Hlavním cílem tohoto článku je ve stručnosti reagovat na některé zásadní problémy, které v souvislosti se záplavami bude zřejmě nutné řešit.
1. Zaměstnanec se následkem povodně nedostal do zaměstnání
a) Tato problematika je upravena v bodu 3. přílohy k nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah důležitých osobních překážek v práci. Zaměstnavatel v tomto případě poskytne zaměstnanci pracovní volno bez náhrady mzdy. Po dohodě se zaměstnavatelem to lze řešit i napracováním zameškané doby. Samozřejmě to lze rovněž řešit čerpáním dovolené. Všichni zaměstnavatelé, tj. i ti, kteří jsou uvedeni v § 109 odst. 3 zák. práce (jedná se o zaměstnavatele, kteří neprovozují podnikatelskou činnost, např. příspěvkové organizace) mohou v kolektivní smlouvě sjednat, nebo ve vnitřním předpisu stanovit, že se jedná o překážku v práci s náhradou mzdy.
Pokud by se jednalo o těžce zdravotně postiženého zaměstnance, který na cestu do zaměstnání používá osobní automobil, vznikl by mu nárok na poskytnutí pracovního volna s náhradou mzdy na nezbytně nutnou dobu, nejvýše na jeden den (viz bod 4. výše uvedené přílohy).
V závěru je třeba zdůraznit, že se jedná o případ, kdy o přerušení provozu hromadných dopravních prostředků zaměstnanec nevěděl.
b) zaměstnanec se v důsledku povodní nemůže dostavit do zaměstnání i v dalších dnech
Pracovněprávní předpisy tento případ neupravují. Vzhledem k důvodům, proč se zaměstnanec nemůže dostat do zaměstnání, přichází v úvahu poskytnutí pracovního volna bez náhrady mzdy nebo čerpání dovolené. Pokud jde o úhradu zdravotního pojištění domnívám se, že zaměstnavatelé v těchto případech poskytnutí pracovního volna bez náhrady mzdy nebudou podmiňovat uzavřením dohody o úhradě zdravotního pojištění dle § 9 odst. 3 zák. č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění.
2. zaměstnanec je převeden na jinou práci, neboť to je třeba ke zmírnění bezprostředních následků záplav
Podle § 41 odst. 4 zák. práce může zaměstnavatel v tomto případě zaměstnance převést i bez jeho souhlasu na dobu nezbytné potřeby na jinou práci. Zaměstnanec musí být samozřejmě schopen tuto práci vykonávat, zejména vzhledem k jeho zdravotnímu stavu a schopnostem. Pokud by byl převeden na práci, za níž mu náleží nižší mzda (plat), přísluší mu doplatek nejméně do výše průměrného výdělku a to po celou dobu tohoto převedení. Problematika odměňování je v tomto případě obsažena v § 139 odst. 1 písm. c) zák. práce.
3. zaměstnanci není v době záplav přidělována práce
Může se jednat o tyto překážky v práci.
- o překážku v práci na straně zaměstnavatele upravenou v § 207 písm. b) zák. práce, tj. o přerušení práce způsobené živelní událostí.
V tomto případě zaměstnanci náleží náhrada mzdy (platu) ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku.
V kolektivních smlouvách lze dohodnout nebo ve vnitřním předpisu stanovit vyšší náhradu mzdy než 60 %. To platí i pro zaměstnavatele, kteří neprovozují podnikatelskou činnost, tj. kteří jsou uvedeni v § 109 odst. 3 zákoníku práce.
Jestliže budou převedeni na jinou práci (v tomto případě je podle § 41 odst. 4 zák. práce lze převést na jinou práci i bez jejich souhlasu), a náležela by jim nižší mzda (plat), zaměstnavatel je podle § 139 odst. 1 písm. c) zák. práce povinen jim poskytnout doplatek ke mzdě nebo platu do výše průměrného výdělku, kterého zaměstnanec dosahoval před převedením na jinou práci.
- o překážku v práci z důvodu prostoje - § 207 písm. a) zák. práce
V některých případech se může rovněž jednat o prostoj. Prostoj je upraven v § 207 písm. a) zák. práce. Jedná se o překážku v práci na straně zaměstnavatele. O prostoj se jedná, např. když zaměstnanci nemohou vykonávat práci v důsledku přerušení: dodávky elektrického proudu; plynu; surovin; materiálů; v důsledku chybných pracovních podkladů; vadných přípravků nebo nářadí; čekání na seřizovače; poruchy na strojním zařízení, atd. Prostojem se rozumí pouze přechodná, určitým časovým úsekem omezená a zásadně nepředvídatelná překážka v práci. Zřejmě i v tomto článku ( i když to do tohoto článku nepatří), bude vhodné zdůraznit, že prostojem rozhodně není pravidelná; plánovaná odstávka strojů či zařízení; pravidelné opravy, včetně oprav generálních; nedostatek práce vzhledem k přechodu na jiný výrobní program nebo vzhledem k nedostatku zakázek.
Jak je výše uvedeno v některých případech by se o tuto překážku v práci mohlo jednat, např. zaměstnancům nebyla přidělována práce, protože v důsledku záplav byla přerušena dodávka elektrického proudu.
Jestliže zaměstnanci nebudou v tomto případě převedeni na jinou práci, přísluší jim náhrada mzdy ve výši 80 % průměrného výdělku.
V kolektivních smlouvách lze dohodnout nebo ve vnitřním předpisu stanovit vyšší náhradu mzdy než 80%. To platí i pro zaměstnavatele, kteří neprovozují podnikatelskou činnost, tj. kteří jsou uvedeni v § 109 odst. 3 zákoníku práce.
Jestliže budou převedeni na jinou práci (podle § 41 odst. 5 zák. práce je v tomto případu převést na jinou práci bez jejich souhlasu nelze), a náležela by jim nižší mzda (plat), zaměstnavatele je podle § 139 odst. 1 písm. d) zák. práce povinen jim poskytnout doplatek ke mzdě nebo platu do výše průměrného výdělku, kterého zaměstnanec dosahoval před převedením na jinou práci.
c) překážka v práci z důvodu přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy - § 207 písm. b) zák. práce
V některých případech nepřidělování práce by se mohlo jednat i o překážku v práci z důvodu přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy. Uvedu na příkladu: v městě, které bylo částečně zaplaveno, stavební firma staví např. obchod, který leží v místě, kde záplavy nejsou. Následkem dešťů zaměstnanci, například pokrývači nemohou vykonávat práci. Jedná se o překážku v práci podle § 207 písm. b) zák. práce (nepříznivé povětrnostní vlivy). Jestliže zaměstnanci nebudou v tomto případě převedeni na jinou práci, přísluší jim náhrada mzdy ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku. V kolektivních smlouvách lze dohodnout nebo ve vnitřním předpisu stanovit vyšší náhradu mzdy než 60% průměrného výdělku. To platí i pro zaměstnavatele, kteří jsou uvedeni v § 109 odst. 3 zák. práce, tj. kteří neprovozují podnikatelskou činnost. Jestliže budou převedeni na jinou práci (nelze je však převést bez jejich souhlasu), a náležela by jim nižší mzda (plat), zaměstnavatel je podle § 139 odst. 1 písm. d) zák. práce povinen jim poskytnout doplatek ke mzdě nebo platu do výše průměrného výdělku, kterého zaměstnanec dosahoval před převedením na jinou práci.
Souběh výše uvedených překážek v práci
V řadě případů se bohužel může jednat o tzv. souběh výše uvedených překážek v práci. Například, pokrývač nemůže vykonávat práci nejen v důsledku silného deště a větru, ale také v důsledku záplav. Největší problém však nepochybně může nastat v případě souběhu překážky v práci na straně zaměstnance a současně překážky v práci na straně zaměstnavatele. Uvedu na příkladu: zaměstnanec se v důsledku záplav nemůže dostat do zaměstnání z důvodu, že nejezdí hromadná doprava, ale i kdyby se do zaměstnání dostal, nemohl by práci vykonávat, protože výrobní prostory jsou zaplaveny.
Jedná se o překážku v práci na jeho straně, která by měla být, jak je výše uvedeno řešena poskytnutím pracovního volna bez náhrady mzdy nebo čerpáním dovolené, ale současně je zde překážka na straně zaměstnavatele, neboť jeho pracoviště jsou zaplaveny. I kdyby se zaměstnanec do zaměstnání dostavil, nebyla by mu práce z výše uvedených důvodů přidělována. V tomto konkrétním případě se skutečně jedná o komplikovaný právní problém, který bude třeba řešit, stejně jako další hraniční případy zejména na základě ustanovení § 14 odst. 1 zák. práce, kde je uvedeno „Výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiného účastníka pracovněprávního vztahu a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.“ a § 13 odst. 5 zák. práce, kde je uvedeno „ Zaměstnavatelé jsou povinni pečovat o vytváření a rozvíjení pracovněprávních vztahů v souladu s tímto zákonem, s ostatními právními předpisy a s dobrými mravy.“
Z výše uvedeného vyplývá, že každý případ je třeba posuzovat individuálně. Nezastupitelnou úlohu při řešení těchto případů musí samozřejmě sehrát odbory.
4. zaměstnanec na základě požadavku příslušného orgánu stanoveného zákonem, např. povodňového orgánu obce nebo orgánu krizového řízení poskytne při povodních osobní pomoc
V tomto případě se podle § 201 zák. práce, za použití zejména zák. č. 254/2001 Sb., o vodách nebo podle § 31 zák. č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení se jedná o překážku v práci z důvodu obecného zájmu, konkrétně o občanskou povinnost.
V § 63 zák. č. 254/2001 Sb., o vodách je mimo jiné uvedeno „ K zajištění ochrany před povodněmi je každý povinen umožnit vstup, případně vjezd na své pozemky, popřípadě stavby těm, kteří řídí, koordinují a provádějí zabezpečovací a záchranné práce, přispět na příkaz povodňových orgánů osobní a věcnou pomocí k ochraně životů a majetku před povodněmi a řídit se příkazy povodňových orgánů.
V § 2 zák. č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení je mimo jiné uvedeno
Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) krizovým řízením souhrn řídících činností věcně příslušných orgánů zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik, plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s řešením krizové situace,
b) krizovou situací mimořádná událost, při níž je vyhlášen stav nebezpečí nebo nouzový stav nebo stav ohrožení státu (dále jen "krizové stavy"),
c) pracovní povinností povinnost fyzických osob vykonávat po nezbytně nutnou dobu určené práce, které jsou nutné pro řešení krizové situace a které jsou tyto osoby povinny konat v místě určeném orgánem krizového řízení, a podle potřeb pro řešení krizové situace i nad rámec pracovní doby stanovené v pracovněprávních předpisech,
d) pracovní výpomocí povinnost fyzických osob vykonávat jednorázové a mimořádné úkoly nezbytné pro řešení krizové situace, které jsou povinny konat v místě určeném orgánem krizového řízení, a podle potřeb pro řešení krizové situace i nad rámec pracovní doby stanovené v pracovněprávních předpisech,
V § 31 zák. č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení je mimo jiné uvedeno
Fyzická osoba je v době krizového stavu povinna:
- uposlechnout výzvy oprávněných orgánů krizového řízení k zaevidování na stanoveném místě z důvodu uložení pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci,
- vykonávat uloženou pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc,
Pracovní výpomoc v době krizového stavu fyzické osobě ukládá hejtman nebo obec, které po ukončení této povinnosti vydají fyzické osobě potvrzení. Potvrzení obsahuje zejména osobní údaje fyzické osoby, den zahájení a ukončení pracovní výpomoci, počet odpracovaných hodin, druh a místo práce, poučení o náhradě a označení orgánu, který potvrzení vydal.
Nárok na náhradu mzdy - platu
Zaměstnanci v těchto případech od zaměstnavatele náhrada mzdy nenáleží. Zaměstnavatel je povinen mu poskytnout pracovní volno bez náhrady mzdy. Zaměstnanec musí zaměstnavateli tuto překážku v práci prokázat potvrzením příslušného orgánu, např. povodňového orgánu, orgánu krizového řízení.
Náleží mu však peněžní náhrada, kterou je povinen mu vyplatit příslušný státní orgán:
1. v zákoně č. 254/2001 Sb., o vodách je mimo jiné uvedeno
- v § 86 odst. 4 je uvedeno: „náklady na záchranné práce hradí obce, kraje a stát v souladu s působnostmi v systému povodňové ochrany podle zvláštního právního předpisu( tím je zák. č. Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů).
- v § 87 je uvedeno: Majetkovou újmu vzniklou v důsledku činnosti nebo opatření uložených v době povodně
a) povodňovou komisí obce hradí obec,
b) povodňovou komisí obce s rozšířenou působností hradí obec s rozšířenou působností,
c) povodňovou komisí kraje hradí kraje
d) Ústřední povodňovou komisí hradí Ministerstvo životního prostředí.
2. ze zák. č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení vyplývá, že tuto peněžitou náhradu poskytuje orgán krizového řízení, který o uložení pracovní povinnosti rozhodl – většinou zřejmě obec
Peněžní náhradu lze poskytnout po vzájemné dohodě též za poskytnutí dobrovolné pomoci. Vyplácí se do 6 měsíců od ukončení nebo zrušení krizového stavu, v jehož důsledku vznikl nárok na peněžní náhradu.
Jde-li o vykonání pracovní povinnosti, pracovní výpomoci nebo dobrovolné pomoci, u nichž nelze určit výši náhrady dohodou nebo postupem podle zvláštních právních předpisů, stanoví se náhrada ve výši, která odpovídá obvyklé mzdě za stejné či podobné práce.
O tuto překážku v práci se nebude jednat, pokud zaměstnanec bude pracovat na odstraňování škod pouze na svém domě. Pokud však na svém domě bude pracovat na základě pokynu příslušného orgánu, protože by jeho majetek například mohl ohrozit zdraví nebo majetek jiných fyzických osob, bude se opět jednat o občanskou povinnost. I zde je tedy nutné každý případ posuzovat individuálně. Rozhodující bude vždy potvrzení příslušného povodňového orgánu nebo orgánu krizového řízení.
V případě poskytnutí pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci i dobrovolné pomoci doporučuji zaměstnancům se obrátit na příslušný obecní úřad, který zaměstnanci sdělí a vysvětlí jak má při uplatnění této peněžité náhrady postupovat.
Další důležité informace týkající se povodní, například kde a jakým způsobem žádat o různé podpory naleznete, např. na těchto webových stránkách: www.cmkos.cz ;www.mpsv.cz. O informace můžete samozřejmě požádat i odborové svazy.
