V § 353 zákoníku práce je stanoveno, že průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období.
Rozhodné období je za obvyklých okolností vždy bezprostředně předcházející kalendářní čtvrtletí. Pokud zaměstnanec nastoupí do pracovního poměru v průběhu kalendářního čtvrtletí, pak je rozhodným obdobím doba od jeho nástupu do konce příslušného kalendářního čtvrtletí. Pokud se stane, že zaměstnanec v průběhu rozhodného období neodpracuje alespoň 21 dní, namísto průměrného výdělku se použije tzv. pravděpodobného výdělku.
Co je to mzda, stanoví § 109 odst. 2 zákoníku práce. Mzdou se rozumějí peněžitá plnění nebo peněžité hodnoty (naturální mzda) poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci za práci. Za mzdu se nepovažují plnění poskytovaná podle zvláštních předpisů v souvislosti se zaměstnáním, zejména náhrady mzdy, odstupné, cestovní náhrady, výnosy z kapitálových podílů (akcií) nebo obligací a odměna za pracovní pohotovost. Ani nemocenské dávky nejsou mzdou.
Z uvedeného tedy vyplývá, že při zjišťování průměrného výdělku nebude zaměstnavatel do odpracovaných dní započítávat dobu pracovní neschopnosti a do mzdy nezapočítá nemocenské dávky. Zaměstnanci se tedy neprojeví doba pracovní neschopnosti na výši průměrného výdělku.
