• Zveřejněno: 21.06.2022
  • Autor: (pal)

Založili jsme s kolegy odborovou organizaci a oznámili jsme to našemu zaměstnavateli. Ten však po nás chce, abychom předložili seznam našich členů. Do té doby s námi odmítá jednat, neboť neuznává právo naší odborové organizace u něj působit. Je takový postup správný?

V první řadě je třeba uvést, že údaj o členství v odborových organizacích je osobním údajem zvláštní kategorie podle čl. 9 obecného nařízení o ochraně osobních údajů (tzv. GDPR), který jste jako správce těchto údajů povinni chránit. Jakékoliv požadavky na předložení seznamu členů je tedy třeba ze strany odborové organizace jednoznačně odmítnout.

Stejně tak nejsou povinni sdělovat údaj o svém členství v odborech ani jednotliví zaměstnanci. Podle ustanovení § 316 odst. 4 zákoníku práce zaměstnavatel nesmí vyžadovat od zaměstnance informace bezprostředně nesouvisející s výkonem práce a se základním pracovněprávním vztahem. Mezi informacemi, které zaměstnavatel zejména nesmí vyžadovat, zákon výslovně uvádí právě informaci o členství v odborové organizaci. I z tohoto hlediska je tedy požadavek zaměstnavatele na předložení seznamu zaměstnanců protiprávní.

Z hlediska práva odborové organizace působit u zaměstnavatele je relevantní ustanovení § 286 odst. 3 a 4 zákoníku práce: „Odborová organizace působí u zaměstnavatele a má právo jednat, jen jestliže je k tomu oprávněna podle stanov a alespoň 3 její členové jsou u zaměstnavatele v pracovním poměru; kolektivně vyjednávat a uzavírat kolektivní smlouvy může za těchto podmínek jen odborová organizace nebo její pobočná organizace, jestliže ji k tomu opravňují stanovy odborové organizace. Oprávnění odborové organizace u zaměstnavatele vznikají dnem následujícím po dni, kdy zaměstnavateli oznámila, že splňuje podmínky podle odstavce 3; přestane-li odborová organizace tyto podmínky splňovat, je povinna to zaměstnavateli bez zbytečného odkladu oznámit.“

Relevantní judikatura (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 641/2018 ze dne 27. 8. 2019, obdobně též rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 6 Ads 207/2019-31 ze dne 12. 2. 2020) však konstatovala, že „součástí oznámení odborové organizace podle ustanovení § 286 odst. 4 zák. práce je též doložení sdělovaných údajů. Splnění podmínky spočívající v tom, že stanovy odborové organizace upravují její působení u zaměstnavatele a oprávnění jednat, odborová organizace zpravidla doloží tím, že k oznámení přiloží své stanovy, popř. zaměstnavatele informuje o možnosti se s nimi seznámit na veřejně přístupných internetových (webových) stránkách, na nichž stanovy zveřejnila (...) Zákoník práce nestanoví, jakým způsobem má odborová organizace prokázat, že alespoň 3 její členové jsou u zaměstnavatele v pracovním poměru. Nepochybně však doložení této podmínky nelze vykládat tak, že by odborová organizace byla povinna předložit zaměstnavateli jmenovitý seznam svých členů (...) Bude tedy na odborové organizaci, aby v takovém případě zvolila takový způsob doložení splnění dané podmínky, s nímž nebude spojeno zveřejnění členství v odborové organizaci u konkrétních osob; v úvahu například připadá v odborné literatuře zmiňované osvědčení jiných skutkových dějů podle ustanovení § 79 notářského řádu provedené formou notářského zápisu“.

Odborová organizace by tedy měla zaměstnavateli doložit naplnění zákonné podmínky svého působení podle § 286 zákoníku práce, seznam všech členů odborové organizace však rozhodně předkládat nemusí a bez souhlasu uvedených členů ani nesmí. V případě, že zaměstnavatel přes doložení splnění podmínek působnosti odborové organizace trvá na svém protiprávním požadavku předložení seznamu členů a odmítá s odborovou organizací do té doby jednat, vystavuje se rizikům protiprávního jednání v případech, kdy má vůči odborové organizaci plnit konkrétní povinnosti a neplní je. Zejména se to pak může projevit v případě nerespektování ochrany odborových funkcionářů, když výpověď odborovému funkcionáři daná bez předchozí žádosti o souhlas odborové organizace je ze zákona neplatná.