ad 1.:
Tento postup je legální.
ad 2.:
Sjednaná kratší pracovní doba nemůže ovlivnit (tj. snížit) výši průměrného hodinového výdělku. Mohla by však ovlivnit výši průměrného měsíčního výdělku zaměstnance, který se např. používá v případě výpočtu odstupného, nebo průměrného měsíčního čistého výdělku uplatňovaného v případě výpočtu výše podpory v nezaměstnanosti.
Příklad:
Zaměstnanec má stanovenou 40hodinovou týdenní pracovní dobu, pracuje pondělí až pátek, 8 hodin denně. Výše průměrného hodinového výdělku činí 100 Kč. Na základě dohody o změně pracovní smlouvy bude sjednána kratší pracovní doba: 32 hodin týdně, pracovat bude pondělí až čtvrtek, 8 hodin denně. Takto bude pracovat celé druhé čtvrtletí roku 2009. V měsíci červenci 2009 obdrží výpověď z důvodu organizačních změn. Má nárok na odstupné. Průměrný měsíční výdělek se bude zjišťovat z druhého kalendářního čtvrtletí 2009.
Výpočet výše odstupného (podle § 356 odst. 2 zákoníku práce):
I. v případě stanovené týdenní pracovní doby 40 hodin:
100 x 4,348 x 40 = 17 392 Kč za kalendářní měsíc
Vysvětlivky:
100 ............. výše průměrného hodinového výdělku
4,348 ........... průměrný počet týdnů v průměrném roce
40 .............. týdenní pracovní doba (5 x 8)
II. v případě kratší pracovní doby 32 hodin týdně (pouze 4 dny v týdnu):
100 x 4,348 x 32 = 13 914 Kč za kalendářní měsíc
Z výše uvedeného příkladu vyplývá, že v některých případech (snad pouze výjimečných) by zaměstnanec mohl být poškozen na pracovněprávních nárocích, např. pokud jde o odstupné. Obdobně by byl zaměstnanec poškozen v případě, že by pracoval sice pondělí až pátek, ale jen 6 hodin denně, tj. 30 hodin týdně (100 x 4,348 x 30 = 13 044 Kč).
Jestliže kratší pracovní doba bude sjednána pouze na část příslušného kalendářního čtvrtletí, domnívám se, že zaměstnavatelé v těchto případech budou při výpočtu vycházet ze stanovené týdenní pracovní doby (v našem případě 40 hodin týdně). Jiný postup by byl rozporu s dobrými mravy - viz § 13 odst. 5 a § 14 odst. 1 zákoníku práce.
Právní servis
esondy / Právní servis
Co s sebou nese zkrácení pracovní doby
6.1.2010
Vzhledem k tomu, že podnik, ve kterém pracuji má málo zakázek a nejsou zde odbory, jednal se všemi zaměstnanci ohledně sjednání kratší pracovní doby. Pracovní doba by se měla zkrátit ze 40 hodin týdně na 32 hodin týdně. S každým zaměstnancem bude uzavřena dohoda o změně pracovní smlouvy. To zkrácení pracovní doby prý bude na omezenou dobu. Mám v této souvislosti dva dotazy.
1. Je to vůbec legální postup?
2. Nepoškodí nás to na průměrném výdělku?
(zr)
Datum: 21.6.2010 14:15:29
Hmmm. U nás v závodě, nastala podobná situace. Zaměstnavatel se se všemi zaměstnanci dohodl na skrácení pracovní doby. Všichni jsme s tím se skřípěním zubů a remcáním souhlasili. Co mě tenkrát udivilo, bylo to, že i když jste pracoval nad čas dohodnutý se zaměstnavatelem, tak jste neměl nárok na příplatky za přesčas (nebyl naplněn fond pracovní doby), aspoň podle našeho zaměstnavatele. Osobně mi to příjde proti logice. mám dohodu na nějaký čas, pracuji delší dobu, tak logicky mám nárok na příplatek za přesčas. Ale to ne. Takhle to vypadá, že by se zaměstnavatel mohl se zaměstnanci dohodnout na kratší pracovní době, a případně je přimět, ať pracují dýl, ale bez příplatku. Není tu žádná páka.
Od: RoanM
Datum: 25.3.2010 7:47:54
Lepší vrabec v hrsti, než holub na střeše. Zaměstnanci nikdy nepochopí zodpovědnost zaměstnavatele-soukromníka, který musí měsíčně vyplatit mzdu i když nemá kšefty. Pak si sám sobě narozdíl od našich politiků výplatu nedá. Tak co má dělat. Ten, který nabízí zkrácenou pracovní dobu patří ještě ke slušným. Jiný by propustil co se dá, aby byl v plusu. Ono se v tomto případě může stát, že pokud se zaměstnanec nedohodne, může být nadbytečný.
