nedochází do práce, zakázku a je penalizován, jedná se o škodu. Rovněž pokud by zaměstnavatel musel práci zaměstnance nahradit jiným, dražším způsobem, může mu vzniknout škoda. To se může týkat i přijetí nezapracované náhrady.