• Zveřejněno: 04.04.2016
  • Autor: (pal)
V mé současné práci jsem podávala výpověď na konci měsíce října, tudíž výpovědní lhůta mi běží listopad a prosinec. V současné době jsem se dostala do finančních potíží, které mám už jistou delší dobu, a potřebuji co nejrychleji změnit zaměstnání, které mám už i domluvené, ale nechtějí na mě čekat až do 1. ledna a chtějí, abych nastoupila 1. prosince. Pracuji v obchodním řetězci, shodou okolností se tam právě podávají hromadně výpovědi a nikdo se jim tam nechce hlásit, protože platí opravdu mizerně. Jde tato situace nějakým způsobem vyřešit? Zaměstnavatel mě nechce pustit z práce dřív kvůli nedostatku zaměstnanců. Znamená, že si bohužel musím nechat ujít lepší práci a dostat se do ještě větších finančních problémů?

V případě skončení pracovního poměru výpovědí končí pracovní poměr až uplynutím výpovědní doby, která je ze zákona dvouměsíční, pokud se strany písemně nedohodly na delší výpovědní době. Na kratší výpovědní lhůtě se dohodnout nelze. Výpovědní doba počíná od prvního dne měsíce následujícího po jejím doručení.
Pracovní poměr může být v takovém případě skončen před uplynutím výpovědní doby pouze způsoby, které stanoví zákon. Tímto způsobem je např. zrušení ve zkušební době, je-li zaměstnanec ve zkušební době, nebo okamžité zrušení pracovního poměru, pokud jsou splněny podmínky podle § 56 zákoníku práce, typicky dluh na mzdě více než 15 dnů po lhůtě splatnosti. Pokud pracovní poměr takto jednostranně ukončit nelze, neboť nejsou splněny tyto zákonné podmínky, je jedinou možností navrhnout zaměstnavateli uzavření dohody o rozvázání pracovního poměru podle § 49 zákoníku práce. Pokud však zaměstnavatel nechce na dohodu přistoupit, není žádný právní prostředek, jak jej k dohodě přimět, neboť dohoda je dvoustranné právní jednání, které bez souhlasného projevu druhé smluvní strany vůbec nevznikne. Tak jako zaměstnavatel nemůže donutit zaměstnance k podpisu dohody, tak ani zaměstnanec k němu nemůže přinutit zaměstnavatele. S ohledem na to je třeba se smířit s tím, že pokud zaměstnavatel dohodu odmítá, tak pracovní poměr potrvá až do skončení výpovědní doby a je vaší právní povinností v této době se do práce dostavovat a práci v pracovním poměru konat.
V případě, že byste tuto svou povinnost porušila a k výkonu takové práce se nedostavila, bude se z vaší strany jednat o neomluvenou absenci. Ta může být jako zvlášť hrubé porušení povinností zaměstnance důvodem pro okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele. To by vám sice nemuselo vadit, pokud byste již nastoupila do jiné práce, je zde ale jiné riziko. Pokud byste v nové práci skončila například ve zkušební době, nebudete mít nárok na podporu v nezaměstnanosti, neboť podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, platí, že nárok na podporu v nezaměstnanosti nemá uchazeč o zaměstnání, se kterým byl v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnavatelem skončen pracovněprávní vztah z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. To znamená, že Úřad práce zkoumá, jak skončily všechny pracovní poměry uchazeče v posledních 6 měsících před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání. Pokud byste tedy do práce přestala docházet a zaměstnavatel váš pracovní poměr ukončil z důvodu zvlášť hrubého porušení povinností zaměstnance, mohla byste se připravit o podporu v nezaměstnanosti. Dalším nemalým rizikem je fakt, že byste svou neomluvenou absencí mohla zaměstnavateli způsobit škodu. Náhrady takové škody by se zaměstnavatel mohl na vás domáhat a v případě soudního sporu by byl úspěšný, pokud by prokázal, že konkrétní škoda vznikla skutečně v příčinné souvislosti s vaší neomluvenou absencí.

 

 

 

  • Zdroj: e-sondy.cz