Sjednání místa výkonu práce jako jedné z povinných náležitostí pracovní smlouvy má vyjadřovat, v jakém místě nebo v jakých místech může zaměstnavatel od zaměstnance vyžadovat výkon práce. Způsob sjednání místa výkonu práce a šíře tohoto místa je pak věcí dohody zaměstnance a zaměstnavatele. Zákoník práce zde nijak nelimituje jejich smluvní volnost.
Jestliže tedy pravidelně vykonáváte práci v různých pobočkách zaměstnavatele umístěných na několika místech v rámci území celé České republiky a Slovenska, je sjednání místa výkonu práce jako celého území těchto dvou států z pohledu zákoníku práce zcela v pořádku.
Základním problémem je ve vašem případě poskytování náhrad cestovních výdajů, mezi které patří i náhrada zvýšených stravovacích výdajů (stravné). Váš zaměstnavatel má pravdu v tom, že v případě ujednání místa výkonu práce jako území České republiky a Slovenska nejste při výkonu práce kdekoli v rámci tohoto místa na pracovní cestě. Pracovní cesta je totiž v § 42 zákoníku práce definována jako časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce.
Váš zaměstnavatel se nicméně zásadně mýlí ve svém východisku, že náhrada cestovních výdajů přísluší zaměstnanci pouze v souvislosti s pracovní cestou. Podle § 152 zákoníku práce tato náhrada přísluší i v jiných případech, mimo jiné také při cestě mimo pravidelné pracoviště a vždy při výkonu práce v zahraničí.
V první řadě tedy platí, že pokud vykonáváte práci na území Slovenska, máte automaticky právo na náhradu cestovních výdajů, ačkoliv Slovensko spadá do vašeho místa výkonu práce. Náhradu cestovních výdajů včetně stravného vám nicméně zaměstnavatel musí poskytovat i při cestách po České republice, neboť se sice opět nebude jednat o pracovní cestu, ale půjde o cestu mimo pravidelné pracoviště.
Významné pak je, jaké místo je pravidelným pracovištěm. Řešení poskytuje ustanovení § 34 odst. 2 zákoníku práce. Ideální je, pokud je toto místo přímo sjednáno v pracovní smlouvě uzavřené mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Pokud by k ujednání tohoto místa nedošlo, bude se za něj u zaměstnance s místem výkonu práce sjednaným šířeji než jedna obec (to je právě váš případ) považovat obec, ve které nejčastěji začínají cesty zaměstnance. Z povahy věci se nejčastěji bude jednat o obec, ve které zaměstnanec bydlí, protože právě z ní nejčastěji vyjíždí.
Jestliže ve vaší pracovní smlouvě nebylo dojednáno místo pravidelného pracoviště pro účely cestovních náhrad, považuje se za něj obec, ve které nejčastěji začínají vaše cesty. Vyjedete-li tedy k výkonu práce do některé z poboček vašeho zaměstnavatele kdekoli na území České republiky nebo Slovenska, budete na cestě mimo pravidelné pracoviště a budou vám tudíž od zaměstnavatele příslušet náhrady cestovních výdajů, včetně stravného.
